Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mluvení o nás samých mozek odměňuje stejně jako sex

  21:30aktualizováno  21:30
Vyprávění vlastních zážitků, a zřejmě i záznam na internetových sociálních sítích jako Facebook, může vyvolávat podobný pocit uspokojení jako sex nebo jídlo.

Internet povznesl naši schopnost sebeprezentace na novou úroveň. Užíváme si díky Facebooku apod. a našemu mozku více potěšení ze sdílení než naši předkové?

Výzkum ukazuje, jak zhruba v mozku probíhá proces uspokojení z "mluvení o sobě". Asi 30 až 40 procent doby hovoru totiž lidé věnují vyprávění o sobě, o svých zážitcích a pocitech. Proto je 80 procent příspěvků na Twitteru jen zprávou o vlastních pocitech.

Na naši zálibu v mluvení o sobě samých už se zaměřilo hodně odborníků. Jedním z nejnovějších plodů jejich práce je studie (dostupná odsud), jejíž první autorkou je Diana Tamirová z Harvardovy univerzity v americkém státě Massachusetts. Tamirová a spol. se rozhodli nahlédnout téhle lidské slabosti pod pokličku dnes módní metodou funkční magnetické rezonance (fMRI).

Nechali účastníky pokusu mluvit jak o jiných lidech, tak o sobě. Pak v téměř reálném čase sledovali, jak se liší při těchto činnostech funkce jejich mozku. (Tedy natolik, nakolik jim to tato ne úplně přesná metoda dovolí, ale o tom později.) I pod rezonancí se stejně jako ve starších výzkumech potvrdilo, že pokud si lidé mohou vybrat, raději mluví o sobě než o jiných. Poprvé se ovšem ukázalo, že v takové chvíli se jim v mozku rozsvítí stejné oblasti, které jsou spojeny s ukájením základních potřeb jako je sex nebo hlad. Když mluvíme o sobě, je nám prostě dobře.

Bohužel, o mnoho více detailů nám použitá metoda prozradit nemůže. Magnetická rezonance neměří přímo mozkovou činnost nebo dokonce myšlení, ale jen změny v průtoku krve mozkem. Naneštěstí v mozku vždy neplatí, že vyšší průtok krve nějakou oblastí je automaticky odrazem jeho větší aktivity, takže při výkladů výsledků je zapotřebí opatrnosti a zkušeností. Rozhodně nemůžeme říci, že bychom přesně věděli, co se v mozku děje a co jeho majitel prožívá, i když třeba televizní seriály mohou naznačovat něco jiného.

V tomto případě se ovšem zdá poměrně jasně dokázáno, že mozek nás za naše společenské kontakty odměňuje pomocí velmi starého mechanismu odměny, který reguluje i celou řadu činností. Z pohledu rezonancí ovšem neurčíme, jak silná je odměna za mluvení o sobě například v porovnání se zmiňovaným jídlem nebo sexem.

Naštěstí v tomhle ohledu si můžeme udělat alespoň malou představu pomocí jiné metody, kterou Tamirová a spol. použili. V druhé části pokusu totiž nechali své pokusné subjekty vybrat, zda budou mluvit o sobě. A dokonce jim slíbili, že jim zaplatí, když budou mluvit o něčem jiném. Mohli si třeba vybrat, zda se výzkumníci zeptají místo na jejich vztah k lyžování než aby odpověděli: "Lyžuje podle vás rád Barack Obama?" Za otázku vztahující se k americkému prezidentovi dostali o několik centů více než za otázku na sebe.

Lidé se raději připravili zhruba o čtvrtinu možného maximálního výnosu, aby mohli odpovídat na otázky o sobě. V přesné částce to odpovídalo 0,97 centu. Nemůžeme si pomoct, ale podle nás by za mluvení o jídle byla většina účastníků ochotna dát i více. O sexu ani nemluvě.

V každém případě je nyní jasné, že mluvit o sobě samých je radost, na kterou jsme naprogramováni. Vzhledem k tomu, jak společenská zvířata lidé jsou, to není až tak překvapivá zpráva. Ale zájemci o investice do technologických akcií to můžou brát jako inspiraci při chystaném vstupu Facebooku na burzu. Jak je jasné, zájemci o vystavení své identity na veřejnosti tu budou vždycky. Teď jen kdybychom dokázali z něčího mozku vyčíst, za kolik se vyplatí ještě koupit.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku 2017: Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne
Fyzika podle očekávání: Nobelovu cenu získali lovci gravitačních vln

Švédská královská akademie ocenila Nobelovou cenu za fyziku pro rok 2017 tři členy týmu, který jako první zachytili Einsteinem předpovězené gravitační vlny. Ze...  celý článek

Obyčejná hrací kostka může pomoci rozhodnout se a přitom „rozdělit“ hlas mezi...
Váháte mezi více stranami? Hlas můžete legálně „rozdělit“ díky náhodě

Pokud se nemůžete rozhodnout, které straně dát hlas, máme pro vás dobrou zprávu. Český volební systém neumožňuje vhodit hlas pro více stran. Ale jednoduchá...  celý článek

V 92 letech zemřel zakladatel elektronové mikroskopie v Československu Armin...
Zemřel Armin Delong, světově známý zakladatel elektronové mikroskopie

Ve věku 92 let zemřel v Brně v noci ze čtvrtka na pátek Armin Delong, světově uznávaný vědec a zakladatel elektronové mikroskopie v někdejším Československu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.