Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Konec dinosaurů uvolnil cestu žábám

aktualizováno 
O katastrofické povaze vymírání na přelomu křídy a paleocénu před 66 miliony let dnes již téměř nepanují žádné pochyby. Tato událost postihla asi 75 % tehdejších druhů, které jejím následkem zcela vyhynuly. Na druhé straně nová situace vykouzlila pro mnohé skupiny organismů fantastické příležitosti.
Mezi druhy žab, jejichž předkové se začali vyvíjet krátce po katastrofě K-Pg, patří i jediný český zástupce čeledi rosničkovitých, roztomilá rosnička zelená (Hyla arborea).

Mezi druhy žab, jejichž předkové se začali vyvíjet krátce po katastrofě K-Pg, patří i jediný český zástupce čeledi rosničkovitých, roztomilá rosnička zelená (Hyla arborea). | foto: Martin Stolař, MAFRA

Druhy, které po desítky milionů let staré katastrofě dokázaly přežít a byly schopny se adaptovat, měly na výběr široké spektrum ekologických nik k obsazení. Kromě savců, ptáků a některých dalších skupin obratlovců využili této šance i bezocasí obojživelníci.

Žáby na scénu

Žáby vznikly již na počátku druhohor, v podstatě ve stejné době jako dinosauři, takže na konci křídy rozhodně nešlo o zbrusu novou skupinu. Přesto to podle nového výzkumu bylo právě až před 66 miliony let, kdy se náhle zjevuje ohromná biodiverzita žab a kdy se takřka ve stejnou dobu poprvé objevují přímí předkové až 88 % všech dnešních žabích druhů.

Dříve se přitom předpokládalo, že jejich původ sahá do mnohem dávnějších dob. Nová studie v periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences dokládá, že teprve velké vymírání z konce křídy skutečně umožnilo žábám původně z oblastí Gondwany explozivně se rozvíjet a vytvořit úžasné formy, které známe například ze současných tropických pralesů (ale i z našich lesů, potoků a strání).

Nový výzkum prokázal, že současná biodiverzita žab má nejspíš svůj počátek v...

Nový výzkum prokázal, že současná biodiverzita žab má nejspíš svůj počátek v katastrofě na konci křídy.

Vždyť žáby představují téměř 90 % všech současných obojživelníků. Jak k tomuto závěru vědci dospěli? Samozřejmě prostřednictvím fylogenomiky, tedy porovnáváním genomů.

Nepochybně jde také o důkaz katastrofické povahy dopadu planetky nebo komety, která před 66 miliony let dopadla do oblasti dnešního Mexického zálivu.Nástup žabí biodiverzity je totiž velmi prudký a jeví tendenci k zaplnění nik uprázdněných drastickým způsobem. Pro badatele bylo velkým překvapením, že k rozšíření této velmi početné skupiny s asi 6 775 popsanými současnými druhy došlo tak náhle.

Největší soubor dat

Autoři studie využili sedmkrát větší soubor dat, než měl k dispozici kdokoliv předtím, a porovnali vzorky 95 jaderných genů 156 žabích druhů, přičemž vytvořili vývojový strom reprezentující 44 ze všech 55 známých čeledí žab (včetně časového průběhu jejich evoluce). Tři velké klady žab – Hyloidea („rosničky“), Microhylidae (parosničkovití) a Natatanura podle jejich analýzy vznikly společně na území Afriky, právě v době přelomu křídy a paleocénu. Například na území Severní Ameriky prakticky nepřežily žádné druhy z křídy do kenozoika, evoluce žab tam byla katastrofou doslova „resetována“.

To platí třeba i pro všechny stromové druhy žab, které zřejmě vznikly v této kritické době. Zmíněný výzkum je další podstatnou cihličkou do stavby vědomostí, které o vymírání z konce křídy nyní máme. Má ale nezanedbatelnou implikaci i pro současnost: když žáby dokázaly přežít takové katastrofy, jako byla ta z konce křídy, a dnes se přitom mnoho druhů činností člověka potácí na pokraji úplného vyhubení, co to o naší civilizaci a jejím působení na přírodu vypovídá?

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Konec DVB-T vysílání nezruší povinnost platit koncesionářské poplatky

Konec DVB-T vysílání na povinnosti platit koncesionářské poplatky nic nemění.

S přechodem na nový vysílací standard DVB-T2 přijdou někteří diváci o televizní příjem. Změní se něco z hlediska zákona...

Další z rubriky

V Antarktidě poprvé vypěstovali zeleninu bez denního světla i hlíny

Laboratoř v Antarktidě

Německým vědcům se podařilo vypěstovat první zeleninu v Antarktidě. Projekt se ovšem nesoustředí na odlehlý kontinent,...

Nad Zemí není jen jedno magnetické pole, vědcům se podařilo změřit druhé

Měření intenzity nově objeveného pole.

Na konferenci o geovědě představili vědci důkaz existence druhého magnetického pole. To je svým působením zcela...

Lék proti rakovině otestujeme do dvou let, řekl v Rozstřelu Majer

Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v diskusním pořadu...

Tým českých vědců pracuje na slibné léčebné látce nejen proti rakovině. Co může dokázat a co vědce ještě čeká,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz