Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejtmavší materiál na světě ještě potemněl. Tvůrcům ani nešel změřit

  0:08aktualizováno  0:08
Výrobce nejtemnějšího materiálu na světě ho dokázal díky úpravě výrobního procesu učinit ještě tmavším. Odráží méně než dvě promile dopadajícího světla, mnohonásobně méně než černá barva.

Vantablack (tedy vrstva patřičně orientovaných nanotrubiček) na hliníkové fólii. | foto: Surrey Nanosystems

V roce 2014 malá britská firmy Surrey Nanosystems představila materiál, ze kterého téměř doslova přechází zrak. Látka nazvaná komerčním názvem Vantablack je ta nejčernější černá na světě. Na fotografiích - a údajně i na vlastní oči - klame lidský zrak tak dokonale, že vytváří iluzi dokonale černé díry v realitě. Odráží tak málo světla, že u objektů Vantablackem pokrytých není možné poznat jejich kontury a prostorové uspořádání. Vidíte jen obrysy a zcela temnou plochu jimi ohraničenou.

Už první Vantablack odráží ve viditelném spektru podstatně méně světla než nejlepší černé barvy, ale i tak se ho daří pomaličku vylepšovat, jak dokládá video, které Surrey Nanosystems zveřejnila letos v březnu. Poprvé se jim podařilo vyrobit tak tmavý materiál, že se jim jeho vlastnosti údajně nepovedlo změřit přístrojem (spektrometrem), který používali ke kontrole předchozích sérií. (Spektrometr měří chemické složení předmětů na základě měření vlnové délky odraženého světla - v tomto případě se ale světla odráží tak málo, že tento konkrétní přístroj nic „nevidí“. S citlivějším spektrometrem by měření bylo možné.)

Materiál Vantablack tvoří „les“ uhlíkových trubiček s rozměry zhruba v řádech nanometrových. Nanometr je miliardtina metru a vejdou se do něj zhruba desítky atomů (záleží samozřejmě na tom, o který prvek jde). Nanotrubičky stojí víceméně kolmo na podložce a slouží jako past na přilétající fotony, které se mezi nimi odráží tak dlouho, než je některý z uhlíkových atomů pohltí. I když se to třeba při pohledu na snímky z elektronového mikroskopu u našeho článku nemusí zdát, materiál je pro fotony velmi dobře prostupný.

Konce trubiček trefí jen malý zlomek fotonů (ty zmiňované promile), které se pak odráží zpátky do prostoru a je možné je zachytit. Evidentně je jich ovšem příliš málo na to, aby z nich bylo možné získat nějakou relevantní informaci o vzhledu materiálu. O tom se koneckonců můžete přesvědčit na následujícím videu, kde se hodně zprohýbaný hliníkový podklad potažený nanotrubičkami jeví při čelním pohledu jako zcela rovná černá plocha.

Při pohlcování fotonů vzniká teplo. Proto se pro podložku pod nanotrubičkami volí materiály, které (mimo jiných vlastností) také dobře odvádí teplo, příkladem může být měď. Mimochodem, než se zeptáte - tepla nevzniká zase tolik, aby to představovalo nějaký zásadní problém. Od Vantablacku se odráží sice (velmi přibližně) stokrát méně světla než od běžného černě natřeného povrchu, ale to je nevhodné srovnání. Důležitější je, že i tmavá černá barva pohlcuje 95 (nebo i o něco více) procent přicházejícího viditelného světla. Vantablack ho sice pohlcuje 99,8 procenta, ale jistě si už v tu chvíli uvědomíte, že to tak velký rozdíl není. I nejtmavší známý materiál se bude na přímém slunečním záření zahřívat velmi podobně jako běžná tmavá barva.

Zajímavější otázakou je, kde by mohl najít využití. První, které zmínili autoři, bylo v optických systémech satelitů za ceny (podrobněji v této vědecké práci), které nejspíše nebudou vůbec lidové. Ale to nehraje ve vesmíru až takovou roli, protože cena materiálu bude nejspíše nižší než cena jeho dopravy do vesmíru. A tak i relativně malé zlepšení výkonů dává určitý ekonomický smysl.

Ukázka optických vlastností Vantablacku

Ukázka optických vlastností Vantablacku

Zdá se, že se poměrně rychle najdou i jiné, pozemské a laikům srozumitelnější aplikace. Výrobce Vantablacku v komentáři na svém kanálu YouTube třeba tvrdí, že materiál by se mohl objevit na cifernících hodinek některých švýcarských výrobců. Měl by nabízet ideálně kontrastní pozadí pro ručičky i velmi zajímavý vizuální efekt. Materiál už byl také použitý na balení deodorantu Lynx, ale to se jednalo vysloveně o marketingovou akci než zrod nějakého dlouhodobého a smysluplného způsobu využití - šlo o jedno jediné balení, které se připravovalo údajně cca 400 hodin.

Technologicky by aplikace snad nemusela být takový problém, výrobce má Vantablack k dispozici i ve spreji, který lze použít na řadu povrchů. Nejvíce tedy bude záležet ekonomické stránce projektu, tedy ceně. Surrey Nanosystems opakovaně uvádí, že chtějí, aby byla cena co nejnižší, není ale jasné, zda už mají vyvinuté výrobní procesy, které by umožnily cenu stlačit výrazně dolů při udržení dostatečné kvality.

Upozornění: V článku jsme opravili nepravdivé tvrzení, že Vantablack byl použit na „jednu sérii“ deodorantů Lynx, šlo jen o jedno jediné balení.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Hormonální hrozba v peněžence. Bisfenol proniká do těla i z účtenek

(Ilustrační snímek)

Podle nové vědecké studie může naše tělo v důsledku každodenního kontaktu s účtenkami vstřebávat mnohem větší množství...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...

Z bláta do louže. Bisfenol A se někdy nahrazuje jiným jedem

Omezování využití bisfenolu A je obecný trend. Ne vždy se ovšem používají...

Bisfenol A je bezesporu nebezpečná látka a jeho používání by se mělo omezit, domnívá se biolog Jaroslav Petr. Ale...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.