Depa nekompromisních závodních vozů, dravé monoposty formule 1, pohyblivé stavební stroje (v okrové barvě, jak jinak!), tiše výhrůžná bojová technika, historické plachetnice vonící dálkami a dobrodružstvím, hrady a zámky, kde byste chtěli žít nebo alespoň přespat za letní bouřky, pohádkově útulné roubenky z hor, ve kterých by se prožily báječné prázdniny...
Od hradů po nádraží. Zavzpomínejte si nad fotkami |
To vše zdobilo naše dětské pokojíky, vitríny, poličky a plnilo romantické sny. Vše jsme si vyrobili sami, z papíru, z vystřihovánek architekta Richarda Vyškovského. Náš nejznámější a nejoblíbenější autor papírových modelů tvoří již půl století a v těchto dnech slaví 90 let.
Papíroví modeláři jsou zvláštní sorta lidí. Na pohled vypadají celkem normálně, asi jako zahrádkáři nebo řidiči tramvají, ale jejich vnímání světa se liší: jakýkoli předmět, na který pohlédnou – automobil, dům, hrad, loď či letadlo – se v jejich mysli přetavuje do myšlenky, zda by to byl zajímavý papírový model, případně zda prohlížený objekt již jako model existuje.
Aktivních celoživotních papírových modelářů není u nás mnoho, řádově několik set jedinců, ale téměř kterýkoli občan se v dětství setkal s vystřihovánkou a zkusil někdy něco vystříhat, sestavit a slepit. Tento zážitek a zkušenost v člověku zůstává. Když se pak kohokoli zeptáte, zda kupříkladu zná časopis ABC, zpravidla odpoví: „ABC? To jsou ty slepovánky, že?“
Ano, to jsou ty slepovánky. A pod těmi nejoblíbenějšími se skví už padesát let jedno jméno: Richard Vyškovský.
Architekt a tvůrce legendárních papírových vystřihovánek Richard Vyškovský
Na počátku byla sázka
Rok 1968 je v dějinách naší republiky pamětihodný nejen násilným ukončením Pražského jara armádami Varšavské smlouvy, ale také jednou zábavnou sázkou v kanceláři architektů ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO).
Tehdy architekt Vyškovský dokázal nevěřícím mladým kolegům, kteří dychtili po atraktivních a nedostatkových modelech autíček značky Matchbox, že je možné „angličáky“ s úspěchem nahradit jejich výrobou z papíru. Tak vznikl první vystřihovací a slepovací model budoucího krále československé vystřihovánky, autoveterán Packard Landaulet 1912.
Autoveterán Packard Landaulet z roku 1912, první vystřihovánka autorské dvojice Pavel Blecha-Richard Vyškovský v ABC (březen 1969). Zkonstruováno podle „angličáku“ Matchbox řady Models of Yesteryear, kód Y-11B z poloviny 60. let.
Tato epizoda kupodivu nezůstala skryta za zdmi ústavu památkářů. O zajímavé historce se dozvěděl novinář Lidové demokracie a v říjnu 1968 publikoval sloupek „Nápad, který by neměl zapadnout“ o dvou nadšencích (tím druhým byl Ing. Pavel Blecha), kteří si vyrábějí autíčka z papíru a mají i další nápady na papírové hračky „pro kluky od osmi do osmdesáti“.
Záhy nato se otevřely brány velkých vydavatelů, Státního nakladatelství dětské knihy, dnešního Albatrosu, a časopisu ABC. Veleúspěšná éra vystřihovánek začala, rostl autor i uvedení vydavatelé.
Muzeum autoveteránů
Počáteční interní dohadování architektů o možnostech papírových autoveteránů přerostlo do nadčasové série miniaturních „papírových matchboxů“, o které projevilo zájem Ábíčko v čele s šéfredaktorem Vlastislavem Tomanem a redaktorem pro vystřihovánky, Martinem Pilným.
Od března 1969 do června 1971 otiskli celkem 11 papírových oldtimerů autorské dvojice Blecha–Vyškovský, k tomu dvě další jejich sportovní autíčka a navrch dvě historická letadla. Všechny tyto prvotní výtvory působí dodnes velmi efektně díky pečlivé přitažlivé kresbě a vtipné konstrukci.
Časopis ABC zde nasadil svým dětským čtenářům-modelářům vysokou laťku – sám si ze svého útlého dětství pamatuji, že jsem se o první filigránsky malované veterány několikrát pokoušel, ale nikdy jsem je nedokončil. Byly ovšem natolik atraktivní, že mne neúspěch od papírového modelářství neodradil, ba naopak.
Jasnozřivý Richard Vyškovský tehdy sázku vyhrál oprávněně. Viděl dopředu. Když si postavíte sami krásně zpracovaný model autíčka, je pro vás navždy mnohem hodnotnější než pouze zakoupený hotový výrobek. Vložíte do něj kus sebe sama. A přitom esteticky za kovovým vzorem nijak nezaostává.
Papírový monopost F1, McLaren M23, vyšel v ABC v době, kdy šlo vskutku o slavný vůz, v říjnu 1977. Je v měřítku 1:24.
Vůz Formule 1, Ligier JS 11, byl poprvé publikován v ABC v dubnu 1980. Měřítko je 1:24.
Klukovský sen: formule 1!
Když je vám deset, dvanáct let a je polovina sedmdesátých let, tak se toužíte jmenovat Niki Lauda, Emerson Fittipaldi nebo James Hunt a na své dřevěné minikáře s koly z koloběžky napodobujete ústy zvuk zběsilých motorů Ford Cosworth. Fenomén tehdejší formule 1, nesrovnatelný se sterilním zdigitalizovaným dneškem, se promítl i do papírového modelářství. Mít doma „opravdickou“ formuli 1 bylo snem všech kluků, a když si dali práci, sen se jim nakonec splnil.
Současní čeští autoři papírových „efjedniček“ v měřítku 1:24 jsou světovou špičkou v tomto modelářském segmentu a katalog vydaných monopostů již překročil pořadové číslo 750. Na úplném počátku této monstrózní série stojí dvanáct vozů F1 z dílny Richarda Vyškovského, které tvořil podle zadání osvícené redakce ABC a publikoval v tomto dětském časopise od poloviny 70. do poloviny 80. let.
Až na poněkud neproporční Lotus 72 D, jenž utrpěl nedokonalými dobovými podklady, jde celkově o velmi pohledně zpracované vystřihovánky, které přes svůj věk dodnes nacházejí své stavitele. Malí kluci už vyrostli, ale zažloutlé vozy F1 s tlustými zadními pneumatikami a z dob, kdy piloti nastupovali do závodů jako gladiátoři, kdy šlo každou sekundu o život, je vždy zase vrátí do dětství.
Žlutý bagr, ideál chlapa školou povinného
Jako dětem se nám většinou přihodilo, že jsme se nakonec nestali Emersonem Fittipaldim s vavřínovým věncem na krku a stříkající lahví šampaňského v rukou, s atraktivními slečnami nablízku. Ovšem byla tu alternativní kariéra, dostupnější a přitom neméně přitažlivá: stát se bagristou či popelářem. To mělo patřičnou úroveň a postavit si svůj vlastní bagr bylo nezbytností.
Renesančně široký tvůrčí záběr architekta Vyškovského nám dovolil si plnit i tento klukovský sen. Zkraje roku 1980 začala modelem UDS 110p vycházet jeho série stavebních strojů v měřítku 1:32, která splňovala ideál klukovské tvorby: modely se dobře sestavují, práce postupuje rychle, model je věrný, pohledný a hlavně – pohyblivý!
Funkčnost modelů techniky Richarda Vyškovského patří k hlavním atributům jejich oblíbenosti: kola vozů se točí, lžíce rýpadel se zvedají a natáčejí do stran, nástavby a věže tanků se otáčejí. To bylo velmi důležité, papírový model nebyl jen křehkou ozdobou „na dívání“, ale skutečnou hračkou, kterou jsme si sami vyrobili.
Hravě pohyblivý univerzální dokončovací stroj UDS 110p Detvan vyšel v ábíčku lednu 1980 a odstartoval úspěšnou sérii papírových modelů stavebních strojů v měřítku 1:32.
Cestujeme za „papírovými památkami“
Richard Vyškovský je svou původní profesí architekt-památkář, je znalcem historické lidové i městské architektury a není divu, že se vedle účelově zadaných technických vystřihovánek brzy dostal k oboru svému srdci bližšímu, k papírovým modelům architektury. Podařilo se mu je prosadit do časopisu ABC i do oblíbené edice Plastických vystřihovánek Albatros a vydává je dodnes. I když jsme jako děti dávali přednost papírovým závodním autům nebo lodím, právě v ručně konstruovaných a barvených architektonických modelech spočívá největší síla a hodnota vystřihovánek „značky RV“.
Král mezi papírovými hrady: Pražský hrad. Níže je původní model dvojice Blecha-Vyškovský, který vyšel v Albatrosu (1975, 1983, 1988). Nad ním je nové zpracování Hradu v měřítku 1:500 od Richarda Vyškovského, které zatím čeká na své vydání (pouze tři jeho části vyšly v ABC).
Ohromný model Městské památkové rezervace (MPR) se klenul ročníky ABC 32-45 (březen 1988-srpen 2000). Čtvrtá část MPR, renesanční zámek, vyšla v souborném vydání „Velká kniha vystřihovánek“ (2004).
V rozsáhlém katalogu papírových staveb Richarda Vyškovského najdeme lidovou architekturu z Čech, Moravy i Slovenska, nádraží moderní i historická, známé i méně známé hrady a zámky nebo celé fiktivní město – proslulou obří Městskou památkovou rezervaci, na kterou se můžete jít podívat do Království železnic v Praze 5, kde je aktuálně nainstalovaná velká výstava jeho modelů. Zpracoval velkolepé ukázky, které mají svůj předobraz v zahraničí, např. londýnský most Tower Bridge či šikmou věž v Pise nebo Sedm divů antického světa.
Architekt Vyškovský vždy seznamoval modeláře s architekturou, s jejími jednotlivými slohovými prvky, s její historií a praktickým účelem v té či jiné oblasti naší vlasti. Jeho dílo vzdělává, je z tohoto pohledu veskrze národopisné, dějepravné a didaktické.
Dřevěnice ze Slovenska, goralské stavení, je z časopisu ABC (říjen 1977).
V posledních letech se specializuje na „oživlou architekturu“, jak svou činnost nazývá – na rekonstrukce velkých staveb, hradů, jejichž původní krásu již nenávratně smazal zub času. Studiem pramenů rekonstruuje původní podobu zřícenin a předkládá nám kus naší historie v plné dávné nádheře.
Papíroví modeláři cestující po republice nikdy neopomenou si nafotit stavbu, která existuje ve Vyškovského modelech, ať už jde o zámek Červená Lhota, městské domy v Telči, Maměnku v Beskydech nebo slovenské Čičmany. Cestování po vlastech českých či slovenských tak získalo své nové báječné opodstatnění.
Fenomén Vyškovský
Pokusme se odhalit, proč jsou vystřihovánky Richarda Vyškovského již 50 let celkově nejoblíbenější. Vždyť není ani zdaleka jediným českým autorem, nemluvě o konkurenci ze zahraničí, a tvorba moderních autorů ve 3D programech přináší stále nové a dokonalejší papírové makety. Nuže:
Historická lokomotiva 422.025 Arcivévoda Karel, měřítko 1:43, původní vydání v časopise ABC (květen 1989)
Přišel ve správné době. Éra 70. a 80. let velmi přála ručním pracím a domácímu kutilství. V běžně domácnosti nebylo nikdy peněz nazbyt, zvláště v děravé kapse malého školáka, a vystřihovánky byly dostupnou a nejlevnější stavebnicí. Čas dětí nebyl „loupen“ současnými technologiemi, sociálními sítěmi apod.
Pestrá a pohledná kresba lákající ke slepení. Když se podíváte na arch s vystřihovánkou Richarda Vyškovského, vidíte kus ruční práce, která nikdy nevypadá odbytě, naopak, díly na ploše jsou pořádkumilovně rozmístěny, konstrukce je jemně prokreslená a příjemně vybarvena (pokud i tiskárna odvedla svou práci dobře).
Pevné obrysy dílů a pestré barvy odpovídají dětskému vnímání světa, Josef Lada či Walt Disney to věděli také. List vystřihovánky se tak stává sám o sobě zajímavým grafickým dílem, na které je radost se podívat. V neposlední řadě jsou to propracované a vystínované návodné kresby, které dělají dobrou reklamu na daný model a lákají ke slepení.
Pečlivé rozmístění vystřihovacích dílů a maximální využití plochy papíru je znakem vystřihovánek Richarda Vyškovského. Na snímku je vystřihovánka vozu F1 Brabham BT 44B z ABC ze září 1978.
Přehledný návod. Podrobný a logický návod je další z mozaiky věcí, které činí stavbu modelů Richarda Vyškovského příjemnou, v kombinaci s jasnou návodnou kresbou. V počátcích své „papírové kariéry“ býval autor stroze technický. Návodné kresby prováděl v pravoúhlém promítání, navíc s polovičními řezy, ve kterých se dítě, na které deskriptivní geometrie teprve čekala za mnoho let, orientovalo obtížně. Vývojem své práce došel k přátelskému dialogu s modelářem; psaný návod vede stavitele klidně a podrobně až do cíle a návodná kresba krásně odpovídá tomu, co se právě na modelářském stole tvoří.
Promyšlená konstrukce. Richard Vyškovský nikdy nestudoval práce jiných autorů papírových modelů, ať už našich či zahraničních. Chtěl si prošlapat svou vlastní cestu, svůj pohled na papírový svět, což se mu dokonale podařilo. Vedle příjemné kresby hraje velkou roli slepitelnost výsledného díla, jak moc se s ním modelář bude „prát“. A právě Vyškovského modely rozdávají onu pověstnou pohodu při práci, lepí se dobře a rychle. I když ani on se nevyhnul chybám ve výsledné vystřihovánce, zpravidla je modelář snadno překoná. Samonosná konstrukce bez velkých nároků na vnitřní žebra, poctivé nalepovací chlopně, vtipně a přesně na sebe navazující díly, pohyblivost a funkčnost modelu – to vše vede ke značné oblibě jeho vystřihovánek.
Ruský valník KAMAZ 5320 vyšel v Ábíčku květnu 1979, je v přibližném měřítku 1:39 a má sklopnou kabinu odhalující motorový prostor.
Efektní výsledný model. Kvalitně pojatá kresba a konstrukce vyústí v pohledný model. Papíroví modeláři dnes lepí prakticky už jen počítačové výtvory, architekt Vyškovský zůstává jedním z posledních mohykánů tvořících ručně, s pravítkem, tužkou a anilínovými barvami. Neklesající oblíbenost jeho modelů dokazuje, že ruční kresba stále „má něco do sebe“.
Papírový model je výtvarným dílem. Pokud si vyrobíte zmenšeninu např. nějaké budovy z papírových fotografií, dostanete sice věrný otisk reality, ale nikoli pěkný papírový model.
Nejvíce dnes zastaraly ručně malované modely techniky – inu, přesné a přísné tvary strojů lépe odpovídají přesné a přísné počítačové konstrukci, nemluvě o super-detailních grafických prvcích, např. reklamách na závodních vozech. To ale neplatí u modelů architektury, tam je stále lidská ruka oku a srdci nejbližší.
Ideální je, když tvůrce, konstruktér papírových modelů, je i zdatným výtvarníkem či grafikem. To je případ Richarda Vyškovského, mezi sběrateli jsou ceněny např. jeho listy s volnou grafikou s architektonickými motivy. Platí to i o dalších oblíbených autorech, jakými byli či jsou František Kobík, Přemysl Kubela, Ladislav Badalec, Michal Dudáš, Jiří Suk nebo Milan Weiner – všichni tito tvůrci mají na kontě řadu výtečných ilustrací časopiseckých, knižních a reklamních, či dokonce výstavní výtvarná díla, a na jejich papírových modelech je grafická erudice znát.
Je libo papírový počítač s výměnnými informacemi na monitoru? IBM PS/1 v měřítku 1:5 byl efektní pomůckou na pracovní stůl žáka či studenta. V ABC vyšel v lednu 1992, v raných dobách domácích počítačů.
Ruský tank z 2. světové války T34/76 vyšel v ABC v květnu 1995 a je v měřítku 1:34.
Každý si najde to své. Zcela mimořádný je tematický rozsah vystřihovánek Richarda Vyškovského. Vybere si skutečně každý, a to nejen chlapci, ale i dívky-modelářky. Z nepřeberné tvorby Richarda Vyškovského si lze vybrat techniku jednoduchou i složitější, architekturu, figurky, vystřihovánky pro děti i zkušenější modeláře, minimodýlky pro majitele jen malých vitrínek i mega-modely do velkých prostor, či spíše hal, do kterých se vejde Pražský hrad nebo Městská památková rezervace, na své si přijdou modeláři železniční i autodráhoví. Modely „značky RV“ jsou tak ideální volbou nejen pro zkušené stavitele či pamětníky, ale trvale i pro nováčky cechu lepičského.
Historické nádraží „Ríšov“ a vlak z počátku 20. století v měřítku N (1:160) je vystřihovací přílohou knihy „Papírová archeologie 2“ (2016).
Zámek Červená Lhota vyšel v edici Plastických vystřihovánek Albatros v roce 1985, v roce 2003 pak i v časopise ABC.
Kvantita a kvalita. Architekt Vyškovský věnoval tvorbě vystřihovánek neskutečné množství svého volného času, vždyť do svých šedesáti let řádně pracoval a musel tedy obětovat večery, či spíše noci, víkendy a dovolené. Přes značný objem zakázek si dokázal udržet vysokou kvalitu své práce.
Jen v časopise ABC publikoval 1150 stran vystřihovánek (a to pouze v prvním vydání), další stovky stran vyšly u jiných vydavatelů (v Albatrosu, rodinném ERKOtypu a dalších) – kdybychom je rozprostřeli na fotbalové hřiště, zabraly by celé malé vápno. K tomu připočtěme mnoho set stran návodných kreseb a textů – pokud bychom vše naložili do fabie, nejtlustší pasažér by musel jistě zůstat doma.
Vickers Supermarine Spitfire F Mk. IX (vlevo) a verze LF Mk. IXE (vpravo) v měřítku 1:32 pocházejí ze sešitu „Spitfiry našich pilotů“, Albatros (1990).
Etalon tradiční české vystřihovánky. Vystřihovánky existovaly dávno před vznikem tvorby Richarda Vyškovského a budou (věřím) existovat i v životech budoucích generací. Architektu Vyškovskému se ale podařilo něco, co bude velmi těžké pro kohokoli zopakovat – podařilo se mu svým dílem oslovit široké vrstvy modelářů (to označení „modelářů“ je možná příliš specializované – spíše široké vrstvy lidí, kteří to rádi s vystřihovánkami zkusili a alespoň chvíli vytrvali).
Jméno Vyškovský bylo a je synonymem pro českou vystřihovánku – s těmi aspekty, které jsme si zde popsali: přitažlivou kresbou, chytlavou návodnou kresbou, příjemnou stavbou, efektním výsledkem – a s kusem srdce v ruční práci.
Richard Vyškovský v roce 2019
Dílo architekta Richarda Vyškovského považuji za národopisné a vlastivědné. I když už dnes např. jeho dávné papírové nákladní vozy nebo monoposty F1 na modelářských soutěžích nevyhrávají, stále i v nich zůstává ono kouzlo poctivé ruční vystřihovánky a do genů naprogramovaná radost z lepení – v dobách jejich vzniku jsme si říkali, že jsou bezvadné, nejlepší, nejlepší na světě! Jistě dnes existují dokonalejší a věrnější konstrukce, ale člověk se na model z dílny Richarda Vyškovského vždy rád podívá, ať už jde o autíčko z konce 60. let nebo o nejnověji nakreslený hrad.
Život v jednom boxu: Richard VyškovskýNarodil se v roce 1929 ve Vídni. Do roku 1943 navštěvuje českou školu. Poté, co jsou v Rakousku české školy zavřeny, odjíždí do Prahy, kde bydlí u svého strýce. V roce 1948 nastupuje do prvního ročníku VŠA (Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství), kde mimo jiné dochází na přednášky V. V. Štecha. Od roku 1953 pracoval jako brigádník ve Stavoprojektu v oddělení „R“ (odd. rekonstrukcí), ze kterého se v roce 1954 stal SÚRPMO (Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů). V té době Vyškovský pracoval mimo jiné na rekonstrukci historického jádra města Cheb. V letech 1960-1961 spolupracoval na rekonstrukci pasáže Černá růže – domu služeb. Zde v prostoru dětského kadeřnictví vytvořil malé kolejiště doplněné stavbami z papíru, které sám zkonstruoval. Na konci roku 1968 se objevuje první publikovaná vystřihovánka dvojice Blecha-Vyškovský: „Karlštejn – dobývání hradu“ v SNDK. V březnu 1969 vychází první vystřihovánka v ABC: Packard Landaulet 1912 V letech 1969-1986 pracoval Richard Vyškovský na zakázkách v Jugoslávii: zaměření historických objektů a návrhy na jejich rekonstrukci na ostrově Brač, ve městě Split a v bývalém klášteře Lepoglava, v té době fungujícím jako vězení. V roce 1989 odchází do důchodu a plně se věnuje konstruování papírových modelů. V roce 2019 vychází monografie „Papírové království Richarda Vyškovského“. |
