Hobitem snadno a rychle. Nové nálezy ukazují, jak se vyvinuli „minilidé“

aktualizováno 
Indonéský ostrov Flores obývali malincí příbuzní člověka už nejméně před 700 tisíci lety, ukázaly nové nálezy. A také se zdá, že ze své původní velikosti se nezmenšovali postupně celou dobu své existence, ale zřejmě poměrně rychle hned zkraje svého pobytu na ostrově.

Rekonstrukce podoby hobita zveřejněná při oznámení objevu. Je nepřesná z toho pohledu, že všechny nalezené pozůstatky patří zřejmě ženám, takže o podobě mužů vlastně nemáme vůbec žádné informace. | foto: Peter Schouten/National Geographic

O našich dávných a zhruba metrových příbuzných z ostrova Flores už jsme na stránkách vědecké rubriky Technetu psali několikrát (naposledy zde), a tak si nemůžeme dovolit vynechat důležité informace, které se objevily v posledním čísle časopisu Nature. Týmu, který původního „hobita“ objevil, se podařilo svůj úspěch zopakovat na jiném místě ostrova Flores - nejde tedy zřejmě jen o jednu jedinou místní anomálii. A stejně důležité je, že tyto nově objevené drobné pozůstatky (pouze zuby a kousek čelisti) Homo florensiensis jsou vzdálené od původního nálezu nejen místně, ale i časově. Objev tak vrhá nové světlo i na původ druhu.

Archeologům se podařilo objevit kosti zhruba 70 kilometrů od jeskyně, kde ležely první nalezené stopy „hobitů“ v lokalitě nazvané Mata Menge. Tady se pozůstatky dávné lidské činnosti, včetně kamenných nástrojů, našly už před mnoha desítkami let, detailní průzkum tu probíhal ale především posledních několik let, až po objevu „hobitů“. (To je pochopitelné, díky němu se poměrně snadno našly prostředky na další práci na Floresu.)

Všechny nálezy přiřazované „hobitům“ Homo florensiensis z lokality Mata Menge....

Všechny nálezy přiřazované „hobitům“ Homo florensiensis z lokality Mata Menge. Vlevo dole je pro srovnání jedna z čelistí nalezených na původním nalezišti z Liang Bua.

V Mata Menge se podle nyní zveřejněných údajů úspěch dostavil v roce 2014. I když jde tedy na pohled o drobný objev, tým ho tehdy podle svých vyjádření pro časopis Nature oslavil velkou hostinou, kvůli které porazili celou krávu. Přitom se zachoval jen čelisti a zuby zřejmě nejméně tří jedinců, včetně mléčných zubů (práce popisující nálezy je dostupná zde). Všechny nálezy jsou srovnatelně malé, dokonce o něco málo menší, než nálezy z původního naleziště v jeskyni Liang Bua.

Druhá práce ve stejném čísle Nature pak vysvětluje, proč se vědci na základě okolností objevu (vrstvě, ve které se našel, atp.) domnívají, že nálezy pocházejí z doby zhruba před 700 tisíci lety, a jsou tedy možná až desetkrát starší než slavný první nález Homo florensiensis (jejich stáří se nyní odhaduje na 60 až 100 tisíc let). Hobit z ostrova Flores tedy podle všeho představuje poměrně starý druh, který určitě není přímo spojený s Homo sapiens, jenž je podstatně mladší. Zdá se nyní mnohem, mnohem pravděpodobnější, že by mohl pocházet z Homo erectus. Pozůstatky tohoto předka moderního člověka se našly i v Mata Tenge a pocházejí zřejmě z doby zhruba před milionem let (plus mínus samozřejmě minimálně několik desítek tisíc let).

Další zajímavou informací je, že ke zmenšení druhu na „hobita“ došlo patrně relativně rychle, zřejmě za méně než tři sta tisíc let. Takové přizpůsobení ostrovnímu prostředí zmenšováním rozměrů známe i od jiných druhů než člověka a víme, že může být velmi rychlé. Třeba jeleni se na ostrově Jersey zmenšili na šestinu své původní velikosti za méně než šest tisíc let. U druhů z rodu Homo je to ovšem nová informace, a o to zajímavější, že je nám tak blízká.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...



Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Mnoho lidí se v blížící se změně vysílacího standardu neorientuje, a tak se snadno může klamavou nabídkou či...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...

Další z rubriky

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Mnichov s odstupem 80 let: co vedlo k okleštění Československa

Československá veřejnost demonstruje v září 1938 odhodlání k obraně vlasti.

Přesně před osmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda. Události, které nám mohou přinést poučení i dnes. Přečtěte...



Najdete na iDNES.cz