Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Warpovému pohonu ze sci-fi Star Trek teorie podle fyziků nebrání

aktualizováno 
Dvojice amerických fyziků ukázala, že koncepce warpového pohonu je v podstatě správná a v ničem zásadním teorii neodporuje. Cestování nadsvětelnými rychlostmi by tedy mělo být v principu možné. I když, jak sami zdůrazňují, energeticky nesmírně náročné a prozatím zcela mimo naše možnosti.

Teorie WARP pohonu | foto: Wikipedia

Fandům seriálu Star Trek warpový pohon jistě není třeba představovat, kosmické lodě se díky němu mohou libovolně přemísťovat z místa na místo a pohybovat mezi hvězdami či galaxiemi. Ke své činnosti warpový pohon využívá časoprostorových deformací v blízkém okolí kosmické lodi, což mu umožňuje dosažení prakticky ničím neomezených rychlostí.

I let k nejbližší hvězdě by trval věky

Vysoké rychlosti jsou pro mezihvězdné či mezigalaktické lety opravdu nutné a platí čím vyšší tím lepší. Vždyť například nám nejbližší hvězda Proxima Centauri je od nás 4,2 světelných roků daleko. To už je pořádná dálka a dokonce i kdybychom použili nejrychlejší současný teoreticky možný pohon - nukleární pulzní pohon - cesta k ní by zabrala nějakých 80 let. A lety do vzdálenějších oblastí vesmíru by byly zcela mimo naše možnosti.

Bublina v časoprostoru

Převést warpový pohon z říše sci-fi na pole seriózní vědy se jako první pokusil v roce 1994 mexický fyzik Miguel Alcubierre. Jeho úvahy jsou geniální a šílené zároveň – kosmická loď by podle něj kolem sebe generovala časoprostorovou bublinu, přičemž by na její přední straně docházelo ke stlačení časoprostoru, za ní naopak k jeho natažení. To by lodi umožnilo pohyb libovolnými rychlostmi, i nadsvětelnými.

K porušení Teorie relativity (která tvrdí, že nejvyšší možná rychlost se rovná rychlosti světla) by ale dojít nemělo, neboť uvnitř bubliny by k žádným deformacím nedocházelo, loď by vlastně stála na místě a pohyboval by se jen prostor kolem ní. „Představte si surfaře jedoucího na vlně,“ říká k tomu Gerald Cleaver, jeden z autorů nové studie na toto téma. „Loď by byla bublinou tlačena a bublina by se pohybovala rychleji než světlo.“

Je třeba využít nadbytečné dimenze

Nedávno se k problému warpového pohonu vrátila dvojice fyziků z Baylor University v Texasu, již zmíněný Cleaver a jeho kolega Richard Obousy, a Alcubierrovy myšlenky rozvinula o nejnovější poznatky z teorie superstrun. Podle ní vesmír nemá jen 4 rozměry, které přirozeně vnímáme (výšku, šířku, délku plus čas), ale že existují ještě další dodatečné dimenze, které jsou před námi skryty. Celkem jich má být 11. Nadbytečné dimenze nám unikají, protože jsou na mikroskopické úrovni svinuty samy do sebe.

Cleaver a Obousy jsou přesvědčeni, že objevili způsob jak svinutých dimenzí (konkrétně jedenáctou z nich) využít k manipulaci s časoprostorem tak, aby došlo ke vzniku Alcubierrovy bubliny. „V principu bychom mohli změnou poloměru nadbytečných dimenzí ovlivňovat hustotu energie časoprostoru,“ tvrdí Cleaver a Obousy.

Jupiter energie

Avšak odhadovaná energie, která by k požadovaným deformacím časoprostoru byla potřeba, je obrovská. Vytvoření Alcubierrovy bubliny by vyžadovalo minimální energii 1045 Joulů. Jen pro představu – to zhruba odpovídá množství energie, které je obsaženo v celé hmotnosti planety Jupiter. O něčem podobném se nám může jen zdát.

Studie byla publikována v posledním vydání Physical Review Letters.

Zdroj: www.baylor.edu, www.wikipedia.org, www.astroengine.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zatmění Slunce přerušilo bitvu (ilustrační snímek)
„Noc uprostřed dne“ ukončila válku. Jak antický génius tipnul zatmění?

Úplné zatmění Slunce patří mezi nejpopulárnější astronomické úkazy, které lze na Zemi pozorovat. Ale pokud byste nevěděli, že Měsíc právě zakryl sluneční...  celý článek

Závěrečná exploze po dopadu prvního stupně rakety Falcon 9 na palubu přistávací...
Tak takhle ne! Musk ukázal havárie raket SpaceX v působivém videu

Není obvyklé, že by se jakákoliv společnost chlubila svými neúspěchy. SpaceX Elona Muska si to však může dovolit. V jejím případě totiž přehled havárií pouze...  celý článek

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.