Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zažije Mars drtivý dopad? Asi ne

  11:00aktualizováno  11:00
Marťani mohou spát klidněji. Podle propočtů vědců totiž pravděpodobnost proklamované srážky s asteroidem razantně klesla. Dřívější předpovědi přitom dávaly kolizi, k níž mělo dojít 30. ledna, velkou šanci.

Mars ve vzdálenosti 69 milionů kilometrů od Země - 2001 | foto: NASA, ESA, The Hubble Heritage Team

Asteroid 2007 WD5, který vědci objevili 20. listopadu loňského roku, podle původních prognóz měl s pravděpodobností 1:75 do Marsu narazit 30. ledna. Poslední výpočty však ukazují, že pravděpodobnost takovéto události klesla na hodnotu 1:10 000, což srážku nejspíše vylučuje.

Přitom ještě pozorování, jež přišla po prvních senzačních zprávách, naznačovala, že kolize nastane dokonce s pravděpodobností 1:25, tedy třikrát vyšší. Nicméně současný průzkum dráhy asteroidu 2007 WD5 pomocí mnoha teleskopů srážku v zásadě vyvrátil.

Výzkumní pracovníci NASA z programu NEOP (Near Earth Object Program) spočítali, že asteroid 30. ledna kolem Marsu projde z bezpečné vzdálenosti 4 000 kilometrů.

Možnost, že do našeho rudého bratra narazí asteroid, nenechala vědce chladné. Za prvé se těšili, že budou s to sledovat dopad naživo a v přímém přenosu uvidí vznik nového kráteru, ale za druhé se také znova začalo více debatovat o možné srážce těchto těles s naší Zemí. Právě program NEOP, spadající pod americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), je určen ke sledování potenciálně nebezpečných asteroidů. Podle NASA se vědcům z tohoto projektu podaří během jednoho roku najít zhruba 90 % všech potenciálně nebezpečných objektů větších než 1 km. Ovšem problém je s asteroidy menšími, jako je padesátimetrové těleso 2007 WD5. Mimochodem přibližně takto velký byl i Tunguzský meteorit, který nad Sibiří explodoval v roce 1908. Asteroidy těchto rozměrů nelze detekovat s velkým předstihem a jediná možnost, jak minimalizovat následky jejich střetů se Zemí, je včas vyklidit oblast pravděpodobného místa dopadu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.