Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Záhada červeného Marsu má možná překvapivého viníka

aktualizováno 
Mars přitahuje pozornost lidstva již odedávna. Planeta byla známa již ve starověku a dávné civilizace ji kvůli její červené barvě považovaly za symbol krve, ohně a zkázy. Svědčí o tom koneckonců i její název, bůh války Mars byl jedním z nejvýznamnějších bohů římské mytologie.

Voda nebo vítr?

Donedávna se všeobecně soudilo, že planeta vděčí za své charakteristické zbarvení vodou zoxidovaným minerálům, především hematitu, které se na jejím povrchu hojně vyskytují. Tuto hypotézu též potvrdily průzkumy planety z nedávných let – planetární sondy ( tzv. Mars Orbiters ) i kosmická mise Mars Exploration Rover (vozítka Spirit a Opportunity).

Ovšem nejnovější studie, kterou provedl Jonathan Merrison z dánské laboratoře Aarhus Mars Simulation Laboratory, nabízí jiné vysvětlení. Podle ní červená barva marsovské půdy není výsledkem dlouhodobého působení vody, ale je způsobena větrnou erozí.

"Ve skutečnosti by měl být Mars černý, protože většinu skal v jeho středních zeměpisných šířkách tvoří bazalty (čediče). Desetiletí jsme se domnívali, že načervenalé oblasti Marsu souvisejí s dávnou historií planety, kdy obsahovala velké množství vody, a že aspoň v některých oblastech se vyskytují silně zoxidované minerály železa obsahující vodu," tvrdí Merrison.

Pro pochopení struktury a vývoje povrchového prostředí Marsu je nutné znát především chemické složení a mineralogické vlastnosti všudypřítomného prachu, který pokrývá téměř celý povrch planety. Jemný červený prášek se dokonce vznáší v atmosféře planety a často ji zahalí do úplné tmy.

Povrch Marsu v laboratoři

Merrison se tedy se svým týmem rozhodl prach důkladně prozkoumat, zejména to, jaké geologické procesy asi vedly k jeho vzniku, které se pokusil ve své laboratoři co nejvěrněji napodobit. Do skleněných zkumavek hermeticky uzavřel zrnka obyčejného křemenného písku a pak nechal baňkami mechanicky otáčet.

Když pokus po několika měsících přerušil, zjistil, že zhruba 10 procent původního písku se rozpadlo na jemný prach. Každá zkumavka se za tu dobu převrátila asi miliónkrát. Vědci přidali ke vzorkům práškový magnetit, oxid železa, o němž se předpokládá, že tvoří významnou složku marsovských bazaltů, a zkumavky opět uvedli do pohybu. Prach ve zkumavkách začal překvapivě červenat.

"V baňkách se začaly objevovat červeno-oranžové nánosy materiálu, které se podobají povlakům na nerostech, které známe jako pouštní laky. Následná analýza materiálu a prachu ve zkumavkách ukázala, že došlo k přeměně magnetitu na červený hematit, a to jen díky mechanickému procesu bez přítomnosti vody," tvrdí Merrison.

Vědci se domnívají, že něco podobného se mohlo odehrávat i v daleké minulosti na povrchu Marsu vlivem pohybu jeho atmosférických hmot. Další testy rovněž ukázaly, že ke zhruba stejným výsledkům pokusů dochází nejen ve vzduchu, ale i v prostředí kysličníku uhličitého, který tvoří dominantní složku atmosféry Marsu.

Odborná veřejnost hodnotí studii dánských vědců prozatím spíše zdrženlivě, její závěry považuje za zajímavé, ovšem upozorňuje, že výsledky rozhodně nelze brát jako definitivní. Přesto jde o poměrně zdařilý pokus o alternativní vysvětlení původu barvy Marsu.

Zdroje:

www.europlanet-eu.org
www.newscientist.com

Autor:


Témata: Krev, Mars (planeta)


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.