Zpočátku nejstarší verze systému Windows vůbec nepodporovaly přehrávání videa a zvuku. Počítače v této době na to zkrátka po hardwarové stránce neměly – nebyly dostatečně výkonné a jak obraz, tak i zvuk zabíral relativně hodně úložného prostoru a pokročilé kodeky, které komprimovaly kvalitní zvuk a video, ještě nebyly vynalezeny.
Startem byl rok 1991
Na přelomu 90. let dvacátého století to začaly měnit multimediální počítače s vylepšenými grafickými a zvukovými kartami, které dokázaly přehrávat digitalizované zvuky. V této době se Microsoft rozhodl aktualizovat svůj operační systém Windows 3.0 tak, aby podporoval nahrávání a přehrávání multimédií. Proto došlo k vydání aktualizace s multimediálním rozšířením. Stalo se tak 20. října 1991 a tímto krokem se zrodil také program Media Player, předchůdce dnešního Windows Media Playeru.
Windows 3.0 s multimediálním rozšířením nově dokázal přehrávat MIDI soubory, nahrávat a přehrávat digitalizovaný zvuk, přehrávat hudbu z CD, přehrávat zvuky při spuštění systému a chybových událostech atd. Media Player nejprve mohl přehrávat pouze soubory s animacemi .MMM – běžně nazývané MultiMedia Movie Format (RIFF RMMP) – to se postupem času změnilo.
Příběh Windows Media Playeru je dlouhý a jeho historie bohatá. Postupem času integroval (ale také oddělil) další mediální technologie Microsoftu. Například v roce 1992 společnost Microsoft přinesla do Windows 3.x podporu digitálního videa v kontejneru AVI. V roce 1996 vydala ActivePlayer (později nazvaný „DirectShow“) pro přehrávání mediálních souborů a NetShow Player pro streamování videa. Nakonec se všechny tyto technologie, ale i mnohé další integrovaly do Windows Media Playeru.
Multimediální všeuměl jménem Windows Media Player
Windows Media Player postupně bobtnal a stával se složitým. Objevila se v něm podpora vizualizací při přehrávání hudby, skiny, přehrávání a ripování CD, využívat soubory chráněné technologií DRM a nechyběla ani podpora správy knihovny médií. V průběhu let se Windows Media Player dostal i na další platformy – Mac OS, Windows CE, PocketPC zařízení, a dokonce i do operačního systému Sun Solaris.
Rozluštění kompletní historie Windows Media Playeru by si žádalo skoro až bádání. Existovala celá řada různých verzí, v něm opuštěných technologií Microsoftu a v průběhu času pomalého začleňování další softwarové výbavy. Změna názvu z Media Playeru na Windows Media Player přišla s příchodem Windows XP – stalo se tak s pátou verzí přehrávače, ale Media Player koexistoval i nadále. Windows XP je tak jediným operačním systémem, ve které existují tři různé verze přehrávače (5.1, 6.4 a 8).
Šílené skiny
Windows Media Player 7, který byl vydán v roce 2000, poprvé podporoval změnu rozhraní přehrávače – podobně jako tehdy velmi oblíbený WinAmp. Převléknutím kabátku docházelo k celkem velkým úpravám samotné aplikace, včetně ovládacích prvků.
Skiny se tak staly snadným způsobem, jak si uživatelé mohli snadno přizpůsobit své prostředí Windows. Často jimi uživatelé dávali na vědomí, jaké mají oblíbené herce, interprety, filmy a své zájmy. Existují také divoké futuristické nebo mimozemské skiny, které vypadají dobře, ale nejsou moc praktické. Přesto je uživatelé milovali.
Vybrané milníky Media Playeru:
- 1990 (20. října): přehrávač médií debutuje jako součást Windows 3.0 s multimediálním rozšířením. Zpočátku je omezen na přehrávání animačních souborů.
- 1992 (listopad): díky podpoře videa pro Windows (konkurent Apple QuickTime) může Media Player poprvé přehrávat videosoubory AVI. Může také přehrávat MIDI soubory.
- 1996: Microsoft vydává program NetShow Player, který streamuje video z internetu. Konkuruje RealPlayeru a později se stává součástí Windows Media Playeru.
- 1996 (květen): Microsoft vydává ActiveMovie, který umožňuje prohlížení nebo poslech mediálních streamů a podporuje nové audio/video kodeky.
- 1998 (říjen): Microsoft vydává Windows Media Player 6.0, který odstraňuje podporu MP3.
- 2000 (17. července): Microsoft vydává Windows Media Player 7, který podporuje skiny, vizualizace, vypalování skladeb na CD a další funkce.
- 2004 (16. září): Microsoft debutuje s MSN Music obchodem, který prodává DRM chráněnou hudbu ve formátu WMA.
- 2006: Microsoft vydává software Zune, což je upravená verze Windows Media Playeru. Používá se k synchronizaci skladeb s hudebními přehrávači Zune společnosti Microsoft.
- 2021 (5. října): v rámci Windows 11 je dodáván letitý Windows Media Player verze 12.
Windows Media Player žije dál
Microsoft má s Windows Media Playerem další plány. Ve Windows 11 je aktuálně přítomen ve verzi 12.x (verze 12.0 se objevila koncem října roku 2009 spolu s Windows 7). Navíc v poslední verzi operačního systému od Microsoftu najdeme i další multimediální aplikaci: Groove Music - audio přehrávač a knihovna podobná iTunes, která má svůj původ v Zune z roku 2006. Windows 11 také obsahuje aplikaci Movies & TV, která umožňuje půjčování a nákupy streamovaného video obsahu, který přišel z Xbox Video.
Přesto vše má být budoucnost v Media Playeru (ano, vrátit by se měl původní název). Od roku 2012 nebyl výrazně aktualizován, ale to by se mělo snad už v příštím roce změnit. Ve druhé polovině listopadu Microsoft oficiálně potvrdil, že pracuje na inovaci přehrávače. Chce, aby poslech hudby a sledování multimediálního obsahu ve Windows 11 bylo příjemnější. Přehrávač médií by měl převést aktuální uživatelské hudební sbírky a jeho vzhled se ponese v duchu Windows 11. Aktualizace nahradí aplikaci Groove Music (starý Windows Media Player bude nadále dostupný). Dojít by mělo i k optimalizaci uživatelského prostředí do nové doby, a to včetně ovládání a objevit se mají další asistenční technologie. A to je více méně vše, co je o něm známo. Nezbývá než držet palce a čekat, jak to dopadne.
Každopádně, to nic nemění na tom, že Windows Media Playeru je 30 let. Vše nejlepší a vzhůru do nové etapy!
