Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Perly a přilbice. Pohled na zatmění Slunce, jak jste ho ještě neviděli

aktualizováno 
Američané ho nazvali pro nás trochu velikášsky Velké americké zatmění. Astronomický úkaz letos 21. srpna vytáhl miliony Američanů na "venkov" a spolu s nimi ´plné zatmění slunce sledovaly další tisíce turistů. Jedním z nich byl i Čech Stanislav Daniš a jeho snímek stojí za to.

Snímek pořízený Stanislavem Danišem v létě 2017 během zatmění Slunce v americkém státě Idaho. Snímek zachycuje mozaiku záběrů během několika vteřin před a po úplné fázi zatmění tak, jak ho nelze spatřit volným okem, neboť i malé části fotosféry jsou příliš jasné a filtr nezobrazí barevné Slunce - chromosféru. | foto: Stanislav Daniš


Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku od hustě osídleného jihovýchodu až po řídce zalidněný severozápad. A právě do těchto míst se spolu s několika miliony dalších za úchvatným úkazem vypravil také astrofyzik a amatérský fotograf Stanislav Daniš.

V městečku Howe v Idahu, kde si připravil své pozorovací stanoviště, trvala úplná fáze zatmění 2 minuty a 10 sekund. To sice není mnoho (v současné době může zatmění maximálně trvat 7 minut a 31 sekund), ale i tato doba stačí k pořízení krásných snímků. Tenhle se dokonce stal českou astrofotografií měsíce září.

O fotografii

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: silnice 33 nedaleko Howe, Idaho, USA

Datum pořízení: 21.08.2017

Optika: Canon 100-400L/5.6 s extenderem 1.4x (celková ohnisková vzdálenost 560mm, clona 11)

Montáž: Vixen GP2 Photoguider

Snímač: Canon 5D MkII s astro úpravou

Popis: Snímek zachycuje mozaiku záběrů během několika vteřin před a po úplné fázi zatmění tak, jak ho nelze spatřit volným okem, neboť i malé části fotosféry jsou příliš jasné a filtr nezobrazí barevné Slunce - chromosféru.

Zpracování: Photoshop CS 6 na vytvoření mozaiky, ořez, rámeček a text v ZPS

Co na něm můžeme vidět? Centrem snímku je samozřejmě úplná fáze s detailně zachycenými strukturami vnější části sluneční atmosféry – koróny. Vyniknou krásně prokreslené oblasti okolo slunečních pólů s paprsky, které poněkud neoriginálně nazýváme polárními, a které směřují od Slunce vějířovitě okolo sluneční magnetické osy - na našem obrázku přibližně od levého horního k pravému spodnímu okraji.

Přibližně podobně míří i rotační osa naší hvězdy, sluneční rovník pak je kolmý, tedy na snímku od levého spodního k pravému hornímu okraji. Ten naopak obklopují takzvané přilbicové paprsky, typické v rovníkových oblastech pro sluneční korónu v době okolo slunečního minima. A právě v oblasti minima sluneční aktivity se nyní Slunce nachází. 

Autor se však nezaměřil pouze na zachycení magnetickým polem Slunce formovaného prostředí sluneční atmosféry, ale věnoval pozornost i jevům, které se daly pozorovat pouze krátké okamžiky těsně po druhém kontaktu a těsně před třetím kontaktem. To jsou okamžiky, kdy začíná a končí úplná fáze zatmění. Nerovný okraj Měsíce způsobuje, že v časovém rozmezí několika sekund se v proláklinách mezi měsíčními horami objeví jasné paprsky Slunce schovaného za měsíčním diskem a vykreslí více či méně jasné body, obklopující východní či západní okraj Měsíce jako perlový náhrdelník. Však se jim také říká Bailyho perly, podle anglického astronoma Francise Bailyho, který je pozoroval a popsal při zatmění Slunce v roce 1836 v Itálii.

Tyto krátké okamžiky však také umožňují spatřit další fenomén slunečního zatmění, sluneční chromosféru. Ta své jméno získala podle jasné červené barvy, která je důsledkem záření atomu vodíku na spektrální čáře H-alfa. Tato vrstva sluneční atmosféry se nachází nad okem viditelnou fotosférou a dosahuje nad ní výšky okolo 12 až 14 tisíc kilometrů. Je to oblast, kde již začíná nastávat jeden z ještě ne úplně objasněných jevů - teplota totiž oproti očekávání se vzdáleností od Slunce roste. Na hranici s fotosférou činí přibližně šest tisíc stupňů, kdežto na hranici se sluneční korónou, tedy ve výšce oněch 14 tisíc kilometrů dosahuje až 30 tisíc stupňů. A tento trend pokračuje i do sluneční koróny. Naopak hustota částic zde výrazně klesá.

A ještě jeden výrazný jev nám obrázek ukazuje - sluneční protuberance. Výrazný červeně svítící oblouk spolu s několika menšími „hrby“ nad slunečním okrajem představují ve skutečnosti hustá oblaka chladného plazmatu, které jsou spodními okraji ukotveny v povrchových vrstvách Slunce a sahají až do sluneční koróny. Jejich rozměry jsou skutečně obrovské, přesahují i velikost naší Země. Zatím nejdelší pozorovaná protuberance byla dlouhá 350 000 km, tedy asi 28 průměrů Země. Hmotnost materiálu v protuberancích bývá řadově stovky miliard tun.

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Napište BFF, abyste ukázali, jak jste důvěřiví. Po Facebooku se šíří hoax

Zkratka BFF na Facebooku sice zezelená, ale žádné zabezpečení tím neověříte,...

Po Facebooku se šíří další hoax. Tentokrát slibuje rychlé ověření zabezpečení účtu. Nabádá uživatele, aby pod příspěvek...



Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

Pražské groše z říčanského pokladu

Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je,...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Další z rubriky

V Antarktidě poprvé vypěstovali zeleninu bez denního světla i hlíny

Laboratoř v Antarktidě

Německým vědcům se podařilo vypěstovat první zeleninu v Antarktidě. Projekt se ovšem nesoustředí na odlehlý kontinent,...

Estonsko zaplatí testování DNA desetině národa. Kvůli nemocem i výzkumu

Ilustrace DNA, která zvýrazňuje tzv. metylaci DNA. To je připojení malé...

Estonská vláda zaplatí genetické testování asi stovce tisíc obyvatel. Dobrovolníci dostanou informace o tom, jaké...

Lék proti rakovině otestujeme do dvou let, řekl v Rozstřelu Majer

Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v diskusním pořadu...

Tým českých vědců pracuje na slibné léčebné látce nejen proti rakovině. Co může dokázat a co vědce ještě čeká,...

Najdete na iDNES.cz