Pokud se nestane něco zcela nečekaného, v České republice by mělo do konce dubna přibývat případů koronaviru zhruba stejným tempem jako dosud. Na konci měsíce by tak v zemi mělo být celkem (včetně tedy už vyléčených) zhruba devět až jedenáct tisíc lidí, u kterých byla nákaza prokázána.
Předpovídá to alespoň poslední aktualizace modelu, který pro ministerstvo zdravotnictví připravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) spolu s kolegy z akademických pracovišť. Na tiskové konferenci 15. dubna ho pak prezentoval ředitel ÚZIS Ladislav Dušek (více v článku, který doprovázel přenos).
Predikce celkového počtu nakažených ke 30. dubnu 2020. Pokud se nestane něco zcela mimořádného, model odhaduje, že Česká republika měla mít celkem zhruba 9 až 11 tisíc nakažených se středního hodnotou téměř 10 tisíc (krajní hodnoty jsou označeny přerušovanou čárou, střední hodnota plnou). Vývoj posledních několika dní je dokonce ještě o něco pozitivnější, než uvádí střední hodnota modelu (viz slabé žluté tečky na grafu), ale také nemusí. Připomínáme, že počet provedených testů o Velikonocích byl poměrně nízký, lepší je tedy na údaje z těchto dní příliš nespoléhat, mohou být zkreslené.
Na rozdíl od předchozích dvou konferencí se stejnými účastníky se příliš nehovořilo o testování. Což je možná dáno i tím, že od předchozího brífinku z 8. dubna tady nedošlo k žádnému výraznému posunu. Počet testů sice mírně stoupal, ale pak se o Velikonocích výrazně znovu propadl, z rekordních hodnot kolem osmi tisíc testů denně na hodnoty kolem tří tisíc.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha šlo alespoň do určité míry o důsledek sníženého zájmu o testování, nehrozí ani výpadek kapacit, ani nedostatek materiálu pro testování. Pravdou je, že v úterý 14. dubna se počet testů znovu zvýšil nad hranici šesti tisíc denně, uvidíme, jak se bude vyvíjet dále.
Jak vidno ze stejného grafu, počty pozitivně testovaných v posledních dnech rozhodně nestoupají, spíše naopak. Podle modelu to odpovídá tomu, že virus se sice v populaci šíří, ale pouze stejně rychle, jako se lidé uzdravují. Jeho index nakažlivosti neboli reprodukční číslo, tedy hodnota označovaná jako R, se pohybuje kolem jedné. Podle výsledku prezentovaných Duškem někde v rozmezí zhruba 0,95 až 1,05. Každý nakažených tak v podmínkách omezeného pohybu nakazí pouze jednoho dalšího člověka.
Proti minulému týdnu se tedy reprodukční číslo prakticky nezměnilo – přičemž změnit se samozřejmě může. Například v Hongkongu se nyní hodnota R pohybuje zhruba mezi 0,3 a 0,9 se střední hodnotou kolem 0,5.
Podle Ladislava Duška by mohlo být R i v ČR nižší, pokud by se započítal i velikonoční víkend. Jak jsme však již říkali, počet testů během něj výrazně poklesl (až na úroveň zhruba tří tisíc testů za den), a tak nebyly tyto údaje do výsledků raději zahrnuty. Následující dny ho případně potvrdí.
Všimněte si, že model počítá zhruba s 10 procenty „bezpříznakových přenašečů“ (subklinických případů). Tvůrci modelu jsou si podle Duškových slov stále více jisti tím, že tato hodnota odpovídá skutečnosti a 90 procent pacientů má nějaké, byť někdy opravdu jen lehké (rýma, pokašlávání) příznaky.
Dál do neznáma
Na tiskové konferenci dostal Ladislav Dušek otázku, zda bude prezentovat modely dlouhodobého vývoje, o kterých již v minulosti výhledově hovořil. Tým však podle něj není v tuto chvíli schopen věrohodné předpovědi nabídnout. „Máme sedm variant,“ řekl ředitel ÚZIS s tím, že zatím nemají dost údajů, aby rozhodli, kterým z nich „mohou věřit“.
Zmínil konkrétně pouze nejasnosti kolem toho, jak velká část populace se s virem již setkala (tj. promoření či procento lidí, jejichž imunitní problém se s virem setkal a měl by se mu lépe bránit). Připomněl, že pro plánování následků je také velmi důležité vědět míru promoření v jednotlivých věkových skupinách.
Jasné je, že virus se bude snadno šířit, pokud se proti němu velká část obyvatel nedokáže bránit – ať už díky přirozené imunitě, nebo vakcíně. Virus se tak bude „zastavovat“ o odolné jedince a jeho šíření se minimálně zpomalí na přijatelnou úroveň, tedy takovou, aby se zdravotnictví nepřetěžovalo. Ladislav Dušek zmínil míru imunizace kolem 60 procent, objevují se i odhady o něco málo nižší či vyšší, ale rozptyl není veliký.
Scénáře se pohybují tedy podle Duška mezi dvěma extrémy, které si dokáže představit v podstatě každý. Na jednom konci leží možnost, že plošná opatření vstoupila v platnost ještě před tím, než se tu nemoc vůbec začala ve větším měřítku šířit. Téměř všichni nakažení tedy byli odhaleni a tvoří jen zlomek z celkového množství obyvatel (předpokládaných 10 tisíc ke konci dubna je zhruba 0,1 procenta obyvatel ČR). Virus před sebou má ještě v podstatně zcela „naivní“ populaci, ve které se mu nikdo nedokáže bránit. „To znamená, že bychom měli ještě všechno před sebou,“ řekl Ladislav Dušek.
Druhý extrém by byl, že s virem se setkala významná část populace. Dušek zmínil výslovně 30 procent. Při takové úrovni imunizace mezi Čechy by bylo možné alespoň do jisté míry spoléhat na stádní imunitu a výrazně omezit stávající opatření.
„Já nevěřím ani na jeden z těchto extrémů,“ zdůraznil. Mezi oběma extrémy leží oblast, do které se ředitel ÚZIS zatím nepustil, ale Česká republika se tam v příštích týdnech a měsících vydá. V tuto chvíli by bylo do jisté míry přesvědčivé, pokud by testování mezi Čechy odhalilo vyšší počet míry nákazy. Nejen zatím dobré výsledky modelu, které tým na ÚZIS a jejich kolegové z dalších pracovišť sestavují, ale i některé další skutečnosti nasvědčují tomu, že pravda by mohla být spíš blíže modelu s poměrně nízkým počtem nakažených. To by v praxi znamenalo, že nějaká opatření by byla nutná ještě poměrně dlouhou dobu, s velkou pravděpodobností až do roku příštího.
Projděte si vybrané údaje z prezentace |