Zemřel Petr Hájek, slavný český vědec. Zkoumal „fuzzy“ logiku nejistoty

  21:10aktualizováno  21:10
Ve věku 76 let zemřel v noci z neděle na pondělí vědec Petr Hájek, který byl mezinárodně uznávanou osobností v oboru matematické logiky. Za své zásluhy byl oceněn v oblasti vědy na českém i mezinárodním poli medailí Za zásluhy. Zabýval se zejména matematickými základy fungování počítačů nebo takzvanou fuzzy logikou.

Petr Hájek přijímá medaili Za zásluhy z rukou prezidenta Klause (2006) | foto: ČTK

Stalo se tak po krátké nemoci. Informovala o tom Hájkova rodina. V roce 2006 získal Hájek od tehdejšího prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy.

Hájek se narodil 6. února 1940 v Praze, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze a také Hudební fakultu Akademie múzických umění.

Fuzzy logika

Tzv. fuzzy, tedy neostrá logika, zkoumá situace s nejistými hodnotami

Zatímco klasická (Boolean) logika pracuje se stavy 1 (pravda) a 0 (nepravda), fuzzy logika (česky někdy též mlhavá logika) umí počítat i s nejasnými a přechodovými stavy mezi nulou a jedničkou. Patří tak mezi „vícehodnotové logiky“ a je vhodná pro popis komplexního reálného světa. Pojem zavedl v roce 1965 ázerbájdžánský matematik Lotfi Zadeh (původní článek v PDF).

Hájek ze zabýval například matematickým popisem fuzzy logiky a jejími důsledky pro současné i budoucí aplikace (studie).

Ovlivnil směřování matematické logiky a její praktické využití v umělé inteligenci. Je spoluautorem knihy o aritmetice (Metamathematics of first-order arithmetic, 1993), která je klíčovou monografií oboru. Položil také matematické základy fuzzy logiky, která má široké praktické uplatnění nejen v počítačovém řízení a umělé inteligenci.

„Klasická logika pracuje se dvěma možnostmi - výrok je pravdivý a výrok je nepravdivý,“ vysvětlil Hájek v rozhovoru pro ČRo. „V přirozeném jazyce ale je spousta možností, kdy věci mohou být více či méně pravdivé. Je tento člověk vysoký? Je. A tamhle ten? Ten je bezesporu velmi vysoký. Čili výrok o něm, že je vysoký, je víc pravdivý, než o tom prvním. (...) To je právě ta fuzzy logika. Začalo to všechno profesorem Lotfi Zadehem, který v roce 1965 formuloval pojem fuzzy množiny, neostré množiny, do které věci patří více či méně. (...) Já jsem ukázal, že tohle se dá také chápat jako čistě matematická, přesná logika, která je formulovaná jako logika s více pravdivostními hodnotami, které lze srovnávat, více pravdivé-méně pravdivé. A to se hodí na studium takových věcí, které jsou vágní.“

Profesor Hájek je autorem nebo spoluautorem několika knih a zhruba 300 odborných studií a článků, které publikoval převážně v zahraničních časopisech (viz přehled publikací). Napsal čtyři učebnice. Byl editorem několika renomovaných odborných časopisů a členem zahraničních vědeckých společností.

Hájek odmítl spolupráci s STB

Členem Učené společnosti ČR byl Hájek od roku 1996. V letech 1992 až 2000 byl ředitelem Ústavu informatiky Akademie věd ČR, v letech 1996 až 2003 také prezidentem Společnosti Kurta Gödela.

Hájek za socialismu odmítl spolupráci s StB a to mu zřejmě zavřelo cestu k akademickému postupu. Až po revoluci v roce 1989 byl jmenován docentem (1993) a profesorem (1997). Je držitelem řady ocenění, mezi nimi i čestné medaile Akademie věd ČR za zásluhy na poli vědy a humanitních ideí z roku 2006.

Hájek nebyl „jen“ matematikem. Na Akademii múzických umění vystudoval hru na varhany. Celých čtyřicet let působil jako varhaník v evangelickém kostele u Klimenta v Praze v Klimentské ulici. „Jsem od dětství věřící křesťan, evangelík,“ uvedl Petr Hájek. „Je to pro mě hodně důležitá oblast. Nedělám varhanickou službu jenom jako nějakou produkci, ale jako součást bohoslužby.“

Petr Hájek byl v minulosti v médiích zaměněn se svým jmenovcem, novinářem Hájkem, bývalým mluvčím Václava Klause. „Obrátili se na mě (v roce 2006, pozn. red.) redaktoři různých novin a rozhlasu, jestli jsem to já, kdo má být vyznamenán, nebo ne. Pak se to vyjasnilo,“ vzpomíná na nedorozumění Hájek. „Pomohlo to k tomu, že jsem se se svým jmenovcem, mluvčím prezidenta, na té oslavě setkal, vyfotografovali jsme se spolu.“ Jeho dalším jmenovcem je profesor Petr Hájek, který rovněž vyučuje na ČVUT.

Podívejte se na Hájkovou přednášku na téma fuzzy logiky:

Autoři: ,

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Republikáni přebarvili USA pomocí chytrého plánu. Nenápadně a legálně

Jak se republikánům podařilo přebarvit mapu USA na červeno...

Přestože voličů demokratů je v USA už deset let více, republikánská strana má většinu v obou komorách parlamentu. Za...

Nejdelší obratlovec všech dob se srazil. Nahradit jej musel menší

Gigantická kostra titanosaurního sauropoda druhu Argentinosaurus huinculensis v...

Doposud nejdelší obratlovec, který kdy na zemi podle našich poznatků žil, musel být přeřazen do jiné čeledi. Tím se...

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Najdete na iDNES.cz