Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Začínáme s digitálním fotoaparátem

aktualizováno 
Podle čeho si digitální fotoaparát vybrat? Jaké vlastnosti by měl mít a jak jej nastavit? Přinášíme první díl seriálu určeného pro začátečníky, kteří by se chtěli naučit ovládat digitální fotoaparát a pořizovat s ním pěkné záběry.

Následující článek a budoucí seriál o fototografování (nejen) digitálním fotoaparátem je určen především začátečníkům, tedy těm, kteří drží foťák, ať už digitální nebo klasický, poprvé v ruce. V tomto a následujícím díle se dozvíte něco o základních vlastnostech, nastaveních přístroje a některých úskalích digitální fotografie.

Záleží na výsledku

Nabídka trhu je opravdu široká, výjimkou už nejsou ani foťáky s integrovaným FM tunerem či MP3 přehrávačem. Pro fotografy však zůstává podstatná jediná věc a tou je, vždy byla a bude výsledná kvalita fotografie, a to jak technická, tak umělecká. Tento fakt neovlivní ani výrobci fotografických přístrojů tím, že začnou montovat do svých aparátů automaty na kávu, ale pouze kvalitním provedením základních prvků přístroje, objektivu, displeje, CCD/CMOS snímacího prvku apod. Při výběru se tedy nenechte zlákat "cingrlátky", ale ptejte se na vlastnosti související s tím, co budete od přístroje očekávat, to jest fotografování (nikoliv pití kafe).

Kvalitu snímku ovlivňuje mnoho faktorů. Prvním je samozřejmě člověk-fotograf. Určuje výřez scény, kompozici, správnou expozici atd. Hned druhým na řadě je fotoaparát. Budete-li chtít zachytit rychle jedoucí závodní automobil, pochybuji, že v tu chvíli oceníte vestavěné rádio, ale spíše to, zda přístroj disponuje extra krátkým časem závěrky a malou prodlevou spouště. Jinými slovy, je-li technicky schopen, při správném nastavení zachytit požadovanou scénu.

Co je potřeba si uvědomit při koupi?

Digitální kompakty jsou malinkaté a ještě menší. Miniaturizace s sebou ovšem nese několik nežádoucích vlastností.

  • Malý a lehounký aparát lehce roztřesete a výsledek je jemně neostrý až rozmazaný.
  • Co s tím? Předně je potřeba si to uvědomit dřív, než začneme fotit. Riziko roztřesení přichází v úvahu hlavně za zhoršených světelných podmínek (tj. čas závěrky je dlouhý), kdy například kvůli atmosféře nechceme použít blesk, nebo při použití dlouhého ohniska (zoomu) pro přiblížení fotografovaného objektu. Nejjednoduším řešením je použití stativu. Ten ovšem není vždy po ruce, a pokud ano, jeho rozkládání bývá obvykle delší než trpělivost portrétované veverky.
    Universální radou se zdá být pevný úchop přístroje. Při fotografování držte přístroj pevně v obouch rukách, případně v daný moment zadržte dech. Opřete si ruku o zábradlí, sloup o cokoli, omezíte tím třes ruky. Mějte na paměti, že ani větší neostrost nemusíte, na malém displeji přístroje, rozeznat, ale o to větší zklamání potom zažijete doma u monitoru. Ošemetné snímky (večerní - noční bez blesku, se zoomem, makro, všechny ty, kde hrozí nežádoucí neostrost) je lépe vždy fotografovat vícekrát.

  • Baterie málo vydrží.
  • Ne že by výrobci neuměli vyrobit malou baterii s velkou kapacitou, ale z pochopitelných (ekonomických) důvodů to vždy nedělají. Přístroj, který vydrží na jedno nabití baterií vyfotit více než 100 obrázků (každý desátý s bleskem), lze již považovat za solidní. Existují samozřejmě výjimky s výdrží 500 i více snímků. Ve srovnání s klasickými jednookými zrcadlovkami na tužkové baterie je to však stále málo. Na rozdíl od těchto analogových přístrojů, kde baterie napájí hlavně posuv filmu a motorek při ostření, případně vestavěný blesk, u digitálních kompaktů užírá baterku kde co. Náhledovým displejem počínaje, zoomem, ostřením a bleskem konče... Přitom blesk vzhledem k většinou malé světelné citlivosti (ISO) přístroje užijete velice často. Navíc tužkové baterie koupíte i ve střední Africe, ale speciální akumulátorek do svého kompaktu těžko, nehledě na vysokou cenu.

    Situace se sice neustále pomalu zlepšuje, výdrž baterií stoupá a spotřeba přístrojů klesá. Přesto doporučuji hned při nákupu přístroje pořídit i druhou baterku. Na daleké cesty, na celodenní výlet a všude tam, kde baterii jednoduše nemůžete dobít, si s sebou vemte náhradní. Vyhnete se tak podvědomému šetření baterie tím, že budete méně používat zoom nebo blesk nebo, a to je nejhorší, méně fotit. To však neznamená „cvakat“ bez rozmyslu, ale o tom až jindy. Mějte na paměti, že důležité jsou výsledné fotografie. Více se o bateriích můžete dočíst v článku Jak na baterie a akumulátory.

  • Na přiloženou paměťovou kartu se vejde pouze pár fotografií
  • Přiložená paměťová karta slouží pouze k vybití prvního návalu radosti kupujícího z nové hračky. Pro řádné focení vám 8, 16 nebo 32 MB paměti opravdu nestačí. Rozumným kompromisem je nákup 64MB, případně 128MB karty. Platí to samé, co u baterie. Abyste mohli plně využít výhod digitálního přístroje a nemuseli se omezovat nedostatkem místa k uložení obrázků, je tato investice nezbytná. Další podrobnosti ze světa paměťových karet, jejich podpoře od jednotlivých výrobců a jejich budoucnosti se dočtete v našem třídílném seriálu.

    Tak to bychom měli stručné shrnutí základních poznatků ještě před samotným focením. Teď přijde na řadu uvedení přístroje do provozu a základní nastavení.

    Nastavení obrazové kvality výsledné fotografie

    Všechny přístroje umožňují nastavení kvality výsledné fotografie. Je zřejmé, že čím vyšší kvalita, tím více místa (tím více kilobytů = kB) zabere obrázek na vaší draze koupené paměťové kartě. Před samotným focením je tedy třeba se rozhodnout, k jakému účelu bude fotografie sloužit. Pokud ji chcete někomu poslat mailem, pak stačí střední či nižší kvalita a tím i menší množství dat. Má-li v budoucnu zdobit stěnu vaší kanceláře nebo bytu, je na místě kvalita co největší, a tedy i objem dat uložených na kartu bude velký. V praxi však většinou nikdy dopředu přesně nevíte, co si s fotografií počnete. Doporučuji proto, mít nastavenu kvalitu obrazu na maximum, v nejhorším případě použít zlatý střed. Výslednou obrazovou kvalitu fotografie ovlivníte kombinací zvoleného rozlišení a komprese. Většina digitálních přístrojů umožňuje jedno nebo kombinaci následujících nastavení. Platí, že čím větší komprese a menší rozlišení, tím menší kvalita a naopak.

     

  • Volba rozlišení
  • Rozlišení se udává v megapixelech (Mpix). Pixel je zjednodušeně řečeno obrazový bod, stavební kámen, ze kterých je složena celá fotografie. Maximální rozlišení přístroje (snímacího prvku) ovlivnit nemůžete a najdete ho zmíněno na přední straně snad každého digitálu. To je ten nápis 2,0 Mpix, 3,2 Mpix, 4,1 Mpix atd. Tím je tedy dáno maximum, přes které se nedostanete. Přístroj může umožňovat volbu přímo celkové hodnoty rozlišení. Například digitál s maximálním rozlišením 4.0 Mpix vám nabídne volbu 4.0 Mpix, 3.0 Mpix, 2.0 Mpix atd. Druhá možnost je volba rozlišení v podobě součinu souřadnic X a Y. U přístroje s hodnotou 3.2 Mpix. bude tedy maximální rozlišení například 2048 x 1536 pixelů (součin dá přibližně 3 miliony pixelů, tedy 3 megapixely) a minimální třeba 640x480 pixelů.

    Platí, že čím větší číslo, tím větší rozlišení, tím lepší a přesnější detaily a tím lepší obrazová kvalita fotografie.

    Křiklavý případ vidíte na následujících obrázcích. Vlevo je zoobrazena původní fotografie v rozlišení 1600x1200,uprostřed výřez bez změny rozlišení a vpravo výřez při změně rozlišení na 320x240.

    puvodni v 1600*1200 Výřez z originálu Výřez při 320*240

  • Volba komprese (kvality)
  • Komprese obrazu je druhým faktorem, který určuje kvalitu fotografie. Komprese sníží velikost obrázku, na kartu se jich tedy vejde víc, ale zároveň zhorší i obrazovou kvalitu fotografie. Některé přístroje používají pro nastavení slovní vyjádření (například: Fine, Good, Low ) některé si vystačí s hvězdičkami případně kombinují obě možnosti (Fine=***, Good=**, Low=*). U nastavení komprese platí vše, co bylo řečeno  výše, tedy lépe volit  menší kompresi (***=Good), obrázek pak zabíra na kartě více místa, ale je kvalitnější. Koneckonců zkomprimovat obrázek (snížit jeho velikost v kB) můžete vždycky, naopak získat kompresí ztracené detaily již nelze.

    Malý slovníček na závěr

  • CCD (coupled charge device): Snímací prvek v digitálních fotoaparátech, který dopadající světlo přeměňuje na elektrickou energii. V digitálním fotoaparátu prakticky nahrazuje kinofilm. Na rozdíl od CMOS (viz heslo: CMOS ) čipu odvádí elektrický náboj přes jednu sběrnici  postupně.

  • CMOS (Complementary Metal-Oxide Semiconductor): Snímací prvek v digitálních fotoaparátech, který dopadající světlo přeměňuje na elektrickou energii. V digitálním fotoaparátu prakticky nahrazuje kinofilm. Na rozdíl od CCD (viz heslo: CCD) prvku je elektrický náboj z každé snímací buňky (pixelu) odváděn zvlášť.

  • Megabyte (MB): Jednotka, která udává množství informací (dat) a která odpovídá 1 048 576 bytům.

  • Megapixel (Mpix) : Megapixel = 1 000 000 pixelů (viz heslo: Pixel)

  • Pixel: Bod. V našem případě jeden obrazový bod fotografie. Také může vyjadřovat jednu světlocitlivou buňka ve snímacím členu (viz hesla: CCD, CMOS). Jeden pixel je nejmenší část obrazu, fotografie. Celkový počet pixelů určuje rozlišení (viz hesla: Rozlišení, Megapixel).

  • Rozlišení : Udává hustotu obrazových či snímacích bodů (viz hesla: Pixel, Megapixel) snímacího členu (viz hesla: CCD, CMOS) případně na obrazovce, LCD apod. (Rozlišení se udává ve tvaru: X x Y např. 640x480) nebo jako souhrnná hodnota, která vzniká vynásobením hodnoty X a Y . Čím vyšší rozlišení, tím více detailů.

  • V příštím díle si prosvištíme nastavení citlivosti (ISO), vyvážení bílé a další.

     

     

     

     

    Autor:




    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    Canon představil fotonovinky pro rok 2017. Zrcadlovky EOS 800D a 77D a...
    Canon představil novou zrcadlovku pro masy 800D i model bez hledáčku

    Společnost Canon uvedla tři nové fotoaparáty. Zrcadlovku pro začátečníky 800D, pokročilejší model 77D a bezzrcadlovku bez integrovaného hledáčku M6. Ani jeden...  celý článek

    Fotoaparát Zenit - Fotoaparát Zenit
    Značka sovětských fotoaparátů Zenit se vrací. Plánuje bezzrcadlovku

    Výrobu fotografických přístrojů firma opustila v roce 2005, nyní po 12 letech se připravuje na návrat. A ten by mohl být zajímavý.  celý článek

    Fotografie zvlněných zelených kopců a modrého nebe v kalifornské Sonomě se...
    „Blaho“ zná díky Microsoftu celý svět. „Měl jsem si říct víc,“ ví fotograf

    Výchozí pozadí systému Windows XP zná každý. Optimistická krajina s modrou oblohou není montáž, jak se může zdát, ale fotografie pořízená na klasický film....  celý článek

    Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
    Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

    Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.