Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zatmění Měsíce, jaké jste ještě neviděli. Jak se ve středu dívat

  13:16aktualizováno  15. června 0:50
Úplné zatmění Měsíce bude tentokrát poněkud zvláštní. Měsíc vyjde nad jihovýchodní obzor, kdy už bude značně ponořen do zemského stínu. O čtvrt hodinu později začne úplné zatmění Měsíce. Příští zatmění bude v Česku v roce 2015.

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Kameníkpro iDNES.cz

Ve středu 15. června 2011 můžete pozorovat podstatnou část úplného zatmění Měsíce, který vyjde nad jihovýchodní obzor ve 21:09 letního času (pro Prahu, na území ČR se údaj liší v minutách).

V okamžiku, kdy Měsíc vyjde, už bude značně ponořen v zemském stínu. Již samotný východ atypického měsíčního srpku bude zajímavým jevem.

Simulační snímek zabarvení Měsíce při maximální fázi zatmění. Během

Simulační snímek zabarvení Měsíce při maximální fázi zatmění

Úplné zatmění začíná o necelou čtvrthodinu později, ve 21 hodin 22 minut. Potemnělý úplněk však najdete velmi nízko, necelé dva stupně nad obzorem. V tuto dobu bude ještě světlo, ale Měsíc bude pozvolna stoupat a soumračná obloha tmavnout.

Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Příští úplné zatmění Měsíce můžete pozorovat z našeho území až v roce 2015.

Maximální fáze zatmění připadá na 22 hodin 13 minut, kdy už Měsíc bude sedm a půl stupně vysoko nad jihovýchodním obzorem. V tomto okamžiku bude také nejtmavší, neboť se bude pohybovat středem zemského stínu.

Obloha krátce před koncem úplného zatmění. Mimo městské osvětlení bude vidět Mléčná dráha

Obloha krátce před koncem úplného zatmění. Mimo městské osvětlení bude vidět Mléčná dráha.

Nad jihozápadním obzorem najdeme planetu Saturn a západně od Měsíce souhvězdí Štíra s jeho jasnou hvězdou Antares. V malém dalekohledu lze kolem ztemnělého úplňku pozorovat bohaté hvězdné okolí, neboť Měsíc leží v Mléčné dráze. Postupně se sune doleva od středu zemského stínu, a jeho levý okraj je proto o něco jasnější.

Ke konci úplného zatmění, ve dvacet tři hodin tři minuty, vystoupá náš kosmický soused do výšky přibližně jedenáct a půl stupně nad obzor. V té chvíli možná budeme moci na jeho levém okraji pozorovat i "tyrkysový" jev. Až do druhé minuty po půlnoci bude Měsíc ze zemského stínu vystupovat a obloha pomalu světlat svitem úplňku. Ještě asi 15 minut po půlnoci bude pozorovatelná fáze polostínového zatmění.

Jak vzniká zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho vesmírného souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně tři měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o pět stupňů. Měsíc proto zemský stín často mine: k žádnému zatmění nedojde.

Bude na pozorování vhodné počasí?

Ve středu 15. 6. 2011 dojde k úplnému zatmění Měsíce, které začne ještě před jeho východem nad středočeský horizont a skončí asi 15 minut po čtvrteční půlnoci. Toto zatmění bude z našeho území pozorovatelné, počasí sice nebude ideální, ale příznivé převážně bude.

Obloha nebude průzračně jasná, nýbrž se budou vyskytovat vysoká cirrovitá, avšak průsvitná oblaka, ojediněle se může objevit i oblak středního patra, ale neměl by pozorování výrazněji ovlivnit. Nízká oblačnost by se neměla vůbec vyskytovat, večer a v noci nebudou ani padající srážky. Při zemi bude bezvětří nebo slabý proměnlivý vítr, bude také příjemné teplo, neboť zvečera bude teplota vzduchu okolo 20 °C, do půlnoci poklesne na 14 až 18 °C.

Slunce je v těchto dnech v noci jen nízko pod horizontem, a proto nenastává úplná tma, ani když nesvítí Měsíc.

Petr Dvořák
tiskový mluvčí CHMU & Meteorolog — Odbor letecké meteorologie





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.