Stalo se tak po krátké nemoci. Informovala o tom Hájkova rodina. V roce 2006 získal Hájek od tehdejšího prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy.
Hájek se narodil 6. února 1940 v Praze, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze a také Hudební fakultu Akademie múzických umění.
Fuzzy logikaTzv. fuzzy, tedy neostrá logika, zkoumá situace s nejistými hodnotami Zatímco klasická (Boolean) logika pracuje se stavy 1 (pravda) a 0 (nepravda), fuzzy logika (česky někdy též mlhavá logika) umí počítat i s nejasnými a přechodovými stavy mezi nulou a jedničkou. Patří tak mezi „vícehodnotové logiky“ a je vhodná pro popis komplexního reálného světa. Pojem zavedl v roce 1965 ázerbájdžánský matematik Lotfi Zadeh (původní článek v PDF). Hájek ze zabýval například matematickým popisem fuzzy logiky a jejími důsledky pro současné i budoucí aplikace (studie). |
Ovlivnil směřování matematické logiky a její praktické využití v umělé inteligenci. Je spoluautorem knihy o aritmetice (Metamathematics of first-order arithmetic, 1993), která je klíčovou monografií oboru. Položil také matematické základy fuzzy logiky, která má široké praktické uplatnění nejen v počítačovém řízení a umělé inteligenci.
„Klasická logika pracuje se dvěma možnostmi - výrok je pravdivý a výrok je nepravdivý,“ vysvětlil Hájek v rozhovoru pro ČRo. „V přirozeném jazyce ale je spousta možností, kdy věci mohou být více či méně pravdivé. Je tento člověk vysoký? Je. A tamhle ten? Ten je bezesporu velmi vysoký. Čili výrok o něm, že je vysoký, je víc pravdivý, než o tom prvním. (...) To je právě ta fuzzy logika. Začalo to všechno profesorem Lotfi Zadehem, který v roce 1965 formuloval pojem fuzzy množiny, neostré množiny, do které věci patří více či méně. (...) Já jsem ukázal, že tohle se dá také chápat jako čistě matematická, přesná logika, která je formulovaná jako logika s více pravdivostními hodnotami, které lze srovnávat, více pravdivé-méně pravdivé. A to se hodí na studium takových věcí, které jsou vágní.“
Profesor Hájek je autorem nebo spoluautorem několika knih a zhruba 300 odborných studií a článků, které publikoval převážně v zahraničních časopisech (viz přehled publikací). Napsal čtyři učebnice. Byl editorem několika renomovaných odborných časopisů a členem zahraničních vědeckých společností.
Hájek odmítl spolupráci s STB
Členem Učené společnosti ČR byl Hájek od roku 1996. V letech 1992 až 2000 byl ředitelem Ústavu informatiky Akademie věd ČR, v letech 1996 až 2003 také prezidentem Společnosti Kurta Gödela.
Hájek za socialismu odmítl spolupráci s StB a to mu zřejmě zavřelo cestu k akademickému postupu. Až po revoluci v roce 1989 byl jmenován docentem (1993) a profesorem (1997). Je držitelem řady ocenění, mezi nimi i čestné medaile Akademie věd ČR za zásluhy na poli vědy a humanitních ideí z roku 2006.
Hájek nebyl „jen“ matematikem. Na Akademii múzických umění vystudoval hru na varhany. Celých čtyřicet let působil jako varhaník v evangelickém kostele u Klimenta v Praze v Klimentské ulici. „Jsem od dětství věřící křesťan, evangelík,“ uvedl Petr Hájek. „Je to pro mě hodně důležitá oblast. Nedělám varhanickou službu jenom jako nějakou produkci, ale jako součást bohoslužby.“
Petr Hájek byl v minulosti v médiích zaměněn se svým jmenovcem, novinářem Hájkem, bývalým mluvčím Václava Klause. „Obrátili se na mě (v roce 2006, pozn. red.) redaktoři různých novin a rozhlasu, jestli jsem to já, kdo má být vyznamenán, nebo ne. Pak se to vyjasnilo,“ vzpomíná na nedorozumění Hájek. „Pomohlo to k tomu, že jsem se se svým jmenovcem, mluvčím prezidenta, na té oslavě setkal, vyfotografovali jsme se spolu.“ Jeho dalším jmenovcem je profesor Petr Hájek, který rovněž vyučuje na ČVUT.
Podívejte se na Hájkovou přednášku na téma fuzzy logiky:
