Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

aktualizováno 
Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl to MAGION 5. Na něj teď „navázala“ družice VZLUSAT-1 následovaná slovenskou skCUBE.

Byl to v pátek 23. června úžasný zážitek plný napjatého čekání. Nejprve napětí od 05:59 našeho času, kdy odstartovala indická raketa PSLV-C38 s družicí CartoSat-2 a s nákladem dalších družic, především kontejnerů s nanodružicemi.

Co v nahrávce slyšíte

Nahrávka zachycuje první signál družice VZLUSAT-1, 23.6.2017, 09:02 SELČ

Zachyceno celkem šestkrát:

  1. nerozkódováno
  2. ZLUSAT RX0
  3. nerozklódováno
  4. T PA16C
  5. XZLUSAT1 PCBC
  6. =ZLUSAT1 8.35VB

První znak(y) se vždy utápí v šumu. Nejzajímavější je závěr vysílání:

RX0 = počet přijatých datových packetů : 0

PA16C = teplota rádia 16 stupňů Celsia

8.35VB = napětí baterií 8.35V ~ 100% nabití

A když bylo v 06:15 jasné, že je cenný náklad na oběžné dráze, že se hlavní družice CartoSat-2 přibližně o minutu později oddělila a vzápětí po ní také indický univerzitní subsatelit NIUSAT, následovalo další netrpělivé čekání na zprávu, že ze speciálních schránek se úspěšně dostaly ven také všechny nanosatelity, především pak český VZLUSAT-1 a slovenský skCUBE.

Horko bylo v to páteční ráno nejen za okny jedné z budov Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze Letňanech, ale také v konferenčním sále, v němž se sešli tvůrci družice a jejich hosté.

Rovněž další zpráva v 06:30 z řídicího střediska indické organizace ISRO byla nadějná – všechny nanodružice se postupně uvolnily k samostatnému letu! Zanedlouho se objevil také na veřejném TV kanálu záznam, jak se jednotlivé nanodružice rychle vzdalují, jako by netrpělivě spěchaly splnit určené úkoly.

Stačí maličkost a úspěch vystřídá neúspěch

Vše vypadá poměrně jednoduše. Nanodružice jsou uloženy ve speciálních schránkách nizozemského dodavatele, přičemž v každém hnízdě jsou čtyři úzké tunely, do nichž se vejde podle velikosti jeden až tři cubesaty. V určený okamžik se otevřou dvířka a pérový mechanismus vymrští nanodružice ven.

Stačí však málo, mechanická závada a dvířka se neotevřou, anebo se předčasně uvolní pružinová anténa a družice ve tvaru krychle 10 x 10 x10 cm v těsném prostoru uvízne. Družice může být jakkoli spolehlivá, ale pokud je před ní blíže ke dvířkům uložena jiná a ta se nedokáže dostat ven, uvězní ty za sebou ve schránce a všem nadějím je konec. Tentokrát se však vypuštění podařilo.

Co všechno letělo nahoru

Kromě hlavní indické družice CartoSat-2 pro pozorování Země a univerzitní indické družice NIUSAT byly vyneseny na oběžnou dráhu tyto nanodružice:

PEGASUS/AT03 (Rakousko), QB50-BE06 (Belgie), InflateSail (Belgie), UCLsat (Belgie), SUCHAI-1 (Chile), VZLUSAT-1 (Česká republika), Aalto-1 (Finsko), ROBUSTA-1B (Francie), QB50-DE04 (Německo), URSAMAIOR (Itálie), D-SAT (Itálie), Max Valier (Itálie), CE-SAT1 (Japonsko), Venta-1 (Lotyšsko, LituanicaSAT-2 (Litva), skCUBE (Slovensko), Blue Diamond, Green Diamond a Red Diamond (Spojené Království), CICERO-6 (USA), Tyvak-53b (USA), LEMUR-2, 34- 41 (USA)

A potom opět následovalo čekání. Tentokrát poměrně dlouhé, až se totiž nová česká družice objeví nad horizontem. Teprve potom bude možné zachytit základní signál jejího radiomajáku. Podle propočtů to mělo být kolem 09:02 našeho času. Z univerzitního sledovacího pracoviště v Plzni zatím přicházel do reproduktorů jen šum...

Mžik po 09:02 se ozvalo první zapípání. V rychlém sledu ve znacích Morseovy abecedy to bylo označení VZLUSAT a dále čísla, která sdělovala základní údaj o radiostanici a stavu baterií.

Vše bylo jasné! Družice VZLUSAT-1 je nejen na oběžné dráze, ale také žije a ohlásila se základním signálem.

Další signály následovaly. Nadšení a gratulace pak znovu vystřídalo další čekání. Družici bylo totiž nutné uvést do provozu. Nejen uvolnit antény, ale také vyklopit panel slunečních baterií i panel HM s kompozitním materiálem pro zkoumání stínění kosmické radiace. Optika miniaturizovaného rentgenového dalekohledu bude vysunuta později, až skončí první fáze experimentů s touto aparaturou.

Fotogalerie

V těch chvílích neodbytně vyvstala v mysli vzpomínka na selhání rádiového spojení s Magionem 5 nebo také na družici MIMOSA, která se v roce 2003 sice úspěšně ozvala z oběžné dráhy, ale nepodařilo se uvést do provozu vědecký experiment s mikroakcelerometrem MACEK.

Vesmír neodpouští sebemenší chybu či omyl a jeho mimořádně tvrdé podmínky vyvolávají dokonce takové situace, kdy i nejspolehlivější a nejprověřenější aparatura může selhat. Proto ono nové napjaté čekání. Když pak dorazilo potvrzení, že vše, co se mělo vyklopit a rozvinout, se v pořádku vyklopilo a rozvinulo, byl to pocit náramného ulehčení. Družice začala plně pracovat a probíhá oboustranná datová komunikace. Na řadu přišly nejprve prověrky činnosti družice, pak teprve získávání vědeckých dat.

Komunikace a obsluha družice probíhá v radioamatérském pásmu na frekvenci 437,240 MHz a aktuální data přijatá z družice lze sledovat na webových stránkách Pilsen Ground Station .

Našich sedm družic

Připomeňme si dosavadní umělé družice postavené v bývalém Československu a v České republice.

  • MAGION 1 (magnetosféra – ionosféra), 15 kg, start: 24.10.1978 společně s družicí Interkosmos-18 jako subsatelit, zánik: 11.9.1981
  • MAGION 2 (magnetosféra – ionosféra), 50 kg, start: 28.9.1989 společně s družicí Interkosmos-24 jako subsatelit, na geocentrické dráze – neomezená životnost
  • MAGION 3 (magnetosféra – ionosféra), 52 kg, start: 18.12.1991 společně s družicí Interkosmos-25 jako subsatelit, na geocentrické dráze – neomezená životnost
  • MAGION 4 (magnetosféra – ionosféra), 58,7 kg, start: 2.8.1995 společně s družicí Interbol-1 jako subsatelit, na geocentrické dráze – neomezená životnost
  • MAGION 5 (magnetosféra – ionosféra), 68 kg, start: 29.8.1996 společně s družicí Interbol-2 jako subsatelit, na geocentrické dráze – neomezená životnost (vinou závady v dodávce elektrické energie zaviněné ruskými techniky na kosmodromu se družice odmlčela, v květnu 1998 však bylo rádiové spojení navázáno a byl splněn vědecký program, Magion 5 pak byl dokonce nejdéle aktivně pracující českou družicí)
  • MIMOSA (Microaccelerometric Measurements Of Satellite Accelerations), start: 30. 6. 2003, bylo sice navázáno rádiové spojení, ale nepodařilo se uvést do provozu vědeckou aparaturu (mikroakcelerometr MACEK), družice zanikla 11.12.2011
  • VZLUSAT-1, 2 kg, start: 23. 6. 2017
První československá družice Magtion-1 a první amatérská nanodružice czCube.

První československá družice Magion-1 a první amatérská nanodružice czCube.

Hlavní úkoly pro nanodružici

Myšlenka postavit vlastní nanodružici se ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech zrodila v roce 2011. Z úvodních diskusí vzešel hlavní cíl, jímž je testování některých vědecky i komerčně využitelných technologií v extrémních podmínkách kosmického letu.

Skupinu méně než deseti odborníků, kteří družici připravili, vedl ing. Vladimír Dániel, PhD. Na projektu se spolu s VZLÚ Praha podílí pět českých firem (Inovative System Technology, HVM Plasma, 5M, TTS a Rigaku Innovative Technologies) a tři univerzity (Karlova Univerzita, České vysoké učení technické a Západočeská univerzita). Podrobnosti a aktuální informace najdete na stránkách VZLÚ.

V oficiálních podkladech VZLÚ se dočteme:

Legendární československý Magion 1 letěl do kosmu místo sovětského závaží

Přesně před 39 lety se z oběžné dráhy ozvalo pípání první československé družice - legendárního Magionu 1. Původně však do kosmu letět vůbec neměl. Na rámu s mateřskou družicí totiž obvykle bylo pouze vyvažovací závaží.

Magion 1 je pokryt zlatem o tloušťce pět mikronů.

Magion 1 je pokryt zlatem o tloušťce pět mikronů.

„Cílem projektu je vývoj, výroba, kvalifikace a experimentální ověření výrobků / technologií na oběžné dráze Země (tzv. IOD – In Orbit Demonstration), které vyrábějí a vyvíjejí průmysloví partneři. Jedná se o radiačně odolný kompozitový housing elektroniky se zvýšenou tepelnou vodivostí, solární panel na kompozitovém podkladu, pole dutých koutových odražečů na kompozitové bázi, senzory vnějšího prostředí a dále vývoj a výroba komponent nutných pro realizaci experimentu na nanosatelitu VZLUSAT-1 na oběžné dráze Země, což je mechanismus výklopných panelů a měřící elektronika.“

Rentgenový dalekohled

Jedním z významných úkolů je ověření nového konceptu miniaturizovaného rentgenového dalekohledu. Zalistujme opět v podkladech z VZLÚ:

„Dalekohled se skládá z optického širokoúhlého systému typu „račí oko“ (Lobster Eye) tvořeného multifóliovou optikou pro energii rentgenového záření 3-60 keV, vyvinutou v české společnosti Rigaku Inovative Technologies Europe. Detekce je založena na pixelovém senzoru Timepix, vyvinutém v rámci mezinárodního konsorcia v Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického v Praze (UTEF ČVUT).

Novinkou je použití rentgenové optiky ve vyšších energiích rentgenového spektra a opticko-elektrická komprimace dat. Dalekohled tohoto typu může v budoucnu sloužit pro předpovídání kosmického počasí pozorováním slunečních erupcí v reálném čase, pro astrofyzikální pozorování širokoúhlým monitorováním a vyhledáváním rentgenových záblesků a v neposlední řadě také pro předpověď počasí, především pozorováním rentgenových blesků tropických bouřek z oběžné dráhy.“

Po první fázi zkoušek bude optická část dalekohledu mechanicky vysunuta, aby se zajistila ohnisková vzdálenost pro zaostření, které by jinak pevné umístění v prostoru dvou krychlí družice neumožnil. Dalekohled pořídí několik testovacích snímků Slunce.

Kompozitní štít

Dalším experimentem je zkoumání kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a sledováním vlastností nového experimentálního radiačního štítu, který je složen z kompozitního základu a kovových povrchových vrstev. Kompozitový kryt elektroniky vyrobila firma 5M z Kunovic. Míra stínění se bude zjišťovat odečtením hodnot z XRB diod, které měří kosmické záření na vnější a vnitřní straně kompozitového panelu. Sledovat se bude průběh teploty na panelu a také případné nežádoucí uvolňování vodní páry a těkavých uhlovodíků z pryskyřic, které se používají v kompozitním materiálu. Podklady VZLÚ k tomu uvádějí:

„Vhodnou volbou materiálů pro kompozit i pokovení se dosahuje vyššího radiačního stínění. Pro poznání vlastností a chování nového materiálu budou v průběhu mise sledovány materiálové vlastnosti, jako jsou efektivita radiačního stínění, mechanické vlastnosti, tepelné vlastnosti a odpařování materiálu ve vakuu. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu sloužit pro plášť kosmických lodí s lidskou posádkou, konstrukční materiál družic i pro konstrukce obydlí při osídlení Měsíce či Marsu.“

Součást projektu QB50

Dalším úkolem družice je zkoumání atmosféry přístrojem FIPEX v evropském projektu QB50, jehož hlavním cílem je průzkum termosféry ve výškách mezi 200 až 380 km. Dokumentace VZLÚ k tomu uvádí:

„VZLUSAT-1 je jednou z družic mezinárodní sítě družic QB50 pro in-situ měření nízkých vrstev termosféry přístrojem FIPEX (Flux-φ-Probe-Experiment) pro měření atomárního a molekulárního kyslíku. Vědecký přístroj FIPEX z Technologické Univerzity v Drážďanech je schopný rozlišit a měřit časovou proměnnost chování atomárního kyslíku jako klíčový parametr nízkých vrstev termosféry. Atomární kyslík je dominantní v této oblasti, a proto jeho měření je rozhodující pro korelaci a ověření modelů chování termosféry. Významné je také sledování eroze povrchů kosmických družic při kontaktu s atomárním kyslíkem. Vědecký přístroj FIPEX sestává z několika experimentů. Jednak to je φ-(Phi=Flux)-Probe-Experiment (FIPEX) od Institute of Aerospace Engineering, Technische Universität Dresden (TU Dresden), Německo a dále povrchové teploměry (Surface thermal monitors (STM) (dodané MSSL) z Belgie.

První mohl být czCube

Neprávem je dnes už zapomenuto, že prvním českým cubesatem mohla být malá klasická nanodružice tvaru krychle, které se věnovala parta nadšených mladých lidí, z nichž mnozí jsou dodnes aktivními a především odborně erudovanými autory příspěvků na známých webových stránkách kosmo.cz.

Vše začalo v únoru 2004, kdy se po diskusi na internetovém diskusním fóru začala formovat skupina, která se rozhodla pokusit se o praktickou stavbu malé amatérské družice (podrobně na czcube.cz).

Tato družice měla vycházet ze zkušeností se zahraničními univerzitními pikodružicemi CubeSat s hmotností pod 1 kg. Během dvou měsíců podrobil Aleš Holub, vedoucí osobnost rozjezdu celého projektu, analýze celkem 14 zahraničních mini družic realizovaných v letech 200 – 2003 a výsledky shrnul do podrobného doporučení zásad a požadavků na stavbu a provoz zamýšlené družice. Již tehdy se tvůrci nápadu netajili s ještě odvážnějším přáním, že totiž všechny tyto kroky by měly vést k budoucímu hlavnímu cíli – ke stavbě amatérské meziplanetární sondy!

Bylo nutné sestavit nejen tým odborně erudovaných lidí, ale také získat materiálovou a finanční podporu. Bylo nutné získat mimo jiné miniaturní digitální fotoaparát, solární články, radiomodem a řídicí počítač. A také a především peníze na nejrůznější nákupy a poté samozřejmě na to nejdůležitější, na zajištění startu a vypuštění družice na oběžnou dráhu kolem Země.

Dva ze zakladatelů projektu, Aleš Holub a Martin Kostera, zvolili přitažlivou formu inzerátu s textem, který rozhodně každého upoutal. Inzerát se objevil na několika internetových serverech - jeho znění najdete v rámečku.

Koupím družici, zn. levně.

Chtěli bychom, aby kosmonautika byla užitečnější, levnější a dostupnější. Domníváme se, že vhodnou cestou k tomu, je snaha o konstrukci co nejmenších, nejlehčích a nejjednodušších kosmických těles z komerčně běžně dostupných součástí. Nejnižší celkovou cenu mohou dosáhnout amatéři, protože mají přímý osobní zájem na co nejdostupnějším řešení. Obracíme se tedy především na schopné amatéry (modeláře, radioamatéry, elektroniky, robotiky,...). Máte zájem poslat nějaké své zařízení do kosmu? Chcete se zúčastnit stavby české amatérské družice? Pak neváhejte, a pošlete nám nabídku svých výrobků, dovedností a nápadů. Hledáme nové členy týmu. Nabídku ale samozřejmě může poslat kdokoliv, tedy jednotlivec, skupina, amatéři, profesionálové i firmy. Všichni mají stejné vyhlídky na to, že díl koupíme právě od nich, a také stejné nároky na odměnu a spoluúčast na projektu.

Abychom umožnili účast i úzce specializovaným jednotlivcům a týmům, rozdělili jsme konstrukci družice na jednotlivé díly (pokud možno samostatně použitelné). Pro každý díl jsme předběžně určili požadované minimální parametry (dostatečné pro testování a další vývoj) pro vyplacení plné nabízené ceny.

Jedná se o tyto díly:

  • Zdroj (nabídka 3000,- Kč za funkční zařízení): fotovoltaika 10W, aku 1000 mAh, stabilizace 12V/1A+5V/2A+3.8V/3A, 200g
  • Rádio (nabídka 3000,- Kč za funkční zařízení): nekonfliktní pásmo, dosah 2000 km, Tx min. 1W, příkon max. 2W, 9600bd, AX.25, radiomaják, 200g
  • Řízení (nabídka 3000,- Kč za funkční zařízení): počítač, USB, analogové i digitální I/O, serial I/O, 1W, 200g
  • Foťák (nabídka 2000,- Kč za funkční zařízení): VGA a více, interní paměť, USB, zorný úhel 180°, videosekvence výhodou, ovládání parametrů expozice, 1W, 200g
  • Pohon (nabídka 7000,- Kč za funkční zařízení):0.5mN, ovládání tahu, restarty, impuls min. 1000 Ns, 1W, 500g včetně paliva
  • Stabilizace (nabídka 1000,- Kč za funkční zařízení): aktivní nebo pasivní, 0.1W, životnost min. 1 rok, 100g
  • Další zařízení (nabídka 500,- Kč za nejlepší návrh):mechanika, vylepšení, experimenty, speciální zařízení, ...

Uvedené parametry nejsou žádné dogma. Hledáme řešení, jak dosáhnout co nejlepších parametrů při minimálních rozměrech, hmotnosti a spotřebě, a přitom za přijatelnou cenu a složitost. Jsme připraveni diskutovat o celkovém řešení a nechat si poradit. Nemusí to být nové a originální konstrukce, ale mohou být použity i starší díly, bazarová a „šuplíková“ zařízení, nebo přímo komerční zboží. Prostě cokoliv funkčního, splňujícího zadané parametry. Nabídnuta mohou být i zařízení nesplňující plně požadované parametry. V takovém případě však bude dohodnutá cena nižší než základní. Můžete poslat (nabídnout) i jen „papírové“ projekty a ideové náměty, které mohou být použity při stavbě letového kusu družice.

Neváhejte nabídnout jakékoliv svoje služby, nápady a dovednosti, pokud si myslíte, že mohou být při této akci užitečné. Poptávka je vyhlášena na jednotlivé díly, každý se ale může přihlásit k účasti na dodávce více dílů. Jsou přípustné i konstrukce, které pokrývají několik požadovaných dílů naráz, případně i kompletní konstrukce celé družice. Pokud se vítěz rozhodne přijmout nabízenou cenu, souhlasí tak současně s tím, že jeho zařízení bude použito k dalšímu vývoji a testování, případně i ke stavbě letového kusu družice. Každý nabízející má právo si své zařízení ponechat (bez nároku na odměnu) a naopak může své zařízení nabídnout k dalšímu vývoji a testování, i když jeho zařízení třeba nezvítězilo. Každý se také může zapojit do další práce na projektu.... Těšíme se na všechny vaše nápady a konstrukce.

Družice k dodání nebyla, ale zájemci se přihlásili

Nabídka funkčního zařízení nepřišla žádná, ale přihlásilo se dvacet vážných zájemců připravených pomoci svými znalostmi i schopnostmi. Bez zajímavosti jistě není, že například Richard Linhart z tehdejšího týmu, který se zabýval elektronikou, je dnes členem týmu univerzitní sledovací stanice v Plzni, která přijímá signály družice VZLUSAT-1.

Ukázalo se, že nejekonomičtější a nejefektivnější bude klasický vývoj a výroba jednotlivých dílů, protože nákup již hotových nebyl reálný. Marian Váňa proto připravil podrobnější analýzu celého projektu, která obsahovala především rozbor hmotností a příkonů jednotlivých částí, ale samozřejmě také návrhy nosné konstrukce, napájení, komunikace, základního řízení, telemetrie a elektrodynamického tetheru jako budoucího pohonného systému.

První oficiální osobní schůzka všech vážných zájemců o práci na projektu amatérské družice se uskutečnila 29. května 2004. Jedním z jejích výsledků bylo také podání přihlášky k registraci občanského sdružení Kosmo Klub, jehož cílem byla mimo jiné také podpora amatérské družice. V odborných časopisech se objevily výzvy ke spoluúčasti na projektu.

Testovací prototyp byl hotov

Následovaly další pracovní schůzky a především velký objem několikaleté práce. Pro další podporu projektu bylo v roce založeno občanské sdružení czCube o.s. Vyvrcholením pak bylo dokončení prvního testovacího prototypu družice a příprava sledovací pozemní stanice v Českém Dubu.

Testovací prototyp první české amatérské družice czCube.

Testovací prototyp první české amatérské družice czCube.

Zajímavostí celého projektu byly předběžně navrhované experimenty, které svědčily nejen o šíři znalostí celého týmu, ale také a především o jeho konstruktérské odvaze. Nechyběl digitální fotoaparát nebo minikamera jako základní článek základního dálkového průzkumu, ale také elektrodynamický tether jako možný hlavní pohon na oběžné dráze kolem Země. Velmi perspektivní zajímavostí byla sluneční plachta pro možný budoucí pohon ve vzdálenějším kosmu, také měřící aparatura pro výzkum záření v okolí Země či palubní řídicí počítač, radioamatérský převaděč i amatérská televize ATV.

Nakonec se však přes veškerou obětavost a nadšení realizačnímu týmu nepodařilo sehnat další a zcela zásadní finanční prostředky pro dokončení zkoušek, pro výrobu letového prototypu družice a také a především pro zajištění vypuštění a dopravy družice na oběžnou dráhu kolem Země.

Projekt proto bohužel v roce 2014 skončil.

Myšlenka vyvinout, vyrobit a vypustit czCube přišla v době, která nebyla příliš vstřícná podobným nápadům, protože přišla o něco dříve, než se objevily dnešní zcela nové možnosti pro malé amatérské družice výrazně snižující finanční požadavky.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou...

Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.