Velké plus do svého životopisu si může připsat student Jonathon Allen z Kalifornské univerzity. Podařilo se mu prorazit do předního vědeckého časopisu Nature, kam se většina odborníků za celou kariéru se svými pracemi nedostane. Co je ještě neobvyklejší, uspěl s publikací (pravda, drobnou) mimo svůj hlavní obor: věnoval se v ní problematice astronomické, byť sám je biochemikem.
Jak se mu to povedlo? Na začátku června si Allen všiml, že v Nature vyšel článek o výzkumu japonských vědců. Ti ve vzorcích japonských cypřišů vystopovali podivnou událost. Technet.cz o jejich výzkumu psal podrobně v tomto článku, podstata práce je ovšem jednoduchá. Japonští vědci s bezprecedentní přesností určili dobu, kdy došlo k velkému nárůstu množství izotopu uhlíku 14. Tento "typ" uhlíku vzniká výhradně díky působení kosmického záření. Někdy v letech 774 nebo 775 tedy Zemi "bombardovalo" nezvykle velké množství kosmického záření.
Japonci ovšem nepřišli s vysvětlením. Přesněji řečeno, navrhli několik možností, ale o všech ve svém článku zároveň zapochybovali. Aby anomálii způsobila sluneční erupce, musela by být nezvykle silná. Možným vysvětlením by mohla být supernova, ale autoři nevěděli o žádném záznamu "jasné hvězdy" z té doby. (Český fyzik Michal Švanda v našem článku navrhoval ještě jednu hypotézu, totiž že viníkem byl tzv. gamma záblesk, ale ani pro tu nehovoří žádné přímé důkazy.)
Jonathon Allen si myslí, že může pátrání po příčinách záhadného úkazu posunout dále. Podle jeho názoru se skutečně jednalo o supernovu, jen trochu neobvyklou. Po údajně šťastně krátkém hledání na internetu objevil totiž v textu tzv. Anglosaské kroniky "podezřelou" pasáž. Podle textu se v roce 774 na obloze nad Anglií po západu Slunce objevil „rudý kříž“. (Jak jsme říkali na začátku, japonský tým si mohl být jistý jen tím, že k události došlo někdy v letech 774 nebo 775, metoda není tak přesná.)
Zmínka je to opravdu kratičká, ale Allen se ve svém článku v Nature domnívá, že z poznámky lze vyčíst víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Červená barva jevu podle něj může naznačovat, že by se hvězda mohla nacházet za prachovým mračnem. Přes něj by byl pozůstatek této supernovy (třeba neutronová hvězda) dnes jen těžko pozorovatelný. A to by vysvětlovalo, proč se na hvězdných mapách neobjevuje žádný vhodný kandidát na výbuch v době kolem roku 775.
Hvězda skrytá na západě. Slunce skrývá hvězdy nejen díky svému jasu, ale také fyzicky zabírá i část naší oblohy. Objekt, který by jinak byl i za denního světla viditelný, prostě nebude vidět, pokud bude ležet přímo za naší hvězdou. To se mohlo stát údajně i při záhadné události z 8. století. Pokud byl v bodě 1 zemského oběhu "rudý kříž" (tj. hypotetická supernova) pozorovatelný skutečně těsně po západu Slunce na západní části oblohy, v bodě 2 už ho všem pozorovatelům dokonale skrývala naše hvězda. A to proto, že Země se při svém oběhu kolem Slunce posunula o něco dále. (Ilustrace je samozřejmě zcela mimo měřítko.)
Volba slov v kronice by také snad mohla naznačovat, že objekt se na obloze objevil krátce po západu Slunce. Podle nás je to z několika málo slov odvážný dohad, ale předpokládejme, že by to tak mohlo být. To by pak znamenalo, že během dní či týdnů následujících po zmíněném pozorování by hypotetickou supernovu pozemským pozorovatelům zakrylo Slunce. To by mohlo vysvětlovat, proč ji nezaznamenal žádný pisatel kromě autora(ů) Anglosaské kroniky.
Stačilo jen napsat
Ač to do sebe zapadá hezky, je to samozřejmě jen domněnka. Důkazy pro (ani proti) nejsou. Z astronomického hlediska je popsaný scénář zřejmě opravdu možný. Jednoznačný výklad starých kronik je ošemetná záležitost.
Pro ilustraci řekněme jen tolik, že už v roce 1870 vyšel také v časopisu Nature článek, který stejnou pasáž v Anglosaské kronice označil za možný popis polární záře. Podle některých dnešních komentátorů by se také mohlo jednat o odraz světla na vysoko letících mracích. Jde tedy stále jen o domněnky. Ovšem spřádání hypotéz k vědě patří, a když se to s nimi nepřehání, není proti tomu co namítat.
Mimochodem, stejný postřeh jako Jonathon Allen udělali i další. Už při vydání zprávy o práci japonských vědců začátku června upozornil na kronikářský záznam z roku 774 jeden diskutujících na serveru Slashdot a další na Scientific American. Ovšem do Nature svůj nápad podle všeho neposlali. K publikaci ve zřejmě nejslavnějším vědeckém časopise světa přitom s velkou pravděpodobností nikdy v životě nebudou blíž.
