Pomyslné předávání cen v kategorii nejlepších vědeckých výkonu letošního roku by svedlo dohromady dosti nesourodou společnost. V první řadě přešlapuje trochu rozpačitě Higgsův boson, s jednou nohou už v roce příštím, přímo skrze něj se ale derou dopředu příliš rychlá neutrina. Nad zbytkem davu se tyčí několik (malých) planet a svým příznivcem zdraví i zinkové prsty.
Dva první stupně vítězů v roce 2011 podle nás obsadila jediná vědní disciplína: fyzika. A to díky jednomu velkému překvapení a jedné netrpělivě vyhlížené události.
Záznam jedné srážky na urychlovači LHC, jak ji zachytil částicový detektor (konkrétně experiment CMS). Na začátku srážky byly dva proti sobě letící protony s velkou energií. Přes několik mezistupňů, z nich jedním mohl být i Higgsův boson, nakonec vznikly čtyři miony (červené čáry). To jsou antičástice s elektrickým nábojem a vysokou energií, které se díky tomu dobře detekují.
Ke konci roku se objevily dlouho očekávané výsledky pátrání po Higgsově bosonu na urychlovači LHC: O výsledcích jsme psali zde, proč vlastně Higgsův boson hledáme, jsme popisovali v tomto textu.
Rozhodně nejsledovanější fyzikální událostí roku se stala neutrinová "černá labuť". Laiky i fyziky (samozřejmě i české, jak se můžete přesvědčit tady nebo tady) překvapilo pozorování neutrin, která se zdánlivě vzpírají Einsteinovi a pohybují se rychleji než světlo (více zde a zde).
Zatím ovšem není jasné, jestli se nakonec měření neutrin nezařadí nakonec mezi kachny spíše než labutě. Výsledek je tak neuvěřitelný, že je většina vědců raději zatím považuje za nějakou chybu. Měření provedené v italské laboratoři pod masívem Gran Sasso (naše reportáž je zde) proto budou pokračovat i v dalším roce a chystá se je zopakovat i celá řada dalších týmů po celém světě.
Pokračovat bude i příběh Higgsova bosonu, jehož existence také zatím není prokázaná definitivně. Vyhlídky na jeho zhmotnění z myšlené částice ve skutečně uznávanou jsou ovšem větší než u příliš rychlých neutrin.
Jeden z nejneuvěřitelnějších úspěchů roku přišel v dubnu. Tehdy musela být na doporučení odborníků zastavena velká zkouška existujících léků proti AIDS v nové roli: jako prostředku proti šíření viru HIV.
Jinými slovy, vědci při nich podávali léky proti AIDS lidem, u kterých se tato nemoc ještě nevyvinula, ale kteří už měli v těle virus HIV (léky by tedy za běžných okolností nedostali) a zjišťovali, zda tato terapie sníží počet přenosu viru na jejich nejbližší, především na sexuální partnery.
Studie měla běžet až do roku 2015, ale už v dubnu se zjistilo, že úspěch je nečekaně fenomenální. K přenosům ve sledované skupině prakticky nedocházelo. (Jen aby bylo jasno: páry používaly kondomy, které však samy o sobě přenosu tak úplně nebrání. Antivirotika ale účinnost ochrany dále - a velmi výrazně zvýšila.)
Co se nejvíce líbilo vám?Nejčtenějším článkem letošního roku v rubrice Věda byla asi pochopitelně největší vědecká senzace roku, tedy neutrina rychlejší než světlo. Hned za ním následoval příběh zatím marné snahy o průnik do jezera Vostok čtyři kilometry pod antarktickým ledem. Jak jsme psali i v dalším článku zde, nakonec skutečně neskončila úspěchem. A protože nad hladinou jezera už je znovu rušno (a nejde už jenom o ruské pokusy), během příštích několika týdnů bychom se mohli dočkat pokračování příběhu. Už tradičně se líbil i přehled nejlepších iluzí roku. Debatu i váš zájem vzbudily také kontroverze kolem vypouštění geneticky modifikovaných komárů do volné přírody, i když se toto téma netýká přímo České republiky. Mimochodem, kontroverze kolem GM komárů navíc pokračuje, ale o tom v nějakém dalším článku. Ztrácí se nám kilogram, říkají vědci, a vás jejich obava evidentně zaujala. Tenhle problém už je ovšem vyřešený, jak jsme psali zde. Jen si musíme ještě pár let počkat, než se řešení převede do praxe. |
Jde o jednu z nejlepších zpráv z boje proti HIV za poslední roky. Objevila se reálná možnost, jak výrazně zpomalit, možná i zastavit šíření epidemie AIDS. Samozřejmě převedení do praxe vyžaduje peníze, snahu a čas, ale alespoň víme, že něco takového by mohlo být v brzké budoucnosti možné.
Když jsme u boje proti velkým epidemiím, v roce 2011 se také podařilo vůbec poprvé úspěšně u pacientů vyzkoušet vakcínu proti malárii. Výsledky pokusu bohužel nebyly zrovna úžasné, vakcína chránila jen zhruba polovinu očkovaných. Rozhodně je to také povzbudivý krok.
Bohužel, ne všechny zprávy z farmaceutického průmyslu byly alespoň takhle dobré. Přetrvává velký problém s vymýšlením nových léků.
Tuto nepříjemnou zkušenost jsme si připomněli v listopadu, kdy skončila platnost patentu nejúspěšnějšího léku všech dob, atorvastatinu. Celkem se tohoto léku na snížení hladiny cholesterolu prodalo od roku 1997 za více než sto miliard dolarů.
Firma Pfizer se bude muset obejít bez slepice snášející zlatá vejce a náhradu za ní nemá. Což je samozřejmě pro pacienty dobře, protože na trh mohou levnější kopie léku od jiných výrobců. Ale problém to je. Pfizer přijde o peníze a někde škrtat musí. Takže (mimo jiné) snižuje výdaje na vývoj, šance na objev nových léků tedy dále klesá.
Stejný problém navíc mají i další velké společnosti z oboru. Většina jejich prodejních trháků také přestane být patentově chráněna. A uvádět dnes na trh nové léky si mohou dovolit v podstatě jen velké společnosti.
Jestli se začarovaný kruh podaří nějak přetnout, to se teprve uvidí. Zatím není jasné, jestli stávající model vývoje nových léků bude udržitelný i do budoucna. Zvláště jestli nás čekají ještě větší ekonomické potíže a bude se muset víc šetřit i na zdravotnictví.
Jeden z nejneuvěřitelnějších vědeckých rekordů roku 2011 se týkal dvou vzdálených planet. Dne 20. prosince oznámil tým kolem teleskopu Kepler objev planety Kepler-20e, která byla nejmenší známou planetou mimo naší soustavu, jak jsme psali zde. Šlo však o primát rekordně krátkodechý. Už po několika hodinách korunu nejmenší exoplanety (planeta mimo sluneční soustavu) převzala planeta KOI-55 b
Jedním z nejzajímavějších úlovků mezi letošními planetami je objekt Kepler 16b. Na její obloze pravidelně vychází dvě Slunce. Život (ani postavy z Hvězdných válek) na ní ovšem nepřežije.
Zběsilé tempo, které ilustruje tato příhoda, nasadil obor především díky jedinému přístroji, teleskopu Kepler (více o něm zde). Díky němu známe svět jako z Hvězdných dálek (více zde) i planety, na kterých by mohla být teplota jako na Zemi (psali jsme zde).
Stroj za něco přes šest milionů dolarů by měl ovšem především objevit planetu, která by se podmínkami skutečně podobala Zemi. To se zatím nepovedlo. Třeba ta zatím nejmenší KOI-50.01 je sice dosti malá (jen asi tři čtvrtiny průměru Země), zřejmě jde však jen o pozůstatek jádra plynného obra tvořený těžkými kovy a pohybuje se tak blízko své hvězdě, že teplota na povrchu je 9 000°C. Takže tento příběh bude pokračovat napínavě i v roce 2012.
Tentokrát zabrousím do pro laiky obskurnějších vod. Slavný vědecký časopis Nature totiž označil za (vědeckou) Metodu roku 2011 postup přesné editace DNA pomocí speciálně připravovaných enzymů. V novinách se o ní nepsalo, na to je příliš komplikovaná, ale časem by mohla přinést bohaté ovoce.
Situace v gentice je velmi zhruba řečeno taková, že vědci sice velmi dobře ví, jak naše geny vypadají, z jakých molekul jsou složeny a tak dále, méně ale už, co který dělá. To se z písmen jeho genetického kódu nedá vyčíst.
V podstatě nejlepší metodou je daný gen cíleně zablokovat a sledovat, co se bude díl dále. Taková práce vyžaduje přesné nástroje. A v letošním roce se podařilo rozšířit "genetických" chirurgických skalpelů, které mají umožnit snadno a přesně vyříznout jednu konkrétní část DNA, a tak zjednodušit třeba právě poznávání přesné funkce genů.
Vývoj byl dvojí, stávající technologie letos zlevňovaly (třeba "zinkové prsty", o kterých jsme psali zde v souvislosti s léčbou hemofilie u myší). Objevilo se i několik dalších postupů, které tuto technologii zdatně doplňují a vynahrazují některé její nedokonalosti.
Tenhle nám laikům skrytý pokrok znamená, že s trochou trpělivosti a štěstí bychom se mohli dočkat toho, že brzy dokážeme geny nejen číst, ale budeme i mnohem lépe vědět, co se v nich píše.
Zažili jsme i jeden velký odchod ze scény. Po třech desítkách let provozu do starého železa zamířily poslední americké raketoplány (více zde a našem raketoplánovém speciálu zde). Slavné stroje přivedla do hrobu ekonomika provozu. Jejich bezprostřední náhradou jsou ruské Sojuzy, ale jenom na krátkou dobu.
Dokladem teatrality posledního přistání Atlantis je snímek pořízený na prahu přistávací dráhy. Bylo to poprvé, kdy NASA pustilo novináře tak blízko. A vyšlo to skvěle...
Konec raketoplánu by totiž měl znamenat začátek něčeho nového: soukromých dopravců do vesmíru. Už příští rok se poprvé k ISS vydá soukromá náhrada raketoplánu z dílny společnosti SpaceX. K ISS by měla vzlétnout 7. února. Mluvilo se i o tom, že by to mohlo být už letos, jak jsme psali zde.
Stále ovšem platí, že loď nazvaná Dragon by měla splnit během jediného letu úkoly, které byly původně rozplánovány na lety dva. Tedy dostat se na výšku ISS, provést v její blízkosti několik řízených manévrů, aby prokázala svou ovladatelnost, a nakonec se s ní i spojit.
Stroj je zatím schválen jen k přepravě nákladu, ale s poměrně malými úpravami by mohl být schopen dovézt na oběžnou dráhu i lidskou posádku, tvrdí výrobce. Samozřejmě, NASA své zaměstnance neposadí jen tak do něčeho a bude vyžadovat pečlivé zkoušky. Zdá se ovšem, že čekání na náhradu za raketoplány možná nebude tak dlouhé, jak se uvažovalo. Král je mrtev, ať žije soukromý podnikatel!
I v České republice se děly letos ve vědě neuvěřitelné věci. Bohužel, a to říkáme opravdu neradi, ty nejpodivuhodnější probíhají jinde než v laboratořích, a sice na Ministerstvu školství. Tímhle orgánem protéká velká část peněz na českou vědu, která se z poloviny dělá z veřejných financí.
Ministr školství Josef Dobeš
K tomu přes ministerstvo prochází mimořádných zhruba sto miliard korun (sic!) z Bruselu, které jsou ojedinělou a jednorázovou pomocí české vědě a školství. Část z nich se již podařilo přiklepnout, úřad Josefa Dobeše má ovšem při "utrácení" zbytku nečekaně nepříjemné starosti.
Od jeho nástupu před rokem a půl se vystřídalo na místě ředitele sekce evropských fondů už pět lidí. Poslední z nich, Robert Plaga, vydržel na svém místě jenom osm pracovních dní! Nastoupil 15. prosince, k 28.12. skončil (více zde).
Navíc se 29. prosince objevila informace, že Brusel zřejmě pozastaví (snad jen dočasně) přítok více než 50 miliard korun z fondu určeného pro české školy a vzdělávání obecně. Domnívá se, že se peníze neutrácí efektivně (více zde).
Náprava bude vyžadovat zřejmě dosti práce a někoho, kdo na ministerstvu a s jeho šéfem dokáže vydržet déle než několik dní.
