Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemi hrozí od asteroidů menší nebezpečí, než se myslelo

aktualizováno 
Výsledky nejnovějšího výzkumu naznačují, že NASA již lokalizovala více než 90 % největších asteroidů, které by mohly potenciálně ohrožovat naši planetu.

Infračervený teleskop WISE objevil řadu asteroidů blízko Země. | foto: NASA/JPL

Před časem zveřejněná analýza pozorování observatoře WISE v rámci projektu NEOWISE přinesla příjemné překvapení. Ještě před nedávnem se astronomové domnívali, že blízkozemních asteroidů, tzv. NEAs (z anglického Near Earth Asteroid), je asi 35 tisíc. Nyní se však jejich počet zredukoval zhruba na 19 500. Je jich tedy podstatně méně, než se dosud myslelo, ale i tak pořád dost.

Velkých asteroidů známe valnou většinu

Potěšující je zejména fakt, že ty největší z nich, o rozměrech větších než 1 kilometr, už známe skoro všechny. Prozatím jich vědci odhalili 911, přičemž celkem by jich mělo být 981 (oproti původnímu odhadu okolo 1 000). Rovněž se ukázalo, že žádný z nich Zemi potenciálně neohrožuje.

U asteroidů střední velikosti (o rozměrech mezi 100 a 1 000 metry) je ale situace poněkud odlišná, neboť většina z nich na své odhalení teprve čeká. I ty však mohou být nebezpečné. Globální katastrofu by sice zřejmě nezpůsobily, ale i tak by při dopadu na Zemi mohly nadělat pěknou paseku.

NEAs

NEAs jsou planetky, které se na své oběžné dráze dostávají do blízkosti Země. Kolem Slunce se pohybují nejdále ve vzdálenosti 195 milionů kilometrů. Spolu s blízkozemními kometami a dalšími podobnými tělesy tvoří skupinu blízkozemních objektů zvaných NEOs (z anglického Near-Earth Object).

Studie se nezabývala tělesy menšími než 100 metrů, jejichž počet se odhaduje na milion. Ty by se měly stát, spolu s blízkozemními kometami, předmětem zájmu dalšího projektu NEOCAM, jenž naváže na NEOWISE. Tedy pokud se podaří shromáždit dost finančních prostředků.

Prozkoumáno bylo více než 100 tisíc asteroidů

Infračervený kosmický teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) skenoval celou oblohu od ledna 2010 do února 2011, a to hned dvakrát. Během této doby sonda pozorovala více než 100 tisíc asteroidů v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem, z toho nejméně 585 blízkozemních.

Oproti minulým studiím nám NEOWISE umožnil prozkoumat reprezentativnější vzorek blízkozemních asteroidů, a získat tak lepší odhad o celé jejich populaci, tvrdí Amy Mainzerová, hlavní koordinátorka výzkumných prací.

"Je to podobné jako při sčítání lidu, kdy si taky vyberete malou skupinku lidí, abyste si učinili představu, jak je na tom celá země."

Prozatím tedy můžeme být v klidu, neboť se zdá, že žádné riziko Zemi od asteroidů nehrozí.

Zdroj: www.nasa.gov

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Závěrečná exploze po dopadu prvního stupně rakety Falcon 9 na palubu přistávací...
Tak takhle ne! Musk ukázal havárie raket SpaceX v působivém videu

Není obvyklé, že by se jakákoliv společnost chlubila svými neúspěchy. SpaceX Elona Muska si to však může dovolit. V jejím případě totiž přehled havárií pouze...  celý článek

Dalekohled se nachází se v Ondřejově u Prahy v areálu observatoře...
Hvězdárna v Ondřejově zve na lov „vesmírných geokeší“

Česká astronomická společnost chce v sobotu oslavit 100 let od svého založení lovem speciálních geokeší na hvězdárně v Ondřejově.   celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.