Co čeká vesmír a lidstvo? Projděte si dalekou budoucnost a zanechte vzkaz

aktualizováno 
Díky práci vědců a výzkumníků můžeme předpovídat, co čeká vesmír v daleké budoucnosti. Kromě toho se podíváme i na životnost lidských odkazů a do některých z nich můžete přispět sami.

Pojďte se ponořit do daleké budoucnosti... | foto: Fotomontáž Tomáš Hegedüš, Technet.cz

Nedávno jste si na Technetu mohli přečíst článek o daleké budoucnosti Země. V druhém díle jsme pro vás připravili výhled nejzajímavějších událostí, které čekají celý vesmír a odkazy lidstva.

Vycházíme ze studií, ve kterých však mnohdy i autoři přiznávají, že v rámci číselných odhadů jde pouze o částečně podložené spekulace. Odchylky proto mohou být až v řádech a je třeba brát výhledy s určitou rezervou.

polárka

Za 1000 let: Sever nebude určovat Polárka. Vždy byla spolehlivým orientačním bodem – trojhvězda Polárka (ve skutečnosti nejde o hvězdu, ale skupinu tří). Osa rotace Země prochází téměř přesně skrze ní, kvůli čemuž se může zdát, že se nehýbe. Jenže v důsledku zemského pohybu zvaném precese se hvězdná obloha mění. Kvůli tomu za tisíc let Polárku nahradí dvojhvězda Gamma Cephei ze souhvězdí Cephea.

Falešně vybarvený obrázek tzv. Keplerovy supernovy, kterou bylo na Zemi možné...

Za 10 000 let: Supernova jasnější než den. V budoucnosti se očekává výbuch několika hvězd v poslední fázi života, které explodují v tzv. supernovu. Jedním z nejpravděpodobnějších kandidátů je červený superobr Antares, který by mohl vybuchnout v horizontu deseti tisíc let. Jeho exploze bude tak jasná, že ji budoucí obyvatelé Země zřejmě uvidí i během dne. Nadpozemsky krásnou podívanou by mohly ředit obavy ze záření, které při explozi vzniká. Podle NASA by ovšem musela být hvězda vzdálena do 26 světelných let, aby představovala bezprostřední hrozbu pro naši planetu. Antares je však vzdálen 600 světelných let (majestátní explozi proto uvidí pozemšťané pochopitelně se zpožděním, jak už to ve vesmíru bývá).

kalendář

Za 18 856 let: Kalendáře se srovnají. Islámský rok je v současnosti posunut o 580 let vůči gregoriánskému. Jenže je zároveň o jedenáct dní kratší, než jeden tropický rok. Ten trvá téměř stejně dlouho jako rok podle gregoriánského kalendáře (je pouze o 26,6 sekundy kratší). Kvůli tomu dožene islámský kalendář náš o jeden rok cca každých 34 let. V roce 20 874 proto budou oba kalendáře srovnané.

Arecibo zpráva

Za 25 000 let: Arecibo zpráva dojde na místo určení. Skrze radiové vlny vyslaná zpráva v roce 1974 by za 25 tisíc let měla dojít k místu určení: kulové hvězdokupě M13. 210bajtová zpráva obsahuje informace o lidské rase, DNA a sluneční soustavě.

KEO satelit

Za 50 000 let: KEO schránka se vrátí na Zemi. KEO označuje oddalovaný projekt o zachování informací o lidské rase. Jde o vyslání orbitálního satelitu, ve kterém budou mimo jiné vzkazy lidí a diamant se vzorky lidské krve, vzduchu, vody a půdy. Původní rok vypuštění 2013 se oddálil na současný odhad 2019. Na Zemi by se měl od vypuštění vrátit za 50 tisíc let. Na oficiálních stránkách je stále možné napsat vzkaz pro budoucí generace.

hypernova

Za 100 000 let: Exploze hypernovy. Po Antarovi si budeme muset na Zemi počkat zhruba desetkrát tak déle na explozi hvězdy VY Canis Majoris. Její výbuch bude zřejmě hypernovou – výjimečně jasným případem supernovy, kdy se jádro hvězdy zhroutí přímo do černé díry.

Podoby plakety se vzkazem ze sond Pioneer 10 a 11

Za 800 000 let: Minimální životnost Pioneer desky. Pioneer 10 a 11 měly být prvními sondami, které se podívají za hranice sluneční soustavy. I proto s sebou nesou vzkaz pro případné nálezce. Na pozlacené hliníkové destičce je vyobrazena poloha naší planety, vodík a muž se ženou. Více o desce a problému s její hambatostí si můžete přečíst v našem starším článku.

Uran a jeho měsíce.

Za 1 až 10 milionů let: Měsíce Uranu se srazí. Dvě přirozené družice Uranu, Desdemona a Cressida, čeká kolize. V současnosti je od sebe dělí 900 kilometrů. Vzhledem k jejich nízké hmotnosti by se nemusely zcela zničit a astronomové naznačují, že by mohl vzniknout nový měsíc „Cresdemona“.

Memory of mankind

Za 1 milion let: Životnost „odkazu lidstva“. Paměť lidstva (Memory of Mankind) je projekt na zachování informací o naší rase. Data jsou přenesena na kachlové desky, glazovány a uchovány v solném dole u rakouského města Hallstatt. Na obsahu se může podílet kdokoli - buď během výletu nebo zde.

Sluneční soustava

Za 230 milionů let: Nejzazší předpovědi pro sluneční soustavu. Zhruba tolik je maximální doba, do které můžeme předvídat pohyby orbitů planet v naší soustavě. Udává to Ljapunovův čas, který stanovuje limit, kdy se systém stane chaotickým. I zdánlivě stabilní systém, jako naše soustava, se postupem času stane nevyzpytatelným. Pro vnitřní planety se odhaduje limit 5 milionů let.

Mléčná dráha

Za 230 milionů let: Galaktický rok. Není tedy jisté, zda v této době bude sluneční soustava vypadat jako dnes, ale můžeme očekávat jinou událost. Země se spolu se Sluncem otáčí kolem centra naší galaxie. Počínaje dneškem dokončí jeden orbit za 240 milionů let - tedy za jeden galaktický rok.

Srážka dvou galaxií.

Za 4 miliardy let: Srážka naší galaxie. Poskočme do daleké budoucnosti, kde už jsou odchylky v řádech stovek milionů let. Čtyři miliardy let je střední odhad, kdy se naše Mléčná dráha srazí s jinou galaxií: M31 (galaxií v Andromedě), která je od nás v současnosti vzdálena 2,5 milionu světelných let. Představujete si vesmírnou apokalypsu? Překvapivě by podle hrubých odhadů měla sluneční soustava vyjít ze srážky téměř netknuta. Předpokládané galaxii Milkomedě bude trvat až další dvě miliardy let, než se ustálí.

Slunce

Za 5,4 miliardy let: Slunce se začne měnit. Slunci dojde za více než pět miliard let v jádru téměř všechen vodík, čímž nebude nadále schopno termonukleární fúze. Opustí tak svou hlavní fázi, vodík se začne slučovat na hélium ve vnějších vrstvách hvězdy a Slunce začne růst v rudého obra.

Červený obr

Za 7,5 miliardy let: Místo Slunce obr. Naše hvězda bude až 250x větší než dnes. Pokud by na Zemi byl stále život, je to jeho další pravděpodobný, poslední milník zániku. Slunce k sobě po Merkuru a Venuši stáhne i Zemi. Kam by se mohli naši eventuální potomci uchýlit? V době konce Země začnou být zřejmě vhodné podmínky k životu na jiném tělesu v naší soustavě: Saturnově měsíci Titan.

Bílý trpaslík

Za 8 miliard let: Slunce se stane bílým trpaslíkem. Vzhledem k průměrné hmotnosti Slunce zřejmě neexploduje jasnou supernovou, ale zhroutí se v tzv. bílého trpaslíka se zhruba poloviční hmotností vůči dnešku.

Hubbleův teleskop: Orlí mlhovina

Za 1 bilion let: Galaxie ztratily líhně hvězd. Těžko představitelný bilion let je nízký odhad, kdy vesmír ztratí tzv. galaktické plyny. Právě z nich se podle mlhovinové hypotézy jejich stlačováním rodí hvězdy. Jakmile se tato mračna mezihvězdného prachu vyčerpají, hvězdy se nebudou mít zřejmě z čeho tvořit a začne se psát začátek jejich konce. Tyto plyny se však mohou vyčerpat až za desítky bilionů let.

Mrtvá planeta

Za 11 bilionů let: Všechny hvězdy jsou mrtvé. Zhruba deset bilionů let po vyčerpání mezihvězdných mračen (někteří rudí trpaslíci vydrží až biliony let) by měly být všechny klasické hvězdy po smrti. Z masivních objektů proto zůstanou pouze černé díry a pozůstatky hvězd: trpaslíci (obnažená, pomalu vyhasínající jádra) a neutronové hvězdy. Srážkami trpaslíků by se mohly příležitostně vytvořit hybridní hvězdy s krátkou životností.

Křišťálová lupa


Nejčtenější

Skrytý mechanismus zničil obraz za 30 milionů. Záhadný Banksy ukázal zuby

Banksy do svého obrazu zabudoval skartovačku.

Banksy, jeden z nejznámějších a zároveň nejzáhadnějších umělců, znovu šokoval umělecký svět. Ani ne tak úspěchem v...

Afrika do Evropy narazí, shodují se vědci. Budoucnost však zůstává záhadou

Předpověď budoucího pohybu kontinentů Christophera Scoteseho.

Zatímco rekonstrukce minulosti pohybu kontinentů je skutečná věda, jejich predikce je spíše koníček či spekulace....



Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...

Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Další z rubriky

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

Afrika do Evropy narazí, shodují se vědci. Budoucnost však zůstává záhadou

Předpověď budoucího pohybu kontinentů Christophera Scoteseho.

Zatímco rekonstrukce minulosti pohybu kontinentů je skutečná věda, jejich predikce je spíše koníček či spekulace....



Najdete na iDNES.cz