Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Za vysokých tlaků může být kov průhledný jako sklo, prokázali vědci

aktualizováno 
Mezinárodní vědecký tým experimentálně prokázal, že sodík za extrémně vysokých tlaků přestává býti kovem. Ztrácí svou barvu a stává se průhledným.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Je dobře známo, že při dostatečně vysokém stlačení se ze všech materiálů stávají kovy. To lze pozorovat při metalizaci vodíku za vysokých tlaků a teplot uvnitř planet Jupiter a Saturn," tvrdí Artem Oganov ze Stony Brook University, který spolu s Yanmingem Maem z čínské Jilinské univerzity průhledný sodík objevil.

Sodík

Ovšem, jak vědci zjistili, sodík se chová právě opačně. Za normálních okolností, tedy běžných tlaků a teplot, je to měkký, lehký bílostříbřitý kov. Jako každý kovový prvek dobře vede teplo i elektrický proud. Díky své nízké hustotě ve vodě plave a je tak měkký, že ho lze krájet nožem.

Jenže když ho vystavíme působení tlaku, jeho vlastnosti se rázem mění. Stačí ho stlačit na 1 Mbarů (1 milión atmosfér) a černá. Jakmile tlak dosáhne asi 2 Mbarů, zčervená a začíná propouštět světlo, až se z něj nakonec (při tlacích kolem 3 Mbarů) stane naprosto průhledný, bezbarvý materiál. Jako sklo.

Sodík za působení tlaku pod 1.5 Mbar, 1.5 Mbar, 1.9 Mbar
Sodík za působení tlaku pod 1.5 Mbar, 1.5 Mbar, 1.9 Mbar

Hmota pod tlakem

Přeměnu sodíku v dokonale průhledný materiál předpověděl profesor Ma. Z jeho výpočtů vyplývá, že za vysokých tlaků dojde ke změnám v krystalické struktuře sodíku, v důsledku čehož sodík nabyde zcela nečekaných vlastností. Nejen, že bude průhledný, ale  dokonce se z něj stane izolant.

Ve spolupráci s experimentátory z Institutu Maxe Plancka pro chemii Ma a Oganov jasně demonstrovali, jak jsou za velmi vysokých tlaků elektrony z vnějších vrstev vtlačovány do mezer mezi jednotlivými atomy, čímž dochází k zhroucení metalické struktury. Elektrony se pak chovají jako falešné atomy, podobně jako v některých iontových sloučeninách, ve kterých přebírají roli aniontů.

Dosud se spíše předpokládalo, že zvyšováním tlaku se kovový charakter materiálů posiluje. Výsledky studie mají velký význam pro pochopení vysoce stlačených struktur, které se nalézají v nitrech hvězd a obřích planet.

Zdroje:

www.stonybrook.edu
www.sciencedaily.com 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Poškozený motor číslo 4 - Air France let číslo 66
Cestující zažili děsivé okamžiky, Airbusu se nad oceánem obnažil motor

V Kanadě nouzově přistál francouzský Airbus A380-800 s rozbitým motorem. Za letu nad Atlantickým oceánem se dopravnímu letadlu poškodil jeden z motorů. Nikdo z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.