Být u dvou zcela zásadních vědeckých průlomů se podaří málokomu. Jedním z těch, kteří měli dost vůle, píle a zároveň i štěstí, aby něčeho takového dosáhli, byl Brit Frederick Sanger.
V roce 1955 jako první na světě kompletně popsal strukturu první bílkoviny, konkrétně inzulínu. Zkušenosti a znalosti, které získal s bílkovinami, pak přenesl i do dalšího důležitého oboru. V 70. letech jeho tým vyvinul metodu "čtení" (sekvenování) genetické informace z DNA, poprvé použitou na kousek virové DNA. Metoda, pro kterou se dodnes používá název Sangerova, se ve své podstatě používá dodnes.
Oba objevy jsou jedním ze základních stavebních kamenů současného boomu biotechnologií a Sanger právem za každý z nich získal Nobelovu cenu, pokaždé v oboru chemie.
Domnívám se, že (svou práci) jsme nedělali kvůli penězům nebo i slávě, ale spíše proto, že nás zajímala, bavila a my byli jsme pevně přesvědčeni, že má smysl. Frederick Sanger (1918-2013) |
Sangera pro jeho vědecký obor získal starší bratr. Následně mu otec (praktický lékař), umožnil studia na univerzitě v Cambridgi (hodně pomohl i fakt, že jeho matka byla dcera bohatého textilního průmyslníka). Na této univerzitě Sanger získal v roce 1943 doktorát z biochemie a zůstal jí věrný po celý aktivní vědecký život.
"Smrt velké osobnosti většinou nutí ke zveličování, ale přínos Freda Sangera pro moderní biochemii je opravdu nedocenitelný. Jeho objev dvou velevýznamných technických postupů pro sekvencování proteinů a nukleových kyselin rozevřely pole zkoumání v molekulární biologii, genetice a genomice," citoval server BBC profesora Colina Blakemorea, bývalého ředitele britské Rady pro lékařský výzkum (MRC).
Kromě Sandera získali dvě Nobelovy ceny už jen tři lidé: Marie Curie-Sklodowská (1903 za fyziku, 1911 za chemii), John Bardeen (1956 a 1972 za fyziku) a Linus Pauling (1954 za chemii a 1962 za mír).
