Nezisková organizace Defense Distributed chtěla celému světu nabízet ke stažení digitalizované plány na výrobu dílů střelných zbraní na 3D tiskárnách či jiných zařízeních. Ale nemůže. Spolek musel plány stáhnout kvůli předběžnému rozhodnutí amerického federálního soudu.
Je to pouze mezikrok v poměrně komplikovaném případu, který se táhne zhruba pět let. V roce 2013 zakladatel Defense Distributed, mladý právník a „libertariánský anarchista“ Cody Wilson, předvedl svou objektivně řečeno velmi nevýkonnou plastovou pistoli a rychle si získal pozornost médií i politiků. Americké ministerstvo zahraničí dospělo k názoru, že zveřejnění plánu porušuje zákony o vývozu zbraní a donutilo Defense Distributed, aby plány stáhla.
Nezisková organizace se proti rozhodnutí bránila od roku 2015 u soudu. Žaloba byla založena na argumentu, že nejde o kontrolu zbraní, ale svobodu slova. Vláda podle žaloby nemůže bránit svobodnému projevu, i když jeho obsahem je návod na výrobu zbraně. Wilson podal zároveň se žalobou žádost o zrušení omezení, ale neuspěl. Na samotný soud nakonec nedošlo.
Ministerstvo zahraničí letos v květnu nečekaně Defense Distributed nabídlo mimosoudní vyrovnání , ve kterém přistoupilo v podstatě na všechny požadavky protistrany a uhradilo část soudních nákladů (zhruba 40 tisíc dolarů ze 400 tisíc, na které Wilson náklady zhruba odhaduje). Úřad zároveň souhlasil s tím, že se změní regulace vývozu zbraní s malou ráží (tedy až na některé výjimky) a zároveň dal Wilsonovi povolení na „vývoz zbraní“ (de facto tedy vyvěšení návodu na internetu) do té doby, než regulace změní.
Ani jedna strana o rozhodnutí dlouho nemluvila, široká veřejnost se o něm dozvěděla až o dva měsíce později díky článku v časopise Wired. Vzápětí si americké státy New Jersey a Pennsylvania vymohly, že Defense Distributed nebude přístupná lidem s IP adresou z těchto států.
Žaloba ze strany prokurátorů
Důležitější byla žaloba, kterou podali prokurátoři osmi států s demokratickými guvernéry společně s Disctrict of Columbia u washingtonského federálního soudu. Zpřístupnění plánů označují za ohrožení bezpečnosti, navíc podle nich federální administrativa možná nepostupovala správně při uzavření dohody s Defense Distributed. Změna přístupu k regulaci měla údajně být předložena předem k připomínkování podle zákona známého jako „Administrative Procedure Act“.
Soudce alespoň prozatím námitky žalujících států uznal a vydal předběžné opatření, kvůli kterému na stránce defcad.com v době vydání článku nebylo k dispozici nic. Neznamená to, že plány si nestáhl nikdo. Defense Distributed plány vyvěsila už 27. července a často zmiňovaný start k 1. srpnu byl pouze marketingový tah. Zájemci si během několika dní mohli stáhnout v digitální podobě plány například na poloautomatické zbraně AR-15 a AR-10, pistoli Beretta M9 či malou plastovou pistoli Liberator, se kterou Wilson udělal svému projektu reklamu v roce 2013. Počty stažení byly podle Wilsona řádově v tisících.
Soud také rozhodl, že spor bude pokračovat předběžným slyšením 10. srpna, další stání budou v září. Defense Distributed souhlasila s tím, že do té doby plány nevyvěsí. Jak celý proces dopadne, je samozřejmě těžké předvídat. Soudce pouze naznačil, že považuje otázku svobody projevu v tomto kontextu za závažnou a zcela legitimní.
Rozhodnutí nebude jednoduché ani administrativu Donalda Trumpa. Prezident napsal, že rozhodnutí vlastních úřadů „zkoumá“. Zároveň ve stejném tweetu, uvedl, že „nedává příliš smysl“. Formulace jsou však natolik nejasné a prezidentova znalost problematiky podle samotného tweetu velmi omezená, takže bude lepší počkat si na další vyjádření.
I am looking into 3-D Plastic Guns being sold to the public. Already spoke to NRA, doesn’t seem to make much sense!
Jasný názor má naopak Cody Wilson, podle kterého žalující straně zákon nedává možnost, jak napadnout již jednou učiněné rozhodnutí federální administrativy. Z jeho pohledu je tedy žaloba prokurátorů od začátku pomýlená.
Technologie vs. zákony
Rozložená pistole Liberator
Věnujme se ovšem také technické stránce „tištěných“ zbraní. 3D tiskárny nepřináší tak velikou změnu, jak by se mohlo zdát. Na nich tištěné plastové zbraně nejsou příliš funkční; plastová pistole Liberator vydrží často jen několik výstřelů slabou a málo účinnou municí, než se rozpadne. Náboje si samozřejmě na 3D tiskárně nevyrobíte, ty musíte koupit. Byť v principu je tisk plně plastových a tedy detektory kovů neodhalitelných plastových zbraní představitelný, ve skutečnosti zatím nejde o příliš funkční zařízení.
Na druhou stranu, novináři dokázali jednoduchou plastovou pistoli Liberator podle plánu Wilsonovy „neziskovky“ dostat přes bezpečnostní kontroly izraelského parlamentu, byť bez ostré munice. Technologie se mohou vyvíjet velmi nepředvídatelně, a za několik let může být k dispozici výrazně výkonnější verze plastových zbraní, možná třeba i s obtížně detekovatelnou municí - a nebo samozřejmě také nemusí. Rozhodnout o tom, jaké bezpečnostní riziko takové zbraně budou představovat do budoucna, je zatíženo příliš velkou mírou nejistoty a objektivně o tom nelze říci v podstatě nic.
Jisté je, že kov je pro výrobu střelných zbraní mnohem lepší materiál. A Defense Distributed to ví samozřejmě lépe než my. Největší část jejich digitální databáze mají tedy tvořit data pro výrobu „klasických“ zbraní podomácku. To je v USA poměrně rozšířené hobby, které není nelegální. Bez registrace či jakýchkoliv jiných omezení lze například snadno koupit všechny díly oblíbené poloautomatické pušky AR-15 s výjimkou tzv. „lower receiver“, což je díl, který zahrnuje zásobníkovou šachtu, spoušťový mechanismus a část pažby. Důležitý je také proto, že jako jediný obsahuje sériové číslo a představuje tedy hlavní způsob „stopování“ zbraně.
Ovšem i tento díl si v USA můžete vyrobit doma, pokud ho poté nebude dále šířit. Existují poměrně jednoduché způsoby, jak na to, i když nemáte specializovanou dílnu. Právě Defense Distributed vyrábí a za zhruba 1 500 dolarů (cca 35 tisíc korun) prodává počítačově řízený obráběcí stroj Ghost Gunner (jako „ghost gun“ se v angličtině označuje zbraň bez sériového čísla). Ten umožňuje běžně dostupné odlité „polotovary“ například pro AR-15 a ještě několik dalších rozšířených typů zbraní jednoduše upravit do finální podoby.
Wilson a jeho kolegové v Defense Distributed si do budoucna představují, že možnosti se ještě rozšíří. V kombinaci s internetovou databází plánů ve vhodném formátu, kterou Defense Distributed už v jisté míře má a nadále rozšiřuje, chce domácím kutilům nejen v USA nabídnout možnost výroby pestré škály střelných zbraní pouze s použitím jednoduše dostupných dílů.
Byť Defense Distributed už prodala několik tisíc zařízení Ghost Gunner a jde i z obchodního hlediska o poměrně úspěšný výrobek, Wilsonova motivace je především politická. Sám sebe označuje za radikálního libertariána, tedy zastánce myšlenky státu s minimálními zásahy státních orgánů. Zjednodušeně řečeno je jeho cílem učinit výrobu zbraní doma natolik jednoduchou a dostupnou, aby se jakákoliv snaha o jejich zákonnou kontrolu stala v podstatě nemožnou.
