Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Raketoplán armády USA se po dvou letech vrátil z vesmíru z tajné mise

  0:18aktualizováno  0:18
Čtvrtá a zatím nejdelší mise miniraketoplánu X-37B skončila po 718 dnech. Co stroj ve vesmíru přesně dělal, nebylo odtajněno.

Kontrola bezpilotního raketoplánu X-37B po jeho třetí misi. | foto: AP

Experimentální bezpilotní vesmírný letoun americké armády X-37B přistál v neděli 7.5.2017 na Kennedyho vesmírném středisku NASA na Mysu Canaveral. Letoun dokončil utajenou misi s označením OTV-4 (Orbital Test Vehicle-4), která trvala téměř dva roky, informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké letectvo.

Fotogalerie

Konkrétní poslání raketoplánu není veřejně známé. Nějaké informace však přeci jen Air Force odtajnilo například pro server Space.com. Během právě ukončené mise vojáci podle své mluvčí AnnMarie Annicelliové testovali technologie pro pokročilou navigaci, autonomní řízení stroje, jeho automatický návrat a přistání, systémy tepelné ochrany včetně opakovaně použitelné izolace.

Letoun X-37B, který se podobá miniaturnímu raketoplánu, přistál na ranveji, jež bývala používána pro přistávání raketoplánů, jejichž program byl pozastaven v roce 2011.

Vesmírný letoun postavila firma Boeing a odstartoval v květnu 2015 s pomocí rakety Atlas 5, kterou vyrobily společně firmy Boeing a Lockheed Martin.

Během více než 700 dní, které strávil na oběžné dráze Země, prováděl X-37B neupřesněné experimenty. Jednalo se o čtvrtou a zatím nejdelší misi utajeného programu amerického vojenského letectva.

Raketoplán X-37B po přistání ze čtvrté mise. Cape Canaveral, Florida, 7.5.2017.

Raketoplán X-37B po přistání ze čtvrté mise. Cape Canaveral, Florida, 7.5.2017.

Přistává jako raketoplán Buran

Projekt X-37B, o kterém se ještě nedávno hovořilo jako o jednom z nejtajnějších amerických zbrojních projektů, je druhým vesmírným prostředkem, který po ukončení vesmírné mise dokázal bez posádky automaticky přistát na letišti. Primát se přičítá sovětskému raketoplánu Buran, který v automatickém režimu absolvoval jediný let v roce 1988.

Raketoplán má malé rozměry, s vyřazenými raketoplány Space Shuttle se nemůže srovnávat. X-37B má délku přibližně 8,8 metru a šířku 4,5 metru. Nákladový prostor má 2,1 metru na délku a 1,2 metru na šířku.

Hmotnost raketoplánu X-37B dosahuje pěti tun. Jedinečným rysem je schopnost zůstat na orbitě velmi dlouho a v případě potřeby se rychle vrátit na Zemi. Během několika dnů až týdnů je možné vyměnit náklad a poslat raketoplán znovu na orbitu.

Projekt raketoplánu X-37 původně spadal pod NASA. Ta v roce 1999 firmu Boeing pověřila, aby zkonstruovala malý raketoplán. Vývoj trval čtyři roky a přišel na 192 milionů dolarů. Druhá fáze začala o čtyři roky později a celkem práce na raketoplánu spolykaly 301 milionů dolarů. Poté však projekt převzala americká agentura pro pokročilé vojenské projekty DARPA a klasifikovala ho jako tajný.

Poprvé tento letoun známý také jako Orbital Test Vehicle (orbitální testovací plavidlo, OTV) odstartoval v dubnu 2010 a na Zemi se vrátil o osm měsíců později. Druhá mise se uskutečnila v květnu 2011 a trvala 15 měsíců. Třetí začala v prosinci 2012 a letoun se na Zemi vrátil po 22 měsících. Pátá mise má následovat během letošního roku.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Závěrečná exploze po dopadu prvního stupně rakety Falcon 9 na palubu přistávací...
Tak takhle ne! Musk ukázal havárie raket SpaceX v působivém videu

Není obvyklé, že by se jakákoliv společnost chlubila svými neúspěchy. SpaceX Elona Muska si to však může dovolit. V jejím případě totiž přehled havárií pouze...  celý článek

Sputnik 1 na oběžné dráze
Pražské planetárium zve na setkání s ruským kosmonautem

V úterý 19. září od 18 hodin pořádá Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy veřejnou diskuzi s kosmonautem a ředitelem Roskosmosu pro pilotované kosmické...  celý článek

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
Sonda Cassini po 20 letech služby shořela v atmosféře Saturnu

Vesmírná sonda Cassini dnes ve 13 hodin 57 minut ukončila svou dvacetiletou výzkumnou misi. Sedm let jí trvala cesta k Saturnu, odkud pak posílala vědcům...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.