Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vzestup a pád internetové žurnalistiky?

  7:00aktualizováno  7:00
Je česká internetová žurnalistika v krizi? Proč se rodí tak málo nových a dobrých serverů, které by dosáhly vysoké čtenosti? Jak se internet změní v příštích letech, co se zpravodajských serverů týká?

Určitě vás někdy některá z těchto otázek zaujala. Nedomnívám se, že bych tu na ně mohl odpovědět do detailu, spíše se pokusím poskytnout souhrn fakt k zamyšlení; souhrn fakt, které vidí člověk zevnitř - a snad i s patřičnou sebereflexí.

Internetová žurnalistika byla až doposud poměrně oprávněně vnímána jako specifická část novinařiny. Mělo to několik svých důvodů - internetovým novinářem se stal každý, kdo se k tomu rozhodl a tak na rozdíl od klasické novinářské profese zavání internetová novinařina tak trochu samozvanstvím.

To, že internetovým novinářem se může stát každý, kdo splní jisté nevysoké vstupní podmínky, bylo také dlouhou dobu chápáno jako znehodnocující faktor. Až časem se vykrystalizoval i u běžné novinářské obce a pracovníků z mediální sféry (především PR agentury) byť podvědomý pocit rozlišení internetových novinářů podle úspěšnosti. Jinak je nahlíženo na články vydané na navštěvovaných serverech, jinak na články vycházející na GeoCities za pěti lomítky v URL - stejně tak je jako internetový novinář chápán především člověk pracující pro pravidelně a pokud možno denně vycházející server.

Slíbil jsem pohovořit o vzestupu a pádu internetové žurnalistiky. Tento malý úvod byl ale nezbytný; bylo potřeba, abychom si uvědomili některé z rozdílů mezi internetovou a klasickou novinařinou.

Hovořil jsem o jistém samozvanectví internetových novinářů - a mám proč. Zatímco v případě papírových titulů je zárukou odbornosti redaktora zvučné jméno vydavatele a hora peněz, kterou každé vydání stojí, na internetu je tomu jinak. Kde máte záruku, že autoři Mobil serveru rozumí mobilním telefonům, kluci z Grafiky se opravdu vyznají v počítačové grafice a Radek Pilát ze Vztlaku je odborníkem na letectví?

Záruku tvoří počty čtenářů, kteří svojí setrvávající přízní ukazují, že cesta, po které servery jdou, je správná. Autory těchto serverů se totiž stávají amatéři v novinařině; lidé, kteří sice povětšinou rozumí problematice, o které píší, na druhou stranu nejsou vystudovaní žurnalisté. Zatímco klasický novinář se většinou pracně seznamuje s tématem, o kterém píše, internetový novinář se seznamuje s novinářskými postupy, se stylistikou, slohem, ale i metodou psaní článků. A tu je třeba vidět úhelný kámen, proč hovoříme o vzestupu a ptáme se po pádu internetové novinařiny.

Vydavatelé téměř všech dnes úspěšných serverů neměli žádné či téměř žádné zkušenosti s klasickou novinařinou, pokud odmyslíme odbornou publicistiku na téma "Přetečení Stack flagu v ASM86".

Znamená to, že autoři serverů se museli novinářské postupy učit. V pořádku to bylo, pokud psali odborná článek, cítit to ale bylo v okamžiku, kdy se pustili do novinářských témat "kdo s kým kde a jak" - tedy prodrbávání a kritika dějů ve firmách, státních institucích atd. Takové téma je odlišné od psaní technického článku - vyžaduje si ověřování protichůdných faktů, náhled problému z více stran a to není zdaleka tak jednoduché.

Takový článek většinou býval v zájmu rychlosti nahlédnut pouze z úhlu pohledu povrchního impulsu, velmi rychle v něm byl identifikován viník a bylo na něj ostrými slovy poukázáno. Závěr celého článku tedy zněl nějak jako "Mlékárna Bohdaneč nedodala čerstvé mléko, protože vedoucí provozu je blbec a je trestuhodné, že jej ještě nevyhodili."

Je samozřejmé, že první vlně uživatelů internetu se tato taxativní hodnocení a rychlé soudy velmi líbily - články se jim zdály dostatečně "nezávislé", adekvátně kritické a tedy představovaly příjemné osvěžení oproti klasickým novinovým článkům, jež nepoukazovaly na viníka tak jednoznačně a tedy "nebyly dost nezávislé".

S prostupem internetu ke starší věkové skupině, kdy se pomalu dostával ze škol do firem i k soukromníkům, se ale ukazovala neudržitelnost tohoto způsobu psaní. Stačí porovnat články na Mobil serveru nebo Světa namodro, ale i na "služebně" mladší Lupě z doby na začátku a dnes - bezpochyby si všimnete proměny ke klasickému novinářskému stylu, kdy je bráno v potaz i stanovisko druhé strany, celá událost je nahlížena z více úhlů a hlavně se nestaví na jedné jediné informaci došlé od kohosi emailem.

Změnu si vyžádala především čtenářská obec a také firmy, o kterých bylo psáno - těm se totiž nelíbilo, že k článku, v nichž se o nich píše, se nemohly vyjádřit, na druhou stranu je ale také třeba říci, že z počátku byly oficiální styky internetových médií a firem nevalné především díky přehlíživému postoji firem vůči internetovým médiím. Lze tedy říci, že právě normalizací vztahů do běžné roviny a častějšími vzájemnými kontakty, došlo k přesunu internetové žurnalistiky z roviny nadšeneckého amaterismu k profesionální novinařině. Tím se internetová média stávají plnohodnotným souputníkem klasických médií; těží ze svých výhod a přejímají to, co se osvědčilo jinde.

Pro skalní fandy internetu, pro lidi jež si internetová média čtou téměř od prvopočátku, je ale tento přechod kamenem úrazu. To, že nejsou tak rychle identifikováni viníci a jednoznačně pranýřovány nedostatky, se začíná u jisté skupiny lidí považovat za úpadek, za podlehnutí komerčním trendům, za konec investigativity a začátek zkorumpovanosti. Není většího omylu a opak je zpravidla pravdou.

Internetová žurnalistika v Čechách se nadále velmi často dotýká okrajových témat nebo témat ožehavých, i ona se však již pokouší hledět na problém z více stran, bez emociálního podbarvení, nezaujatě. Má-li to být chápáno jako nedostatek, pak snad jen nevyzrálosti čtenáře.

I svět kamenných nakladatelství se ale od internetové žurnalistiky za tu krátkou dobu, co v Čechách existuje, ledasco naučil. Především výběrem témat se mnohá média od internetových médií poučila - právě internet je výborným barometrem čtenářského zájmu a podle lakmusového papírku čtenosti a diskutovanosti některých témat na internetu se začínají orientovat i některá média klasická.

Pro příklad, byť poněkud neobvyklý, nemusíme chodit daleko. O operačním systému Linux se rozpoutala debata a publicistika z počátku hlavně v internetových médiích a na bázi tohoto zájmu a ohlasu se mu začala věnovat i média papírová. Přitom z hlediska komerčního to má pramalý smysl - Linux nemá inzeráty a jen tak si je dávat nebude, společnosti jím se živícím mají hluboko do kapsy. Zato zájem o Linuxové informace tu je.

Podobných příkladů je více - z klasičtějších vezměme například kauzu Bojkotu SPT Telecom a akce Internet proti monopolu. Veliká diskuse na internetu se právě díky zájmu čtenářů přenesla na první stránky celostátních denníků - celá akce přitom sama o sobě byla dílem úzké skupinky lidí a pouze široká podpora výzvy Internet proti monopolu dosáhla mediální podpory.

Také rostoucí ohlas specializovaných serverů, jako je Grafika, Mobil server, Root atd s sebou přinesly ohlas - několik nakladatelství dnes vydává časopisy věnované digitální technice telefonů, fotoaparátů a PDA; přitom prvním indikátorem poptávky po podobném titulu byl internet.

Příkladů by bylo možno uvést více a ačkoliv český internetový mediální trh je v podstatě velmi malý, co se profesionálněji vedených titulů týká, je jeho vliv na svět "velkých médií" patrný.

Kdysi se říkalo, že internet je médiem lehčích témat, tedy informací, které je možno brát s rezervou. Minimálně v České republice se ukazuje, že si obě strany barikády nemají co vyčítat a papírová média vydají podobný počet nesmyslů a hloupostí, jako média internetová. Podstatným rozdílem ale je, že u internetových médií vyjde přehmat najevo téměř vždy, kdežto papírové médium chybu přizná jen když jde do nejtužšího. Interaktivita v tomto internetové žurnalistice klade jisté úskalí, které na druhou stranu více tlačí na třídění zrna od plev.

Lze tedy hovořit o vzestupu a pádu internetové žurnalistiky? Do jisté míry ano - internet u nás splnil a stále ještě plní úlohu průzkumníka zájmu, hledače nových směrů a média, které unese všechno. Dalo by se říci, že hlavní internetové servery mají svůj zenit za sebou, neboť jejich autoři se poučili ze svých chyb a jejich publicistika již tolik nesrší tak populární jednostranností. Pro začínající je tedy jednodušší přilákat k sobě silnými slovy a drsnou kritikou právě tu "starou čtenářskou gardu" v tomto stylu si libující. Jenže s postupem času se ukázalo, že kultivovanější část čtenářů, kteří snáze chápou narážky a umí si domýšlet, na internetu začala převažovat.

Na druhou stranu bulvární náplň českému internetu začíná scházet. Tituly, jež by profesionální novinář dříve označil za bulvární či polobulvární se přeorientovaly či poučili, bulvár vedený cíleně jako bulvár neexistuje. Pravda, o Novinkách jejich tvůrci tvrdí, že jde o bulvár - ve skutečnosti jde spíše o mírně nesourodou směsku témat, jež se těší obecnému zájmu. Samo zpracování témat ale nemá s bulvárností zpravidla nic společného a čtenosti je tu dosahováno spíše podporou mateřského Seznamu a výběrem témat, než skutečnou bulvárností -opravdových odhalení a novinek se zde člověk dočká zřídka. Na opravdový originální bulvár stylu Drudgeho si zatím český internet musí počkat.

Co dodat na závěr? Pokusil jsem se v krátkosti představit výchozí pohled na současnou pozici internetové žurnalistiky. Pokud jste čekali na návod, jak udělat váš server milionovou záležitostí, asi jste zklamáni. Pokud jste čekali pohled na věc z vnitřku, asi jste mírně na pochybách, zda všechno je tím, čím vypadá. Věřte tomu, že právě pochybnost je tím, čeho autor chtěl dosáhnout. Nicméně, pokud umíte alespoň trochu číst mezi řádky, možná jste v nich našli inspiraci pro další internetový milionářský projekt. Nebo alespoň kamínek do mozaiky...

Autor:


Témata: Linux


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace struktury diskuze Kialo.com
Dá se na internetu diskutovat rozumně? Platforma Kialo to chce zkusit

Nová platforma chce nabídnout nástroj pro racionální debaty. Snaží se o to především strukturováním diskuze a upřednostňováním podepřených argumentů.  celý článek

Nová dvoutisícová bankovka má na líci kosmodrom Vostočnyj, na rubu je most ve...
Chystá se ruská digitální měna. Kryptorubl nebudou uživatelé těžit

Digitální měna, která má poněkud jiná pravidla, než jsme si zvykli, vzniká v Rusku. Zcela pod kontrolou ji bude mít stát.  celý článek

Politici a sociální sítě
Urážky, trapasy i nesmysly: jak čeští politici bojují na sociálních sítích

Předvolební kampaň vrcholí a při rozhodování voličů hraje vliv i to, jak politici vystupují na sociálních sítích. Ne všichni si na nový svět krátkých,...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
PLC PROGRAMÁTOR| PRAHA

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 33 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.