Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na dně Galilejského jezera stojí podivný pozůstatek dávných dob

aktualizováno 
Pod hladinou Galilejského jezera stojí záhadná stavba z desítek tisíc tun velkých kamenů. Proč a kdo ji postavil, vědci pouze spekulují.

Struktura na dně Galilejského jezera ze sonarového záznamu | foto: Yitzhak Paz et al.

Na dně Galilejského jezera leží netečně velká archeologická záhada. Je to hromada až metr dlouhých čedičových balvanů, nasypaná do nízkého kužele o průměru zhruba 70 metrů a výšce kolem 10 metrů. Nachází se pár metrů pod hladinou.

Zhruba 60 tisíc tun neopracovaných kamenů leží v jihozápadním koutě jezera prakticky jistě díky práci lidských rukou. V okolí žádné podobné přirozené útvary nejsou a není pro to ani důvod (třeba v podobě řeky, která by kameny zrovna sem donesla).

Podoba haldy v průřezu s vyznačenými rozměry. Zkratka bsml označuje

Podoba haldy v průřezu s vyznačenými rozměry. Zkratka bsml označuje "výšku v metrech pod hladinou moře".

Podivnou "haldu" objevili izraelští archeologové poprvé na snímcích ze sonaru v roce 2003, ale k jejímu bližšímu ohledání s potápěčskými přístroji se dostali až po letech. Nakonec ji popsali letos v odborném článku, jehož hlavním autorem je Izchak Paz z Ben Gurionovy univerzity v Negevu (článek je dostupný odsud).

Z článku je vidět, jak málo vědci ví. Kameny ve stavbě stačilo sice přetáhnout zřejmě jen několik stovek metrů, ale i tak šlo nepochybně o náročný a dlouhodobý úkol. Musela ho podnikat nějaká dobře organizovaná skupina s dobrým řízením a jasným záměrem.

Co takhle dát si UFO

Objev struktury trochu připomíná "baltické UFO", které prošumělo médii před dvěma lety (nevyhnulo se ani nám). Anomálie u švédských břehů je ovšem s největší pravděpodobností skalní výběžek, jehož obrázek z nekvalitního sonaru objevitelé zřejmě trochu přilepšili. Rozhodně nezveřejnili nic, co by tuto hypotézu vyvracelo.

Objev na dně Galilejského jezera může být samozřejmě v principu také čistě vymyšlený. Na rozdíl od švédského případu ovšem na něm pracují profesionální archeologové, kteří by mohli riskovat kariéru a pověst. Zprávu také publikovali ve vědeckém časopise, nikoliv v podobě senzacechtivé tiskové zprávy. Galilejské hroudě tak dáváme podstatně větší šanci na další existenci než baltickému UFO.

Ten nám však bohužel zcela uniká. Vědci v článku navrhují a vzápětí v podstatě zavrhují hypotézu, že stavba mohla vzniknout od začátku jako podvodní. Mezi kameny se totiž dnes drží velké množství ryb, kterým na jinak plochém písčitém dně halda poskytuje příhodný úkryt. Malé kamenné stavbičky vytvořené pro účely chovu ryb vědci sice z Izraele znají, ale ty mají sotva pár metrů, mají jiný tvar a tvoří je podstatně menší, a tedy snáze přepravitelné kameny.

Stavba tedy spíše vznikla na souši a jezero ji zaplavilo postupně. Vědci to ale neví jistě, protože netuší, kdy vznikla. Článek udává cimrmanovské rozmezí někdy v období minulých dvou až dvanácti tisíc let. Je to pochopitelné, protože neopracované kameny jednoduše není podle čeho datovat.

Zdaleka nejpravděpodobnější je, že útvar je starý něco přes čtyři tisíce let, protože z té doby pochází jiné podobné, byť mnohonásobně menší stavby v blízkém okolí. Ty jsou datovány třeba podle organických zbytků ve stejných vrstvách (stačí třeba i dřevěné zbytky nářadí).

Autoři článku doufají, že se jim podaří dostat k soustavnému podvodnímu průzkumu a během ponorů objeví nějaké stopy, které jim umožní určit, kdy stavba vznikla. Méně pravděpodobné už je, že v brzké době přijdou na to, co tvůrci stavbou vůbec zamýšleli.

Problém s interpretací jejich úmyslů máme i u staveb na lépe přístupných místech. A nejde jen například o záhadné kresby na poušti Nazca nebo Stonehenge. Týká se to třeba i českých megalitických památek, jako jsou největší evropské rondely, které stojí více než čtyři tisíce let v rovině u Kolína. U těch se asi všichni archeologové shodnou, že sloužily k náboženským účelům. Ale jakým přesně a zda neměly i jiné využití, nikdo spolehlivě říci nemůže.

Autor:


Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

„Je to jen bonus!“ Slavný matematik největší záhadu vyřešil jinou záhadou

Heidelberg Laureate Forum 2018 - Michael Atiyah

Devadesátiletý matematik, sir Michael Atiyah, vystoupil před odbornou veřejností, aby představil své řešení tzv....



Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Tentokrát vás vyděrači při masturbaci nenatočili, uklidňuje policie

účet trhlý

Do mnohých e-mailových schránek dorazila zpráva o napadení daného účtu a instalaci viru, který uživatele pomocí kamery...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Další z rubriky

Nový typ zařízení: čelenka slibuje hluboký spánek díky vědeckému měření

Čelenka SmartSleep je podle Philipsu navržena tak, aby při spánku uživateli...

Philips ukázal čelenku, která má přinést lékařskou preciznost do kategorie zařízení na monitorování spánku. Jejich...

Byli u vývoje léku proti HIV. Netušili, že to z nich udělá mecenáše vědy

Hana a Dalimil Dvořákovi

Zprvu to bylo příjemné přilepšení k platu, postupně licenční příjmy za jejich podíl na vývoji léků proti viru HIV...

O krok blíže k empatickému počítači. Jak dokáže luštit lidské emoce?

O krok blíže dokonalému humanoidovi vnímajícímu emoce

Vědci z univerzity MIT roky pracují na softwaru, který dokáže rozpoznat lidské emoce. Přesněji, zda jsou pozitivní,...

Najdete na iDNES.cz