Mars

Mars

Záhada červeného Marsu má možná překvapivého viníka

  • 47
Mars přitahuje pozornost lidstva již odedávna. Planeta byla známa již ve starověku a dávné civilizace ji kvůli její červené barvě považovaly za symbol krve, ohně a zkázy. Svědčí o tom koneckonců i její název, bůh války Mars byl jedním z nejvýznamnějších bohů římské mytologie.

Voda nebo vítr?

Donedávna se všeobecně soudilo, že planeta vděčí za své charakteristické zbarvení vodou zoxidovaným minerálům, především hematitu, které se na jejím povrchu hojně vyskytují. Tuto hypotézu též potvrdily průzkumy planety z nedávných let – planetární sondy ( tzv. Mars Orbiters ) i kosmická mise Mars Exploration Rover (vozítka Spirit a Opportunity).

Ovšem nejnovější studie, kterou provedl Jonathan Merrison z dánské laboratoře Aarhus Mars Simulation Laboratory, nabízí jiné vysvětlení. Podle ní červená barva marsovské půdy není výsledkem dlouhodobého působení vody, ale je způsobena větrnou erozí.

"Ve skutečnosti by měl být Mars černý, protože většinu skal v jeho středních zeměpisných šířkách tvoří bazalty (čediče). Desetiletí jsme se domnívali, že načervenalé oblasti Marsu souvisejí s dávnou historií planety, kdy obsahovala velké množství vody, a že aspoň v některých oblastech se vyskytují silně zoxidované minerály železa obsahující vodu," tvrdí Merrison.

Pro pochopení struktury a vývoje povrchového prostředí Marsu je nutné znát především chemické složení a mineralogické vlastnosti všudypřítomného prachu, který pokrývá téměř celý povrch planety. Jemný červený prášek se dokonce vznáší v atmosféře planety a často ji zahalí do úplné tmy.

Povrch Marsu v laboratoři

Merrison se tedy se svým týmem rozhodl prach důkladně prozkoumat, zejména to, jaké geologické procesy asi vedly k jeho vzniku, které se pokusil ve své laboratoři co nejvěrněji napodobit. Do skleněných zkumavek hermeticky uzavřel zrnka obyčejného křemenného písku a pak nechal baňkami mechanicky otáčet.

Když pokus po několika měsících přerušil, zjistil, že zhruba 10 procent původního písku se rozpadlo na jemný prach. Každá zkumavka se za tu dobu převrátila asi miliónkrát. Vědci přidali ke vzorkům práškový magnetit, oxid železa, o němž se předpokládá, že tvoří významnou složku marsovských bazaltů, a zkumavky opět uvedli do pohybu. Prach ve zkumavkách začal překvapivě červenat.

"V baňkách se začaly objevovat červeno-oranžové nánosy materiálu, které se podobají povlakům na nerostech, které známe jako pouštní laky. Následná analýza materiálu a prachu ve zkumavkách ukázala, že došlo k přeměně magnetitu na červený hematit, a to jen díky mechanickému procesu bez přítomnosti vody," tvrdí Merrison.

Vědci se domnívají, že něco podobného se mohlo odehrávat i v daleké minulosti na povrchu Marsu vlivem pohybu jeho atmosférických hmot. Další testy rovněž ukázaly, že ke zhruba stejným výsledkům pokusů dochází nejen ve vzduchu, ale i v prostředí kysličníku uhličitého, který tvoří dominantní složku atmosféry Marsu.

Odborná veřejnost hodnotí studii dánských vědců prozatím spíše zdrženlivě, její závěry považuje za zajímavé, ovšem upozorňuje, že výsledky rozhodně nelze brát jako definitivní. Přesto jde o poměrně zdařilý pokus o alternativní vysvětlení původu barvy Marsu.

Zdroje:

www.europlanet-eu.org
www.newscientist.com


Témata: Krev, Mars (planeta)