Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Výroba energie, jak to dělá Slunce, je lidstvu o krok blíž

aktualizováno 
Vědci učinili další významný krok na cestě k praktickému využívání termonukleární energie. Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevili metodu, kterou lze pohánět a usměrňovat plazma v termonukleárním reaktoru.

Termonukleární reaktor ITER | foto: ITER

V průběhu posledních desetiletí se jasně ukazuje, jak je naše současná civilizace čím dál tím víc závislá na energii. Její spotřeba neustále roste, zatímco většina energetických zdrojů se povážlivě zmenšuje.

S výhledem do budoucnosti se jako jediné možné východisko z této nezáviděníhodné situace nabízí řízená nukleární reakce, proces, kterým se uvolňuje energie ve Slunci a hvězdách. Jaderná fúze by mohla lidstvu poskytnout dostatek čisté a relativně levné energie, o tom dnes pochybuje málokdo.

Bohužel představa je jedna věc a její realizace druhá. Ačkoli se na využití termojaderných dějů pro výrobu energie intenzivně pracuje již od 50. let minulého století, ukazuje se, že její úplné ovládnutí bude tvrdším oříškem, než se zpočátku zdálo. Mezi odbornou veřejností dokonce tu a tam zazní i skeptické hlasy, které tuto možnost vážně zpochybňují.

Usměrňování toku plazmatu pomocí rádiových vln

Proto je na tomto poli každý, byť i maličký krůček směrem kupředu vědeckou komunitou celého světa náležitě vítán a oceňován. "Dosáhli jsme značného pokroku," říká fyzik Earl Marmar z Centra pro výzkum plazmatu a jadernou fúzi MIT a dodává: "Stále se detailně učíme, jak to celé funguje."

Obr. 1

Marmar spolu se svými kolegy objevil způsob, jak rádiofrekvenčními vlnami řídit tok žhavého plazmatu uvnitř prstencové komory fúzního reaktoru. To je neobyčejně důležité, protože bez účinné regulace plazma v kontaktu s chladnými stěnami reaktorové nádoby rychle ztrácí teplotu (teploty dosahují řádově milionů stupňů Celsia).

Kromě toho rádiové vlny brání vzniku vnitřních turbulencí v plazmatu, což výrazně snižuje účinnost fúzních reakcí. Jde o objev nebývalého významu, neboť v současnosti používané metody řízení pohybu plazmatu nelze použít u budoucích vysokovýkonných reaktorů, jakým by měl být například Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor, ITER = latinsky cesta), jehož výstavba poblíž francouzského města Cadarache je již v plném proudu.

Teorie kontra praxe

Přestože fyzikální teorie obvykle experimenty předbíhají, někdy až o celá desetiletí, v tomto případě jde o pravý opak. Výsledky, ke kterým dospěli massachusettští vědci, teoretiky zaskočily a dosud neexistuje žádné teoretické vysvětlení, které by objasňovalo, proč věci fungují tak, jak fungují.

Obr. 2

Ovšem to, co odborníky, kteří se profesionálně termonukleární fúzí zabývají, nyní zajímá především, je fakt, že nově objevená metoda je skutečně funkční a účinná. Teoretické zdůvodnění v tuto chvíli podle nich nehraje zas tak velkou roli, potřebná teorie se nakonec zcela jistě najde.

Další úkoly jsou ještě před námi

Uvedeným objevem ale snahy lidstva o zvládnutí jaderné fúze ani zdaleka nekončí, posunuli jsme se jen o kousek blíž konečnému cíli. Nyní stojí před fúzními odborníky další velká výzva – dokázat, že je skutečně možné sestrojit termonukleární reaktor, který by vyprodukoval více energie, než sám spotřebuje. To se zatím ještě nikomu nepodařilo.

Zdroj: web.mit.edu

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.