Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čína se chce s Evropskou agenturou dohodnout na základně na Měsíci

  20:23aktualizováno  20:23
Evropská kosmická agentura a její Čínský protějšek zvažují, že společně postaví základnu na Měsíci.

Představa Evropské kosmické agentury, jak by mohla vypadat „vesnice na měsíci“. Má jí zařídit 3D tisk a jako materiál posloužit měsíční prach. | foto: ESA

Představitelé Číny a Evropské kosmické agentury (ESA) jednají o případné spolupráci při budování základny na Měsíci a při dalších projektech. Tuto zprávu zveřejněnou v úterý v čínských státních médiích potvrdil mluvčí ESA Pal Hvistendahl agentuře Bloomberg.

„V Číně už běží ambiciózní program výzkumu Měsíce,“ řekl Hvistendahl. „Od dob závodů o vesmír v 60. letech se postoj k vesmíru změnil. K průzkumu vesmíru pro mírové účely uznáváme mezinárodní spolupráci,“ dodal. Šéf ESA Johann-Dietrich Wörner už dříve projekt „vesnice na Měsíci“ popsal jako potenciální odrazový můstek pro budoucí mise na Mars, příležitost rozvíjet vesmírnou turistiku, nebo dokonce těžbu na Měsíci.

Čína se k dobývání vesmíru připojila docela nedávno. Od prvního letu do vesmíru s čínskou posádkou v roce 2003 však její vesmírný program nabral na obrátkách. Minulý týden Čína do kosmu vypravila svou vlastní zásobovací loď Tchien-čou 1 (Nebeské plavidlo 1) bez lidské posádky. Ta posléze úspěšně zakotvila u čínské vesmírné laboratoře Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2). Peking chce též letos vypustit vesmírnou sondu, která by se měla vrátit na Zemi se vzorky z Měsíce. Do roku 2018 má také v plánu vyslat sondu pro vzorky na odvrácenou stranu Měsíce.

ESA - mezinárodní organizace, kterou v současnosti tvoří 22 členských států - doufá, že bude moci analyzovat vzorky, jež má letos získat na Měsíci čínská mise. V budoucnost by ESA ráda umístila do čínské vesmírné laboratoře i evropského kosmonauta. Ani jedna z těchto vyhlídek prozatím nenabyla konečné podoby.

Čína byla vyloučena z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) zejména kvůli předpisům Spojených států, které tuto spolupráci vylučují. Svou roli hrály i obavy z vojenského pozadí čínského vesmírného výzkumu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.