Na dně Galilejského jezera stojí podivný pozůstatek dávných dob

aktualizováno 
Pod hladinou Galilejského jezera stojí záhadná stavba z desítek tisíc tun velkých kamenů. Proč a kdo ji postavil, vědci pouze spekulují.

Struktura na dně Galilejského jezera ze sonarového záznamu | foto: Yitzhak Paz et al.

Na dně Galilejského jezera leží netečně velká archeologická záhada. Je to hromada až metr dlouhých čedičových balvanů, nasypaná do nízkého kužele o průměru zhruba 70 metrů a výšce kolem 10 metrů. Nachází se pár metrů pod hladinou.

Zhruba 60 tisíc tun neopracovaných kamenů leží v jihozápadním koutě jezera prakticky jistě díky práci lidských rukou. V okolí žádné podobné přirozené útvary nejsou a není pro to ani důvod (třeba v podobě řeky, která by kameny zrovna sem donesla).

Podoba haldy v průřezu s vyznačenými rozměry. Zkratka bsml označuje

Podoba haldy v průřezu s vyznačenými rozměry. Zkratka bsml označuje "výšku v metrech pod hladinou moře".

Podivnou "haldu" objevili izraelští archeologové poprvé na snímcích ze sonaru v roce 2003, ale k jejímu bližšímu ohledání s potápěčskými přístroji se dostali až po letech. Nakonec ji popsali letos v odborném článku, jehož hlavním autorem je Izchak Paz z Ben Gurionovy univerzity v Negevu (článek je dostupný odsud).

Z článku je vidět, jak málo vědci ví. Kameny ve stavbě stačilo sice přetáhnout zřejmě jen několik stovek metrů, ale i tak šlo nepochybně o náročný a dlouhodobý úkol. Musela ho podnikat nějaká dobře organizovaná skupina s dobrým řízením a jasným záměrem.

Co takhle dát si UFO

Objev struktury trochu připomíná "baltické UFO", které prošumělo médii před dvěma lety (nevyhnulo se ani nám). Anomálie u švédských břehů je ovšem s největší pravděpodobností skalní výběžek, jehož obrázek z nekvalitního sonaru objevitelé zřejmě trochu přilepšili. Rozhodně nezveřejnili nic, co by tuto hypotézu vyvracelo.

Objev na dně Galilejského jezera může být samozřejmě v principu také čistě vymyšlený. Na rozdíl od švédského případu ovšem na něm pracují profesionální archeologové, kteří by mohli riskovat kariéru a pověst. Zprávu také publikovali ve vědeckém časopise, nikoliv v podobě senzacechtivé tiskové zprávy. Galilejské hroudě tak dáváme podstatně větší šanci na další existenci než baltickému UFO.

Ten nám však bohužel zcela uniká. Vědci v článku navrhují a vzápětí v podstatě zavrhují hypotézu, že stavba mohla vzniknout od začátku jako podvodní. Mezi kameny se totiž dnes drží velké množství ryb, kterým na jinak plochém písčitém dně halda poskytuje příhodný úkryt. Malé kamenné stavbičky vytvořené pro účely chovu ryb vědci sice z Izraele znají, ale ty mají sotva pár metrů, mají jiný tvar a tvoří je podstatně menší, a tedy snáze přepravitelné kameny.

Stavba tedy spíše vznikla na souši a jezero ji zaplavilo postupně. Vědci to ale neví jistě, protože netuší, kdy vznikla. Článek udává cimrmanovské rozmezí někdy v období minulých dvou až dvanácti tisíc let. Je to pochopitelné, protože neopracované kameny jednoduše není podle čeho datovat.

Zdaleka nejpravděpodobnější je, že útvar je starý něco přes čtyři tisíce let, protože z té doby pochází jiné podobné, byť mnohonásobně menší stavby v blízkém okolí. Ty jsou datovány třeba podle organických zbytků ve stejných vrstvách (stačí třeba i dřevěné zbytky nářadí).

Autoři článku doufají, že se jim podaří dostat k soustavnému podvodnímu průzkumu a během ponorů objeví nějaké stopy, které jim umožní určit, kdy stavba vznikla. Méně pravděpodobné už je, že v brzké době přijdou na to, co tvůrci stavbou vůbec zamýšleli.

Problém s interpretací jejich úmyslů máme i u staveb na lépe přístupných místech. A nejde jen například o záhadné kresby na poušti Nazca nebo Stonehenge. Týká se to třeba i českých megalitických památek, jako jsou největší evropské rondely, které stojí více než čtyři tisíce let v rovině u Kolína. U těch se asi všichni archeologové shodnou, že sloužily k náboženským účelům. Ale jakým přesně a zda neměly i jiné využití, nikdo spolehlivě říci nemůže.

Autor:

Nejčtenější

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Nejdelší obratlovec všech dob se srazil. Nahradit jej musel menší

Gigantická kostra titanosaurního sauropoda druhu Argentinosaurus huinculensis v...

Doposud nejdelší obratlovec, který kdy na zemi podle našich poznatků žil, musel být přeřazen do jiné čeledi. Tím se...

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Vyšší lidé trpí častěji řadou rakovin. Důvod je zřejmě zcela triviální

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Pravděpodobnost vzniku rakoviny je větší u lidí vyššího vzrůstu. A to zřejmě proto, že mají v těle více buněk,...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz