Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zažijte virtuální návštěvu u italského kadeřníka. Záhadné zvukové iluze

aktualizováno 
Zvukové klamy nejsou tak známé, jako ty optické, ale jsou neméně zajímavé. Jejich historie přitom sahá až do samých počátků zvukové reprodukce.

Zavřete oči, stačí poslouchat a kolem vás se začnou dít věci... | foto: Technet.cz

Sluch, jeden z pěti lidských smyslů, umožňuje lidem vnímat zvukové vlnění a získávat tak velké množství informací o okolním prostředí. Lidské ucho skrývá citlivé ústrojí umožňující zaznamenat i jemné záchvěvy okolního zvuku. Fascinující práci pak provádí náš mozek. Zvukovým vlnám dokáže na základě zkušeností přiřadit význam a polohu. Dokáže filtrovat nepotřebná data a povšimnout si i nepatrných odlišností, umí rozpoznat opakující se vzorce a vyhledávat systematičnosti. To vše, aniž bychom si to uvědomovali.

Právě díky nevědomým funkcím mozku mohou fungovat i zvukové iluze, opomíjené sestry obligátních iluzí optických. Svět zvukových iluzí se rozhodl připomenout vědecký časopis New Scientist a připomíná pět úžasných audio iluzí.

Navštivte virtuálního kadeřníka

Asi nejznámější, avšak velice povedenou, iluzí je "Virtuální kadeřník". Jeho jméno je Luigi a se svým pomocníkem Manuelem vám poskytne neobvyklý, vtipný zážitek.

Stačí si nasadit sluchátka. Čím lépe odhluční okolí, tím lépe, a nezapomeňte pochopitelně dát pravé sluchátko na pravé ucho, levé na levé. Tento zvukový záznam totiž naplno využívá možnosti stereo zvuku. Zavřete oči a pohodlně se usaďte na židli. Holič tu bude cobydup.


Alternativně si zvuk můžete pustit třeba zde: Virtual Barbershop.

Jak to funguje?

To, čeho jste právě byli posluchači, je specifický typ stereozáznamu, tzv. binaurální záznam zvuku. Způsob uložení je stejný, jako u sterea, specifický je ovšem způsob, jakým záznam vzniká. K pochopení si musíme uvědomit, proč tato iluze funguje.

Muž se sluchátky

Každý zvuk, který běžně slyšíme, do mozku dorazí jako dva signály, z pravého a z levého ucha. Pokud je zdroj zvuku různě vzdálený od každého ze sluchovodů, slyší jej každé ucho jindy. Předpokládáme-li 18cm vzdálenost obou uší, činí tento rozdíl pouhých 0.00052 s. I takto nepatrný rozdíl ale našemu mozku stačí k tomu, aby, ještě s pomocí různé intenzity podnětů z obou uší, určil, odkud zvuk přichází, "propočítal" jeho směr a vzdálenost, a tyto údaje "přiřadil" k danému vjemu.

Vytvoření této iluze je ve skutečnosti z principu velice jednoduché, ovšem vybavení není levné. Jde totiž o to, aby byl zvuk nahrán podobně, jako kdyby jej slyšely vaše uši. Mikrofony tedy musejí být ukryty v něčem, co bude poskytovat podobné vedení a odrazy zvuku, jako lidský vnější sluchovod, a pochopitelně musejí být stejně daleko od sebe. V současnosti se používá např. umělá hlava, připomínající figurínu. V každém uchu má paňáca citlivý mikrofon. Zvuk takto získaný umožňuje intenzivní iluzi 3D prostorového ozvučení i za použití obyčejných sluchátek.

 Neumann KU 100 dummy head

Neumann KU 100


Ovšem existují i zajímavější způsoby, jak docílit binaurálního záznamu. Stačí umístit miniaturní mikrofony do svých uší, a jejich záznam pak zkombinovat do stereo audia. Pokud by se vám povedlo takové vybavení sehnat, dejte si pozor, abyste byli tichými pozorovateli okolí. Nedoporučujeme žvýkat, kašlat, mluvit... a už vůbec se nepokoušejte s nasazenými sluchátky v reálném čase kontrolovat, jak nahrávání probíhá...

Binaurální nahrávání samozřejmě není výkřikem posledních let. Ba právě naopak, první záznam (přenos), který můžeme označit za binaurální, je starý skoro 130 let. V roce 1881, čtyři roky po Edisonově zdokonalení Bellova telefonního přístroje, proběhl stereofonní přenost z pařížské Opery Garnier. Posluchači byli vybavení speciálními náhlavními sadami se sluchátky, které jim umožnily patřičně naslouchat zvuku, vedenému k nim skrze dvě nezávislé telefonní linky.

Také první stereofonní zvuk skrze rádio vyžadoval, aby posluchačka vlastnila rádia dvě. Na každém naladila jinou frekvenci a výsledek byl blízký tomu, co rozumíme stereem dnes. Ovšem vlastnit rádio tehdy nebyla levná záležitost, a tak connecticutská rozhlasová stanice dvacátých let dvacátého století zůstala ve svém snažení nadlouho jediná. Ani dnes se binaurálního záznamu příliš nevyužívá. Je omezen nutností používat sluchátka, a jeho pořízení je neúměrně náročné. Navíc u většiny záznamů, třeba u hudby, byste jeho kvality těžko docenili.

Další iluze

V dalších zvukových iluzích poznáte například to, že mozek má tendenci odfiltrovat nezajímavé opakované vzorce tonů a hledat melodii. Zajímavá je také skutečnost, že mozek si, navzdory faktům, domyslí, co slyšelo levé a co pravé ucho. Schválně, poslechněte si záznam napřed stereo, a pak jen jednu a poté druhou stopu (třeba na "peckových sluchátkách"). A pokud máte reproduktory daleko od sebe, zkuste, jaká slova uslyšíte?

Budeme rádi, když se v komentářích podělíte o své postřehy a tipy na podobné zvukové iluze. A nezapomeňte se pochlubit novým sestřihem...

Odkazy:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příchod sítí 5G je plánován na rok 2020
Nástup sítí 5G je zase o něco blíže. První vysílače jsou v Berlíně

Berlín Příchod sítí 5G je plánován až na rok 2020, ale k důležitým milníkům dochází už teď. Společnost Deutsche Telekom spustila první evropské vysílače umožňující...  celý článek

Ilustrační foto
Netflix bude zdražovat dražší předplatné. Základní někomu zůstává

Americká videoslužba oznámila zhruba desetinové zvýšení cen.  celý článek

Tajná služba NSA (Národní bezpečnostní agentura) spadá pod ministerstvo obrany
Ruští hackeři „ukradli“ data americké NSA, pomohl jim prý ruský antivir

Hackeři najatí ruskou vládou údajně ukradli před dvěma lety citlivá data americké NSA. Napsal to list The Wall Street Journal s odvoláním na anonymní zdroje....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.