„Ať už si to uvědomujeme nebo ne, hlas toho o nás říká hodně. Podle hlasu obvykle snadno zjistíme, zda mluví dítě nebo dospělý, muž nebo žena,“ říká Katarzyna Pisanski, která na Univerzitě v Sussexu zkoumá bioakustiku.
S kolegy Pisanski testovala, zda je výška hlasu u žen ovlivněna těhotenstvím. Jejich studie publikovaná v časopise Evolution and Human Behavior sledovala vývoj změn ve výšce hlasu (tzv. fundamentální frekvenci F0) u dvaceti žen po dobu až pěti let před porodem a pěti let po porodu. Zdrojem dat bylo celkem 600 nahrávek hlasového projevu.
K analýze použili opensourcový nástroj Praat. Porovnání s hodnotami naměřenými u dvacetičlenné kontrolní skupiny bezdětných žen ukázalo, že matkám skutečně výrazně klesne hlas záhy po porodu. V průměru šlo o pokles o 14 Hz (1,3 půltónu). Výrazně pak u žen krátce po porodu poklesla maximální naměřená frekvence, a to průměrně o 44 Hz (2,2 půltónu). „To potvrzuje, že pro nové matky je dosažení vyšších frekvencí obzvláště složité. Nové matky měly také monotónnější hlasy,“ píše Pisanski. Změny trvaly maximálně rok po porodu. Vědci díky kontrolní skupině vyloučili, že by to byla náhoda.
Příčinou mohou být hormony
Vzhledem k metodice analýzy vzorků hlasu nemohla studie dát odpověď na to, čím jsou tyto změny výšky hlasu způsobeny. Pisanski spekuluje, že by to mohl být důsledek hormonální aktivity, jmenovitě změn v hladinách testosteronu, estrogenu a progesteronu. Už dřívější studie ukázaly, že hladiny hormonů mají vliv na hlas žen po přechodu.
„Starat se o malé dítě je fyzicky i psychicky vyčerpávající. Hlubší hlas by tak mohl být způsoben i únavou.“ |
„Jde o stejné hormony, jejichž hladina stoupá během těhotenství a prudce klesne po porodu. U některých žen může přispět k výskytu poporodních depresí,“ poukazuje Pisanski. U výšky hlasu je možné, že tyto hormony mají přímý vliv - v podstatě zvětšují objem hlasivek a zpomalují jejich vibrace. „Každá nová matka také dosvědčí, že starat se o malé dítě je fyzicky i psychicky vyčerpávající. Snížení hlasu by tak mohlo být i důsledkem únavy,“ dodává Pisanski.
Další možností, která se zdá být podložena výzkumem v oblasti lidského hlasu, je ovlivnění výšky/hloubky hlasu na základě toho, jaké role mluvčí zastává. „Hluboký hlas si obvykle spojíme s vlastnostmi jako dominantní, kompetentní, důvěryhodný a vyspělý,“ vypočítává Pisanski. „Je možné, že ženy mění výšku hlasu na základě toho, jak chtějí být okolím vnímány,“ spekuluje.
Výška hlasu žen se mění i během měsíčního cyklu
Celá řada studií se v minulosti zabývala tím, čím je výška hlasu (respektive hlasový rejstřík) ovlivněna. V roce 1997 například finští vědci zkoumali, jak se mění výška hlasu u žen po přechodu v závislosti na hladině hormonů. Měření v rámci jednoho roku ukázala, že menopauza má vliv na výšku hlasu a tento vliv lze částečně kompenzovat hormonální terapií.
Jiná studie, publikovaná ve vědeckém časopise Biology Letters v roce 2009, zase zkoumala, jakým způsobem se mění výška hlasu v rámci běžného měsíčního menstruačního cyklu. Od 69 žen získali vědci dva vzorky hlasu, jeden namluvený ve fázi nízké plodnosti, druhý v době ovulace.
„Při běžné mluvě (věta, ve které se žena představila jménem, pozn. red.) se výška hlasu žen zvýšila během ovulace. Tuto změnu výšky hlasu jsme ovšem nezaznamenali, když ženy pouze odříkávaly samohlásky,“ zaznamenali vědci.
To odpovídá hypotéze, že výška hlasu stoupá během ovulace a hlas tak zní během dnů s nejvyšší šancí otěhotnět „více žensky“. „Frekvence hlasu byla ještě vyšší dva dny před ovulací, kdy je plodnost nejvyšší,“ stojí v práci.
„Je možné, že hloubka hlasu se mění především během sociálních interakcí, což může být výsledkem komunikační funkce, kterou hlas hraje. To odpovídá i dalším poznatkům o tom, že ženy během plodných dnů dělají i další rozhodnutí, kterými podtrhují svou atraktivitu.“
