Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel konstruktér raket, který poslal do vesmíru Sputnik i Gagarina

aktualizováno 
V sobotu 7. března 2009 zemřel ve věku 89 let v Samaře jeden z významných sovětských konstruktérů raketové a kosmické techniky Dmitrij Iljič Kozlov. Byl dlouholetým spolupracovníkem Sergeje Pavloviče Koroljova a členem korespondentem Ruské akademie věd.

Sputnik obíhá Zemi. | foto: iDNES.cz

Kozlov se narodil 1. října 1919 v Tichorecku v Krasnojarském kraji. Když v rodném městě ukončil v roce 1937 střední školu, odešel studovat na Leningradský vojenský strojnický institut. Studium však přerušila Druhá světová válka. Už v červenci 1941 se přihlásil jako dobrovolník do oddílů leningradské domobrany. Bojoval z počátku při obraně obleženého Leningradu, později na volchovské frontě. Poté, co utrpěl třetí zranění, byl v září 1944 demobilizován. Vrátil se do Leningradu zpátky na vysokou školu, kterou úspěšně ukončil v prosinci 1945.

Tehdy se účastnil práce při studiu ukořistěné německé raketové techniky. V roce 1946 si ho přivedl Koroljov do své konstrukční kanceláře, ze které v roce 1951 vzniklo dnes již legendární pracoviště OKB-1 (Osoboje konstruktorskoje bjuro - Zvláštní konstrukční kancelář), které mělo za úkol vyvinout pro SSSR balistické rakety. V době od roku 1951 do 1958 zde Kozlov pod Koroljovovým vedením řídil práce na vývoji první sovětské mezikontinentální rakety R-7, známé jako "semjorka". Ta vynesla do vesmíru první umělou družici Země - Sputnik 1, později první sondy k Měsíci i prvního kosmonauta Jurije Alexejeviče Gagarina. Dodnes je v modernizované formě základem řady ruských kosmických nosičů.

Když byl vývoj vojenské mezikontinentální balistické rakety R-7 dokončen, pověřil ho Koroljov rozběhnutím sériové výroby těchto střel. Výroba byla z konstrukční kanceláře OKB-1 předána do Letecké továrny č. 1, dnes známé pod názvem "Progress", v městě Samara. V roce 1967 se Kozlov stal prvním náměstkem hlavního konstruktéra Ústřední konstrukční kanceláře experimentálního strojírenství (CKBEM) a vedoucím její třetí filiálky. Když se filiálka  v roce 1974 osamostatnila a přeměnila se na Ústřední speciální konstrukční kancelář (CSKB), postoupil na pozici jejího náčelníka a hlavního konstruktéra .

V dubnu 1996, když se konstrukční kancelář sloučila s výrobním závodem a vzniklo raketo-kosmické středisko CSKB-Progress, stal se Kozlov jeho generálním ředitelem a současně generálním konstruktérem. Tady pracoval až do svého odchodu na odpočinek v roce 2003, kdy mu však zůstal titul Čestného hlavního konstruktéra.

Během jeho činnosti v Samaře bylo zde postaveno přes 1 700 různých verzí nosných raket odvozených od R-7 a přibližně tisícovka nejrůznějších umělých družic. Za zmínku stojí zejména velkosérie špionážních družic různých verzí typů Zenit a Jantar, jejichž civilní verze pod názvem Resurs se používají mj. k dálkovému průzkumu Země pro potřeby zemědělství, lesnictví, územního plánování a hledání nerostných surovin.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.