Každý den je nejspíše používáte. Batoh, poklopec, penál, boty... Stačí rychlý pohyb a roztrhne se před vámi mezera, kterou můžete jakoby zázrakem zase jediným tahem zacelit. Zipy patří k vynálezům, které zůstávají nepovšimnuty, pokud se náhodou nezaseknou nebo nezadrhnou. Ale ani to není na škodu. Třeba vás takové nedobrovolné pozastavení donutí zamyslet se, jak staré zipy vlastně jsou a jak fungují. A pak se vám bude hodit dnešní článek.
Předzipová éra
Přestože pro výrobu funkčních zipů je potřeba poměrně moderní technologie, jsou zipy vlastně jen rozpracováním nápadů, které znali naši předkové od nepaměti: háček a klín. K zapínání šatů se obvykle používaly spony nebo provázky. Přestože knoflíky nalezli archeologové už ve starověku (poblíž Indu, asi 2600 let před Kristem), k zapínání se prý používaly až od 13. století v Německu, během následujících sto let se pak rozšířily po Evropě.
Odtud si je přivezli i obyvatelé Nového světa, po nějaké době jim ale knoflíky a tkaničky přišly zastaralé. Prvním průkopníkem zdrhovadel byl Američan Elias Howe.
Jeho "zip" fungoval na zcela jiném principu než zipy dnešní. Na obou stranách zacelované mezery byly jakési kolejničky a na nich jezdci spojující obě strany. Když jste všechny jezdce posunuli na jednu stranu, vznikla mezera, naopak, když jste je roztahali podél mezery, měli jste zapnuto. Patent 8540 na "automatický, souvislý zapínač šatů" byl Howeovi udělen roku 1851 (PDF).
Aby byli jezdci rozmístěni rovnoměrně, svazoval je provázek, který také zajistil snadnou použitelnost. Už před více než 150 lety se tedy šaty daly zapínat a rozepínat jedním tahem. Nevýhodou pochopitelně bylo, že obě strany musely být stále alespoň v jednom bodě (v našem případě na pravém konci) spojeny.
A ty boty do roboty
První zip, který bychom označili za zip i podle dnešních měřítek, vznikl až o 40 let později. Vynalezl jej Whitcomb Judson v Chicagu. Svůj pokus o snadné a rychlé zapínání bot přihlásil na patentový úřad pod názvem "clasp locker" (sponkový zámek).
Spolu s tímto patentem přihlásil také svou ideu zapínání šatů, která se ujala lépe.
Zvláštností bylo, že jezdec byl určen pouze pro rozepínání nebo zapínání háčkového mechanismu, poté se oddělil a uchovával samostatně. Judson založil spolu s Harry Earlem společnos Universal Fastener Company, a rozhodli se prorazit se svým zdrhovadlem na trh.
Problémy při masové výrobě a nespolehlivost prvních mechanismu ale jejich vstup do podnikání ztížily a málem zavinily krach firmy. Docházelo k řadě přeuspořádání a sídlo firmy kočovalo po Spojených státech. Jejich prodejní typ se jmenoval C-Cure (čti sí kjůr, tedy secure, bezpečný), ale kvůli svojí nízké spolehlivosti se z něj nestal hit ani při ceně 35 centů.
V roce 1906 přistoupil na palubu společnosti americký imigrant švédského původu, Gideon Sundback. Ten přišel s řadou vylepšení a konečně se mu, v roce 1913, povedlo vyřešit problém s nespolehlivými háčky. První verze zipu s do sebe zapadajícími zoubky, "Hookless Fastener No.1" (Bezháčkový Zapínák číslo 1), přinesl to, co známe s dnešních zipů - plnou oddělitelnost obou částí.
Separable Fastener, patent číslo 1.060.378 z roku 1913, plná verze zde v pdf
V další verzi pak Sundback opravil defekt způsobující rychlé opotřebování mechanismu a otevřel tak dveře úspěšnému komerčnímu využití. Kromě toho, že Sundback dotáhl k úspěšnému produktu patent Whitcomba Judsona, jej s tímto vynálezcem pojilo i pouto rodinné - Sundback se oženil s jeho dcerou.
Jak zip funguje?
Zipy, které používáme dnes, se od těch z roku 1914 příliš neliší. Každý ze zoubků má nahoře malý výstupek a dole odpovídající dolík. Při zapnutí dochází k tomu, že se zoubky, navedeny jezdcem, se mezi sebe napasují a drží díky výstupkům a dolíkům v sobě. Původně se vyráběly výhradně z mosazi, kterýžto materiál zajišťoval odolnost a dlouhou životnost.
Jedním z prvních velkých zákazníků se stala armáda spojených států. Zipy vybavila v roce 1917 velké množství vojenského oblečení i vybavení, a v první světové válce už tak američtí vojáci šířili zipy po světě. V Evropě se zipy začaly vyrábět v roce 1919 v Birminghamu, zipu se dostalo pozornosti např. v roce 1924. Tehdy na výstavě ve Wembley zapnuli a rozepnuli jedno zdrhovadlo třimilionkrát, aniž by se porouchalo.
Jméno Zip pochází od jednoho z pracovníků firmy B. F. Goodrich Co. Když experimentovali s novým zipem, tento pracovník překvapeně pochválil mechanismus slovy: "It's quite a zipper!" Jiná verze tvrdí, že anglický název Zipper pochází z věty "Zip 'er up". Slovo zip jako takové je v angličtině mnohem déle, vzniklo z citoslovce napodobujícího rychlý pohyb objektu. Přestože si firma Goodrich registrovala slovo Zipper jako obchodní známku už v roce 1925, dlouho se z ní netěšila. Slovo zdomácnělo v jazyce a firma u soudu s požadavkem o ochranu ochranné známky neobstála - zbylo jí jen spojení Zipper Boots.
Bitva o poklopce
S posledním významným vylepšením zipu přišel ještě jednou Sundback, v roce 1936 mu patentní úřad vydal patent na "Slider", ve kterém zdokonalil zoubky i celou konstrukci. Od dnešních zipů je skutečně k nerozeznání.
Ve 30. letech se rozjela kampaň na podporu prodeje zipů coby pomocníků pro děti - slogany zdůrazňovaly samostatnost, kterou takto děti získají. První dámské šaty se zipem navrhla pařížská návrhářka Schtaparelli v roce 1930.
V takzvané "bitvě o poklopce" pak zip porazil knoflíky v roce 1937, kdy francouzští módní návrháři zapojili zipy do svých modelů. Magazín Esquire si liboval nad tím, že zip konečně zabrání "možnosti neúmyslného veřejného pohoršení". Nejspíš si neuvědomili, že i zip může člověk zapomenout zapnout.
A na Technetu samozřejmě nemůžeme zapomenout na nejslavnější moderní zip, tedy na kompresi ZIP. Jejím autorem je Phil Katz, a formát ZIP vymyslel částečně proto, aby se odlišil od tehdejší zavedené komprese ARC. Jméno ZIP bylo opět navrženo kvůli své "rychlosti", mělo evokovat, že komprese bude svižnější, než u konkurence. Kvůli tehdejšímu formátu souboru se navíc hodilo, že mělo právě tři písmena.
Odkazy
- Zipper (Wikipedia.org, anglicky, česky)
- Zapnout, rozepnout (česky)
- Vynálezy - zip (česky)
- Historie zipu (anglicky)
- Jak funguje zip (anglicky)
- Typy zipů (anglicky)