Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Ždímání hadru v kosmu. Voda se po astronautovi plazí jako sliz

aktualizováno 
Ve stavu beztíže vypadají i ty nejobyčejnější činnosti jak z jiného světa. Kanadský astronaut Chris Hadfield uskutečnil na Mezinárodní vesmírné stanici jednoduchý experiment. Namočil ručník a pak jej v přímém přenosu vyždímal. Sklidil užaslý potlesk.

„Takže, otázka zní, co se stane, když ve vesmíru budu ždímat mokrý hadr?“ promlouvá v živém přenosu Chris Hadfield, kanadský astronaut na ISS, v dubnu 2013. Otázku mu položily středoškolačky Kendra Lemkeová and Meredith Faulknerová.

Podobně jako Karen Nybergová, která ukázala mytí vlasů ve vesmíru, i Hadfield odpovídal na otázku publika. A opět se jednalo o experiment spojený s vodou. Díky povrchovému napětí se totiž tato kapalina chová ve stavu beztíže naprosto neintuitivně.

Stlačený hadr a voda ve formě fascinujícího slizu

„Máme asi nejúžasnější hadr na světě,“ směje se Hadfield, zatímco ukazuje ručník do tvaru a velikosti hokejového puku (což je zřejmě i standardní kanadská jednotka velikosti). Místo kyblíku, který by v beztížném stavu neplnil svou funkci, použil vak s pitnou vodou. A když je ručník řádné promočený, začne jej kroucením ždímat.

Ždímání ručníku na Mezinárodní vesmírné stanici

Na záznamu je slyšet, jak publikum v přímém přenosu tleská. „Jak vidíte, z vody se stává válec. Voda jde po mé ruce,“ popisuje Hadfield. „Takže experiment vyšel krásně. Odpověď je, že voda se vyždíme z hadru, a kvůli povrchovému napětí vody putuje po povrchu hadru a pak mně na ruku. Jako kdybych měl na ruce želé.“

„Želé“ na ruce Chrise Hadfielda je udržováno u jeho ruky díky povrchovému napětí vody, která ji obepíná.

Povrchové napětí můžeme samozřejmě pozorovat nejen na ISS, ale i v běžných podmínkách na Zemi; ať už jde o formování kapek na okně, vln na hladině moře. Ve stavu mikrogravitace ale kapalina nepodléhá vlivu tíhy, a výsledky jsou proto mnohem ilustrativnější.

Hadfield samozřejmě na palubě ISS dělal i seriózní experimenty a kromě toho tři měsíce stanici velel. Ale na veřejnosti je znám především díky populárním experimentům a výstupům na sociálních sítích. Známý je jeho pokus odpovědět na otázky zvědavých diskutérů na Redditu (AMA) i jeho verze písně „Space Oddity“.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.