Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Trest za zemětřesení vědce ohromil. Je to nebezpečné rozhodnutí, varují

  8:02aktualizováno  12:59
Zděšeně a vyplašeně reagovali vědci na pondělní, dosud nepravomocný trest pro šest odborníků na zemětřesení a jednoho vládního činitele. Za to, že nedokázali správně varovat před zemětřesením v italské Aquile v roce 2009, mají strávit ve vězení šest let.

Letecký záběr na část města Aquila, které postihlo zemětřesení. (6.dubna 2009) | foto: Reuters

Šest italských seismologů a jeden bývalý úředník civilní obrany mají strávit šest let ve vězení za to, že na jaře 2008 nedostatečně varovali obyvatele italského města Aquila před nebezpečím zemětřesení .

Soudce ve velmi sledovaném procesu odsoudil obžalované k šesti letům vězení a zároveň k zaplacení odškodného ve výši celkem 7,8 milionů eur rodinám některých obětí (spor byl současně trestní i občansko-právní). Protože v Itálii je rozsudek uznán za pravomocný až po odvolání, nikdo z odsouzených zatím nepůjde za mříže.

Žaloba argumentovala, že experti dávali nesprávná ujištění po otřesech, které předcházely samotnému zemětřesení o síle 6,3 stupně tzv. momentové škály (a 5,8 na strarší Richterově škále). Prokurátor Fabio Picuti ve své závěrečné řeči řekl, že muže nestíhá proto, že by nedokázali předpovědět přesný čas, místo a sílu zemětřesení, protože ty věda předpovědět nedokáže. Podle něj ovšem obžalovaní pronesli ve dnech před zemětřesením celou řadu banálních a protichůdných vyjádření, která byla z vědeckého hlediska neopodstatněná až zavádějící.

To mělo vést ke změně chování lidí, kteří se přestali bát a nezareagovali správně při otřesech zhruba týden poté. Soud se k tomuto výkladu přiklonil a trest je podle něj udělen za "příliš uklidňující" vyjádření sedmi obžalovaných.

Budou chtít mluvit?

Vývoj událostí překvapil vědce z celého světa. Většina oslovených kapacit z celého světa varuje, že odborníci v takových oblastech, které zahrnují nepředvídatelné přírodní hrozby, jako je vulkanologie nebo meteorologie, budou nyní mnohem méně ochotní nabízet rady a názory veřejnosti.

"Pokud bude potvrzen, pak bude mít tento verdikt mrazivý dopad na vědu o pohybech zemské kůry v Itálii a celé Evropě," řekla Sandy Steacyová, profesorka fyziky zemětřesení z Ulsterské univerzity. "Kdo bude nyní ochotný zasedat v komisi pro posouzení rizik zemětřesení, když špatné posouzení může znamenat odsouzení za neúmyslné zabití?"

Rozhodnutí soudu navíc padlo v době, kdy jsou vědci tlačeni do aktivnějšího zapojení a větší interakce s veřejností, aby ukázali, jak důležitá je jejich práce pro ekonomiku i společnost. "Tento případ ale naznačuje, jak nebezpečná může být podobná angažovanost," dodala Steacyová.

Věštit neumíme

Proč zemětřesení neumí věda předvídat a jaké postupy vědci zkouší, se můžete dozvědět z našich předchozích článků na Technetu: a to zde a také zde.

Souhlasí i její kolegové: "To, co těchto šest vědců řeklo, bylo správné a kterýkoli seismolog by to podpořil," řekl britský vědec Roger Musson. "Připadá mi špatné, že by měli být stíháni za to, že nabídli nejlepší vědeckou radu, jaké byli schopni." V USA Michael Halpern z lobbistické skupiny Union of Concerned Scientists na svém blogu napsal: "Tohle je absurdní a nebezpečné rozhodnutí, které by američtí činitelé měli odsoudit a italský prezident Giorgio Napolitano zvrátit."

Vědci varují, že rozhodnutí italského soudu může mít dopad i mimo hranice Itálie a napříč dalšími vědeckými disciplínami. "Tento bizarní verdikt vyděsí každého, kdo dává vědecké rady, a já doufám, že budou při odvolání propuštěni," řekl profesor David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity.

Někteří vědci míní, že rady před zemětřesením v Aquile mohly být veřejnosti předloženy jasněji a s větším důrazem na malou možnost velkého zemětřesení. Ale všeobecně panuje ve vědeckém světě jednota v odsouzení italského rozsudku.

"Představte si, že by vláda vznesla trestní obvinění proti vašemu místnímu meteorologovi za to, že nedokázal předpovědět přesnou trasu tornáda," řekl Halpern. "Vědci musí mít možnost podělit se o to, co vědí, a připustit, co nevědí, aniž by se museli bát, že budou voláni k trestní odpovědnosti, pokud jejich předpovědi nevyjdou."

Co se přesně stalo?

Všech sedm odsouzených bylo členy komise, která měla zvážit seismické nebezpečí v oblasti kolem města Aquila. Schůzka probíhala 31. března za nestandardních okolností. Především město a jeho okolí žilo v napětí kvůli několik měsíců trvající vlně i poměrně silných otřesů. Veřejnost byla tak nervózní, že se schůzka zcela výjimečně konala přímo v Aquile místo v Římě. A také na ní byli zcela výjimečně přítomní kromě vědců i politici.

Ještě před zasedáním skupiny pro posouzení rizika zemětřesení její vedoucí Bernardo de Bernardinis (jediný, kdo ze sedmi odsouzených není seismolog) pronesl uklidňující slova, že situace vypadá dobře. Prohlásil, že podle vědců jsou neustálé mírné otřesy dobrou známkou. Napětí pod zemí se jimi má uvolňovat postupně, a pravděpodobnost velkých otřesů se tedy díky nim snižuje (na YouTube zde, italsky).

Muž, který předpověděl příliš mnoho zemětřesení

Situace v Aquile v březnu a dubnu 2008 byla o to vypjatější, že seismlogové proti sobě měli i hlas, který tvrdil, že dokáže zemětřesení předpovídat. Byl jím místní občan Giampaolo Giuliani, který v té době pracoval jako laboratorní technik v nedaleké podzemní laboratoři pod horou Gran Sasso (zde je naše reportáž z tohoto místa).

Giuliani se rozhodl ve volném čase věnovat detekci známek zemětřesení. Doma si sestavil několik detektorů plynu radonu a rozmístil je po okolí. Vycházel přitom z předpokladu, že zvýšený únik radonu z podloží nepřímo ukazuje na zvýšené riziko zemětřesení.

Jde o několik desítek let starou teorii, podle které přeskupování horninových bloků vede ke změnám systému pórů, kterými plyn uniká na povrch. Seismologové s ní experimentují už dlouho, u nás se taková měření provádějí v zemětřesných oblastech na Chebsku.

Bohužel, i přes dlouhodobé experimenty je podle odborníků tato metoda neprůkazná. Ke zvýšeným únikům radonu dochází i v případě, že zemětřesení nepřijde a často se před otřesy zase neobjeví vůbec.

Guiliani tak týden před osudným zemětřesením v Aquile předpovídal starostovi městečka Sulmona, vzdáleného asi 50 kilometrů, že do 24 hodin udeří otřesy právě pod jeho obcí. Starosta vzal varování vážně a vyzval obyvatele k evakuaci. K zemětřesení nedošlo a Giuliani na druhý den dostal soudní zákaz vydávání dalších předpovědí, aby se zamezilo šíření dalších poplašných zpráv.

Případ Sulmona ale s největší pravděpodobností přispěl k tomu, že vedení civilní ochrany chtělo za každou cenu uklidnit veřejnost.

Takové tvrzení není vědecky opodstatněné, říkají i sami obžalovaní seismologové a popírají, že by de Bernardinisovi něco takového řekli. Soudce se zřejmě s tímto vysvětlením nespokojil. Písemné zdůvodnění rozsudku musí předložit nejpozději do 90 dnů, pak budeme patrně vědět přesně proč.

Až po Bernardinisiho prvním vystoupení před kamerou se rozběhla samotná schůzka, která zřejmě měla hlavně za úkol uklidnit veřejnost rozjitřenou neustálými otřesy v poslední době. Schůzka trvala asi hodinu a probírala se na ní možnost, zda mohou otřesy vést k velkému zemětřesení. Vědci to označili za nepravděpodobné, ale ne vyloučené, uvádí se v záznamech z jednání podle časopisu Nature. Zápis z jednání komise je zde (pouze italsky).

Co to přesně znamená? To můžeme jen odhadovat. Ale pro srovnání: tato italská práce z roku 1988 na základě zpětné analýzy mnoha otřesů uvádí, že středně silné otřesy, tedy takové, jaké zažívala Aquila, předznamenávají silné otřesy zhruba ve dvou procentech případů. V 98 procentech případů je to tedy "falešný poplach". Příchod silného zemětřesení je za takové situace "nepravděpodobný, ale ne vyloučený". O konkrétnější předpovědi budoucího vývoje se vědci nepokoušeli.

Po zasedání komise následovala tisková konference. Většina vědců se tiskové konference nezúčastnila, před novináře předstoupil z obžalovaných jen seismolog Franco Barberi a již zmíněný Bernardo de Bernardinis. Spolu s nimi také starosta města a jeden z úředníků místní civilní ochrany.

Slovo si vzal především de Bernardinis, který podle všech svědectví znovu zopakoval vědecky velmi pochybné tvrzení, že opakované otřesy jsou dobrým znamením, které ovšem na samotné expertní schůze údajně vůbec nezaznělo. Seizmolog Barberi ho neopravil, a to byl jeden z hlavních prohřešků vědců, domnívá se soud.

De Bernardinis vtipkoval s novináři, že není čas panikařit, ale zastavit a dát si v klidu skleničku vína.

Na nervózní obyvatele tisková konference podle svědectví žurnalistů i pamětníků zapůsobila. Alespoň někteří přestali přespávat na ulici a zůstávali i po otřesech ve svých domech. Šestého dubna před půl čtvrtou ráno pak přišly otřesy, které zabily přes 300 lidí a způsobily škody za více než deset miliard eur.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
V pátek „zemře“ sonda, která našla nejlepší místo pro život mimo Zemi

V pátek odpoledne našeho času v oblacích planety Saturnu zanikne veleúspěšná průzkumnice Saturnu, sonda Cassini. Připomeňte si s námi nejdůležitějších objevy,...  celý článek

Konspirační teorie kolem 11. září
Nečekané důsledky 11. září: více nehod, šmírování a on-line zprávy

Teroristické útoky 11. září šokovaly celý svět. Zabily přes tři tisíce lidí. Měly ale také řadu dopadů, které pociťují lidé i dnes po šestnácti letech. A ne...  celý článek

Jedna z budov fluorescenčního detektoru v areálu Observatoře Pierra Augera v...
Zemi ostřeluje záření z dalekého vesmíru, ukázali (také) čeští fyzici

Do naší atmosféry dopadá proud částic a atomů, které mají energii srovnatelnou i s diabolkou vystřelenou ze vzduchovky. Vědci už desetiletí pátrají po tom,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.