Upozornění: Aplikace pro iOS se bude uživatelům uvolňovat postupně. Aplikace pro Android by měla být všem dostupná, web běží.
Český trh s digitálními službami zaostává zase o něco méně, jeho nabídka se v úterý rozrostla o YouTube Music společnosti Google. Díky „early access“ přístupu jsme ji již měli možnost několik dní testovat, takže se můžeme podělit o první dojmy.
YouTube Music je streamovací hudební služba, přímá konkurence Spotify, Apple Music nebo třeba Tidalu. Do ČR vstupuje relativně pozdě a tedy i na konkurencí již poměrně obsazený trh. Zároveň má zajímavou startovní pozici, videoslužbu YouTube totiž mnozí jako hudební službu využívají, ačkoli k tomu není primárně určena a není pro to z mnoha důvodů vůbec vhodná. Co tedy nová služba YouTube Music nabízí speciálního?
„Mixtape“ do kapsičky každý den
Ještě než si YouTube Music představíme podrobněji, dovolím si začít funkcí, která mě na celé službě zaujala nejvíce. Jmenuje se „Mix pro režim offline“. Počítá s tím, že na cestách a leckdy i v zaměstnání nemáte přístup k wi-fi síti a ne každý si může dovolit vše streamovat pomocí mobilních dat.
Aplikaci proto můžete povolit, aby pro každý den vytvořila nový playlist „Váš mix“ podle vašich hudebních preferencí a přes wi-fi síť jej stáhla do telefonu pro přehrávání v offline režimu.
V nastavení si zvolíte, kolik skladeb (v intervalu 1-100) vám systém bude v rámci vašeho na míru ušitého playlistu udržovat stažených v paměti telefonu, přičemž každý den automaticky část skladeb obmění za jiné a přeskupí pořadí všech takovým způsobem, aby se výběr neoposlouchal. Což je skvělá funkce. Alespoň pokud chcete svěřit výběr hudby někomu jinému, v tomto případě algoritmům společnosti Google.
Zatímco konkurenční Spotify nabízí několik „na míru ušitých“ výběrů s různým žánrovým zaměřením, YouTube Music má takto automaticky generovaný playlist jen jeden pro online a jeden pro offline režim. A míchá do nich vše, co rádi posloucháte, takže pokud si – v extrémním případě – k rannímu běhu pustíte svižný pop, v práci na soustředění třeba trance, cestou domů klasický rock a večer klidné blues, všechno se to potká v jednom mixu, což není úplně k poslechu. Zde má velkou váhu funkce „zlepšení doporučení“, kde si vybíráte své oblíbené interprety, doporučujeme tedy vybírat obezřetně.
Dobrou zprávou je, že si v menu můžete nastavení „zlepšení doporučení“ snadno vyvolat a pomocí nového výběru to staré takřka resetovat.
Velký bratr pouští hudbu: vyhledávání je skvostné
YouTube Music pochopitelně využívá zázemí mateřského Googlu a toho, že jej má většina lidí v kapse. Nabízí tedy i geolokačně řízené služby, takže pozná, že jste dorazili domů, nasedáte na nádraží do vlaku nebo míříte po eskalátorech do posilovny. Podle toho upraví nachystané playlisty.
Tuhle funkci jsme prakticky nevyzkoušeli, protože aplikace se potřebuje vaše zvyky naučit – „přijde sem a pustí si tohle“ – což během testování nestihla.
V nastavení aplikace lze polohové služby samozřejmě vypnout.
Co je u YouTube Music vyřešeno skvostně, je vyhledávání. Zadáte třeba „celine dion ship song“ a systém okamžitě nabídne My Heart Will Go On z filmu Titanic. Nebo zadáte „two lost souls swimming in a fishbowl“ a systém okamžitě zcela správně nabídne skladbu Wish You Were Here od Pink Floyd, ze které úryvek pochází. V českém jazyce to funguje částečně, na vyhledávací řetězec „až i moje stará pochopí že nejdu do roboty“ to zcela správně našlo skladbu „Až to se mnou sekne“ od Jarka Nohavici, ale na „Celine Dion píseň loď“ jsme správný výsledek nedostali.
Šance najít správnou sklabu, na jejiž jméno nebo interpreta si nemůžete vzpomenout, je zásadně vyšší než u konkurence.
Oficiální hudební katalogy i uživatelské raritky
Stejně jako u Spotify a další konkurence nabízí YouTube Music přehrávání hudby z rozsáhlých katalogů velkých hudebních společností. Na rozdíl od konkurence Google neudává přesnější počet skladeb, ale lze předpokládat, že bude přinejmenším srovnatelný. Jenže těmito katalogy to u YouTube Music nekončí.
Opírá se totiž o zásoby videí ve videoslužbě YouTube, které jednak mají k přehrání v oddělených sekcích videoklipů a záznamů živých vystoupení, jednak z nich v rámci YouTube Music dovede přehrát jen zvukovou stopu, a tak se i tyto záznamy chovají jako hudba. Díky tomu snadno vyhledáte i spoustu raritních věcí, které v podobě videa publikovali fanoušci a na Spotify se s nimi nesetkáte, a přehrajete z nich jen zvuk (přinejmenším tak šetříte objem přenesených dat). Na druhé straně tak i z placené hudební služby někdy hraje zvuk nevalné kvality. Ale jak nám prozradili zástupci Googlu, služba se vždy snaží upřednostit kvalitnější variantu záznamu.
Doporučená videa pod záložkou „Hotlist“ systém nevybírá na základě preferencí uživatele, ale „trendovosti“ v dané zemi. Přepnutím tlačítka v horním rohu můžete vypnout stream videa a nechat pouze zvuk.
V úplně nejnovějším vydání aplikace se pak přidává možnost bez přerušení reprodukce přepínat mezi přehrávanou skladbou a jejím videoklipem.
Přepínutí mezi skladbou a videoklipem v poslední verzi aplikace je bleskurychlé..
Skladby a videa objevujete při vyhledávání, jsou vám nabízeny i při procházení interprety nebo alby. Do mixů (které mi služba během testování připravila) se hudební stopa z videí nedostávala, což oceňuji.
Pro ty, kteří nechtějí mnoho řešit
Z grafického rozhraní aplikace je zřejmé, že služba cílí především na ty, kteří se chtějí nechat hudbou bavit a přitom nic moc neřešit. Na prvním místě je „Váš mix“, obklopený nabídkou „vašich oblíbenců“, následovaných obrovskou sestavou různých playlistů.
I po vyhledání konkrétního interpreta je proto první volbou „spustit rádio“, tedy vlastně nově generovaný playlist hudby od žánrově podobných muzikantů. Prostě kliknout a poslouchat.
Skladby, alba i playlisty si můžete stahovat do paměti telefonu pro poslech i bez internetového připojení.
Cena a možnosti
Stejně jako mnohé ostatní služby, i YouTube Music má bezplatnou variantu, ve které je hudební reprodukce přerušována reklamními bloky. Nebude možné v ní hudbu stahovat do offline režimu a nepůjde vypnout obrazovku telefonu během přehrávání. To je silná motivace pro zakoupení verze Premium.
Cenově je „Premium“ u YouTube Music postaveno stejně jako u služby Spotify. Neomezený měsíční poslech vás přijde na 149 Kč, pokud byste chtěli stejnou možnost dopřát až dalším šesti rodinným členům, pak za rodinné předplatné připlatíte ještě 80 Kč měsíčně (tj. celkem služba vyjde na 229 Kč). Pokud byste chtěli bez reklam i samotou YouTube, kombinace s YouTube Music pak přijde na 179 Kč měsíčně.
Z našeho pohledu má YouTube Music dvě zásadní uživatelské nevýhody. Tou první je nižší zvuková kvalita. Spotify využívá signál s datovým tokem až 320 kbit/s, YouTube Music pak maximálně 256 kbit/s (nezapomeňte v nastavení přepnout na nejvyšší kvalitu) – což není dramatický rozdíl, ale při dnešních rychlostech internetu a kapacitách pamětí je to zbytečné. Náročnější posluchači na území ČR tak stále nemají alternativu ke službě Tidal, která nabízí bezztrátově komprimovaný signál v kvalitě CD, v některých případech však i skladby ve studiové hi-res kvalitě.
Druhou je pak alespoň prozatím omezená integrace do domácích hudebních sestav. Jak Spotify tak Tidal dokáže přehrávat mnoho síťových receiverů, mikrosystémů a soundbarů i bez chytrého telefonu, u YouTube Music lze zatím využít jen systém GoogleCast pro vysílání zvuku například na adaptér Chromecast Audio.
Potřebujeme další streamovací službu?
Proč novou službu potřebuje Google je jasné. Spousta lidí poslouchá muziku z YouTube a Google z toho mnoho nemá. YouTube Music je tak tím, čím říká: poslouchejte a plaťte. Zda novou službu potřebuje posluchač, to záleží, co od ní očekává.
Na službě YouTube Music oceňuji funkci každodenního pro offline přehrávání připraveného mixu a velkou plejádu zajímavě skládaných playlistů, algoritmy Google (podpořené velkou znalostí každého uživatele) odvádí dobrou práci. Výborné je vyhledávání, zajímavé mohou být geolokační služby.
K Tidalu mě poutá především nesrovnatelně lepší zvuková kvalita bezztrátově komprimovaného zvuku a rozšiřující se nabídky hi-res titulů ve studiové kvalitě, kterou lze využít jak na cestách, tak na domácích hudebních sestavách. Pozitivně vnímám i podrobnější informace o interpretech a albech.
U Spotify bych vyzdvihl kompatibilitu s obrovským množstvím hudebních sestav systémem Spotify Connect a mnoho dobře propracovaných playlistů a více „na míru ušitých“ mixů.
U Apple Music, o kterém jsme dnes příliš nehovořili, mi zase imponují hudebními znalci ručně sestavované playlisty. Výběr skladeb i jejich návaznost tak bývá příjemnější a zajímavější, než pokud to pomocí skupiny identifikátorů řeší samotný algoritmus.
Po kratším testovacím období o přechodu ze Spotify nebo Tidalu neuvažuji. Pro stávající posluchače hudby na YouTube je to však elegantní způsob, přejít na uživatelsky dramaticky příjemnější rozhraní a zároveň neměnit své zvyky.
