Technet.cz

Ptejte se na asteroidy, které ohrožují Zemi

Mgr. Petr Scheirich, PhD.
velikost textu:
vydáno 15.2.2013 11:00
Zatímco jeden asteroid dnes Zemi mine, druhý explodoval a dopadl nad Uralem. Ptejte se na blízké přelety asteroidů kolem naší planety Mgr. Petra Scheiricha, PhD. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy se specializací na astronomii a astrofyziku. Od roku 2004 pracuje na Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově, kde se zabývá výzkumem planetek.
OTÁZKA: Dobrý den. Planetka 2012 DA14, co dnes mine Zemi, má prý velice podobnou oběžnou dráhu (kolem Slunce) jako Země a téměř stejnou oběžnou dobu. Z toho mi vyplývá, že by její relativní rychlost vůči Zemi nemusela být příliš vysoká, pokud by se i rovina její oběžné dráhy příliš neodchylovala od roviny oběžné dráhy Země a tedy případný střet se Zemí v budoucnosti by nemusel mít vážné následky. Proto mě zajímá: 1. Jaký úhel svírají roviny oběžné dráhy Země a planetky 2012 DA14? 2. Jaká je relativní rychlost planetky vůči Zemi? 3. Jaké úhly (většinou) svírají roviny oběžných drah dalších těles, které se dostávají do blízkosti Země, s rovinou její oběžné dráhy a jaké mají relativní rychlosti vůči Zemi? Děkuji za odpovědi. Jirka Jiří Schwach
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Máte pravdu, relativní rychlost této planetky vůči Zemi při průletu bude asi 7,5 km/s, což je poměrně málo (ostatní planetky okolo Země prolétavjí rychlostí typicky 15 až 20 km/s). Dráhy této planetky a Země svírají úhel 11°. U ostatních planetek to může být od nuly třeba do 40°. Ještě větší úhly svírají s drahou Země dráhy komet, tam to může být až 90°. 15.2.2013 11:05
OTÁZKA: Průletem v blízkosti Země dojde ke změně oběžné dráhy planetky 2012 DA14 kolem Slunce. S jakou přesností se dá spočítat nová dráha planetky už při tomto přiblížení? Je dostatečná na vyloučení kolize v dalších přibližení? Nebo bude nutná korekce a další pozorování při dalším přiblížení za rok? Jaká je tolerance takových výpočtů? Děkuji za odpověď. Jiří Schwach
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Další setkání této planetky se Zemí budou v porovnání s tímto už značně vzdálená, typicky v řádech milionů km, takže se srážky bát opravdu nemusíme. Neurčitost ve vzdálenosti při dalších přiblíženích je v současnosti asi 1%, a tato neurčitost bude nadále klesat s tím, jak budou přibývat pozorování planetky. Těch přibude značné množství zejména během a po dnešním setkání. 15.2.2013 11:11
OTÁZKA: Dobrý den, rád bych se zeptal na včerejší výbuch meteorického roje nad Ruskem - můžete nastínit, jak je možné, že může roj tako explodovat s takovou rázovou vlnou (rozbíjela okna po celém městě) ještě před dopadem? Myslel jsem, že takové množství energie se uvolní až při dopadu. Děkuji Lukáš Bareš
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Trošku bych poopravil informace, které se objevily v některých médiích. Do atmosféry Země nevlétl meteoritický roj, ale malá planetka (mohla mít v průměru několik metrů). Ta explodovala v atmosféře, a její zbytky dopadly na zem v podobě meteoritů (meteoritického roje, chcete-li). A teď k otázce, proč planetka explodovala již v atmosféře a ne po dopadu na zem: rychlost, kterou planetky vlétávají do zemské atomosféry je obrovská, typicky 15 až 20 km/s (pozor, ne km/h). Při této rychlosti i poměrně řídká atmosféra představuje pro planetku silný náraz (když skočíte placáka do vody z velké výšky, také se můžete zabít, přestože je voda docela měkká :-). Pokud je planetka dostatečně malá, ještě v atmosféře se rozpadne na kusy, ty se třením o vzduch zahřívají a prudce vypařují, a toto vypařování způsobí onen výbuch. 15.2.2013 11:17
OTÁZKA: Dobry den, zajimalo by me jake minimalni velikosti teles dopadajicich na zem je schopna dnesni technika rozpoznat a jak fatalni nasledky mohou mit dopady teles, ktere rozpoznat neumi. dekuji Rado Rado
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Již od devadesátých let běží systematické vyhledávání těch největších planetek, které mohou ohrozit Zemi. Ty větší než 1 km (které by při dopadu pravděpodobně ukončily existenci naší civilizace) už známe téměř všechny, a víme, že v nejbližších asi 100 letech se žádná z nich se Zemí nesrazí. Toto hledání se nedávno rozšířilo i na tělesa menší, od cca 140 metrů v průměru. Ta by měla být zmapována téměř všechna někdy do roku 2020. Tento limit (140 metrů) je zvolen proto, že při této velikosti je již prakticky jisté, že těleso přežije průlet atmosférou až na zemský povrch. Vzhledem k tomu, že 2/3 povrchu Země pokrývají oceány, je pak největší šance, že dopadne takové těleso do moře a to je paradoxně nejhorší scénář, protože při dopadu vznikne vlna tsunami, která může zasáhnout velké oblasti na pobřeží. Všechna menší tělesa jsou pak objevována spíše náhodně, jako vedlejší produkt systematického hledání těch větších, což je případ i planetky 2012 DA14. 15.2.2013 11:24
OTÁZKA: Dobrý den, dá se předpokládat, že v budoucnu budou vyvinuty technologie, které umožní změnit dráhu asteroidu, který by ohrožoval Zemi? Jak by taková akce podle vás probíhala? Děkuji. Jiří Havelka
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Ano, tyto technologie se již připravují, zatím ovšem pouze v teoretické rovině. Jako nejvhodnější se jeví vyslat k planetce zařízení, které se "usadí" na jejím povrchu, a pomocí raketového motoru bude dráhu planetky pozvolna měnit. Taková změna bude skutečně velmi pomalá, na druhou stranu budeme mít neustálou kontrolu nad tím, jestli probíhá správně, a bude možné to v průběhu měnit (například při odpálení jaderné nálože na povrchu planetky bychom se dozvěděli, jakým způsobem byla dráha planetky pozměněna, až po výbuchu). 15.2.2013 11:29
OTÁZKA: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda máte povědomí, jak by se jednalo v případě, že by se k Zemi blížil asteroid takové velikosti, že by bylo pravděpodobné, že při jeho dopadu život na Zemi zanikne? Je v takovém případě vůbec nějaká možnost případný asteroid zničit či odklonit tak, aby byly následky případného dopadu co nejmenší nebo v současné době žádná země nedisponuje takovou technikou? Děkuji za odpověď. Petr Kuchar
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. V první řadě bychom museli objevit takový asteroid dlouho dopředu (minimálně řekněme 10 let). Jak již jsem ale psal v předchozí odpovědi, ty velké planetky, které by se potenciálně mohly se Zemí srazit, již známe prakticky všechny. Pak by bylo nutné jeho dráhu odklonit (zničení je zbytečně složité a náročné). Technika k tomu existuje jen "na papíře" (viz předchozí odpověď), ale je technicky realizovatelná. 15.2.2013 11:32
OTÁZKA: Co si myslíte o události v Rusku? Byl to meteorit? Je tam souvislost s dneškem? Ivan Plachy
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Co si o tom myslím: viz jedna z předchozích odpovědí. S dneškem tam souvislost určitě není, k pádům opravdu malých planetek do atmosféry Země dochází poměrně často (cca jednou za měsíc). Takže jsme svědky zajímavé náhody, nic víc. S planetkou 2012 DA14 pád v Rusku ani souviset nemůže, protože planetka 2012 DA14 přiletí k Zemi od jihu, zatímco tato planetka dopadla na severní polokouli, takže mají zjevně zcela rozdílné dráhy. 15.2.2013 11:36
OTÁZKA: Dobry den, zaujima ma meteoricky roj nad Ruskom. Nikto ho neobjavil skor? Vobec sa o nom nevedelo? Ako casto moze takyto meteoricky roj s takymi dosledkami spadnut na Zem? A suvisi tento roj nejako s dnesnym preletom planetky 2012 DA14? Dakujem pekne za odpovede. Martina Malčeková
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, viz předchozí odpovědi. Protože se jednalo o planetku o velikosti zhruba několika metrů, nebyl by její objev ještě před srážkou se Zemí úplně nemožný, ale jednalo by se o skutečně velikou náhodu. Většina těles této velikosti přiletí k Zemi nezachycená. 15.2.2013 11:38
OTÁZKA: Dobrý den, shlédnul jsem několik videí z dnešní události v Čelijabinsku a chci se zeptat - je možné aby asteroid za sebou nechal takovouhle kouřovou stopu? Jak vlastně tedy takové množství kouře nebo vodní páry vznikne? A ještě jedna otázka - jak se studují asteroidy, když o tom, že poletí se dozvídáme jen u těch největších, zatímco ty malé proletí a málokdy z toho je taková paráda jako dnes v Rusku? Je to nesmírně zajímavý obor studia ale není to náhodou nevděčné téma? Miloš Fiala
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, na něco jsem již odpověděl dříve, takže jen doplnění. Jak planetka prolétá atmosférou, její povrch se třením o vzduch prudce zahřívá a odpařuje se. Ty páry posléze opět zkondenzují, a to je ten kouř, který vidíme. Astronomové nestudují asteroidy pouze při průletu v blízkosti Země, ale i ve větších vzdálenostech. V současnosti známe již více jak půl milionu planetek (většina z nich obíhá mezi drahami Marsu a Jupitera, takže Zemi od nich žádné nebezpečí nehrozí) a i nadále tyto počty narůstají, takže planetek ke studiu, byť na dálku, je skutečně dostatek. I na dálku lze planetky zkoumat pomocí dalekohledů, a například spektroskopicky zjišťovat jejich složení. Takové průlety jako dneska jsou pak spíše jen "třešničkou na dortu" :-). Na druhou stranu pokud dojde k pádu až na zemi, v podobě meteoritů, je to jedinečná příležitost podívat se z blízka, jak takové planetky vypadají uvnitř a z čeho se skládají, a porovnat to s informacemi, které jsme zjistili na dálku. 15.2.2013 11:48
OTÁZKA: Dobrý den. Je pravdou, že událost na Uralu nemá nic společného s dnešním průletem planetky, která dnes mine Zemi? Není možné, že by to mělo nějakou souvislost jako ve sci-fi filmech, kde filmaři zdůrazňují, že jeden meteorit má okolo sebe spoustu malých částí? Jak velký mohl být původně meteorit, který dopadl v Uralu, když jeho váha po dopadu měla být podle zpáv 1 kg? A poslední otázka. Jak to, že nikdo nevěděl o tom, že tento meteorit vůbec je a míří na Zemi? Děkuji za odpovědi. Honza Jan Pivec
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, viz předchozí odpovědi. Jen jedno upřesnění: zpráva, která se objevila v médiích byla poněkud nepřesná. 1 kg byla zřejmě váha meteoritu (tedy zbytku po rozpadu malé planetky v atmosféře), který někdo nalezl po dopadu na zemi. Původní hmotnost tělesa byla určitě vyšší, v řádu několika desítek až stovek tun. 15.2.2013 11:51
OTÁZKA: Dobrý den, jak moc by bylo bezpečné asteroid navést na oběžnou dráhu, tak jak se objevují spekulace o čistě teoretickém jejím využití pro těžbu surovin? Stojí to za ten risk, že se navedení nepovede a spadne na zem? Nebál byste se takových pokusů? Jan Motůrek
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. O takové těžbě se skutečně uvažuje, bohužel počáteční investice by byla tak vysoká, že se k ní zatím žádné firmy neodhodlaly. Pokud by k tomu došlo, jednalo by se zřejmě o planetku o velikosti maximálně několika metrů, a ty se Zemí srážejí běžně, proto bych se takového rizika skutečně nebál. V případě většího tělesa by bylo možné "usadit" jej například na oběžné dráze okolo Měsíce, a tam by ani při případném pádu nikomu neublížila :-). 15.2.2013 11:55
OTÁZKA: Dobrý den, proč asteroidy padají stále nad Ruskem? Jana Žáčková
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Asteroidy padají všude na Zemi. 2/3 z nich spadne do oceánů, protože jsou rozlehlé. I Rusko je rozlehlé, proto, když již něco spadne nad pevnou zemi, je velká šance, že to bude zrovna Rusko :-). Ale asteroidy padají i nad jinými státy. Jen pár příkladů po paměti: 2000: pád malé planetky nad ČR (meteority Morávka) 2008: pád asi šestimetrové planetky nad Súdánem. 2010: pád malé planetky (v průměru možná 1 m) nad Slovenskem (takzvané meteority Košice). Loni: USA, meteority Sutter's mill. A mnoho dalších příkladů. 15.2.2013 12:01
OTÁZKA: Dobrý den. Jak budou vědci reagovat, jestli objeví planetku, která se srazí se Zemí a pro život (nebo min. lidstvo) by to znamenalo konec. Předpokládáte, že by byla snaha tuto informaci utajit anebo bude zveřejněna. Sám nevím, co by bylo lepší. Děkuji za odpověď. Anonym
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Taková informace by byla prakticky neutajitelná. Planetky dnes objevují a sledují desítky observatoří po celém světě. Informace o jejich polohách a drahách se zpracovávají strojově a automaticky se také objevují na různých, veřejně přístupných serverech. Takže informace o tom, že nějaká velká planetka je na kolizní dráze se Zemí by byla veřejná možná dříve (třeba o několik hodin), než by si toho všimli sami vědci :-). 15.2.2013 12:06
OTÁZKA: Dobrý den, je potvrzeno že šlo v Rusku skutečně o meteority? Nemohli to být zbytky nějakého vesmírného odpadu, např. družice? Lukáš Závodský
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Zatím mám bohužel pouze informace, které se objevily v médiích. Nicméně vše nasvědčuje tomu, že šlo o malou planetku. Družice samozřejmě mohou padat také, ale pád družice nezpůsobí ničivou rázovou vlnu, ale pouze pěknou show na obloze. Je to dáno jednak tím, že družice mají menší rychlosti, ale především tím, že i při stejné velikosti mají družice mnohem menší hmotnost, přotože jsou z větší části duté. 15.2.2013 12:10
OTÁZKA: Dobrý den, je tato katastrofální nečekaná událost důvodem k panice a dělání zkratových rozhodnutí, nebo je na to už pozdě a musíme se všichni smířit s rychlou a bolestivou smrtí v plamenech pekelných? Jak na začátek konce světa budete reagovat vy? Anonym
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, nevím který konec světa máte na mysli? V roce 1997, kdy okolo Země prolétala kometa Hale-Bopp? V roce 2000, kdy došlo ke změně tisíciletí? Nebo loňský, kdy "končil majský kalendář"? :-) 15.2.2013 12:14
OTÁZKA: Dobrý den, při rozpadu planetky dnes nad Ruskem se píše, že lidem vypadl signal telefonů. Mohlo dojit při explozi k EMP? Ondřej Figura
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, elektromagnetické projevy při průletu planetek atmosférou jsou skutečně pozorovány, ale ne v takové intenzitě, aby se dalo mluvit o EM pulsu. Spíše se domnívám, že po události lidé jednoduše přetížili linky operátorů. 15.2.2013 12:17
OTÁZKA: Dobrý den, kdy naposledy dopadl na zem asteroid o velikosti větší než jeden kilometr ? Jak často se taková událost děje ? Jiří Lukášek
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. K takové události dochází v průměru jednou asi za milion let. Kdy k tomu došlo naposledy se bohužel spolehlivě říci nedá, protože informaci o podobných událostech máme pouze v podobě kráterů na zemském povrchu, a většina z nich je buď na mořském dně, nebo byla zahlazena geologickými procesy. 15.2.2013 12:22
OTÁZKA: Dobrý den, zaznamenal jsem zprávu o nebezpečí srážky Země a nově objeveného asteroidu YQ1 v roce 2016. Asteroid objevili dva ruští astronomové Andrej Orješko a Timur Krjačko a jeho průměr má být 230m. NASA o asteroidu prý nic neví. Je tato informace o nebezpečí srážky asteridu YQ1 se Zemí pravdivá? A pokud ano, už se o asteroidu ví něco víc (pravděpodobnost srážky či předpokládané místo dopadu, i když na to je asi brzo?). Děkuji za odpověd a přeji hezký den Anonym
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, ano tuto zprávu jsem zachytil také a jde o mediální bublinu. Jedná se o asteorid "2012 YQ1", a již jen to, že má takovéto označení, ukazuje na to, že o něm vědí všechny zainteresované instituce, protože označení tohoto typu (rok objevu, dvě písmena a číslo) přiděluje planetkám po potvrzení jejich dráhy Mezinárodní astronoická unie. Ještě jedno upřesnění: blízké setkání se Zemí nemá tato planetka v roce 2016, ale 2106, a pravděpodonost srážky při tomto přiblížení bude 1:10000000, tedy v podstatě nulová. 15.2.2013 12:32
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zeptat co si myslíte o společnostech jako je Deep Space Industries? Kdyby se jim podařilo rozjet těžbu na asteroidech, tak technologie jimi vyvinuté by mohly velmi zvýšit šanci zabránit katastrofálnímu dopadu i větších planetek. Tomáš Blecha
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, těžbu z planetek považuji rozhodně za zajímavé téma a nikoliv pouze z oblasti sci-fi. Soukromý sektor by v této oblasti mohl určitě lecčíms přispět, ostatně i v jako jiných oblastech kosmonautiky, a s tím využitím technologií i k jiným účelům máte zcela pravdu. 15.2.2013 12:35
OTÁZKA: Jak by probíhala mechanika zničení civiizace u srážky s planetkou cca uvěděný průměr 1 km? Děkuji Ibnam
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Dopad takové planetky by vytvořil na zemi kráter o průměru asi 10 km. Do zemské atmosféry by bylo vymštěno asi 5 miliard tun materiálu z podloží, ve formě par a prachu. Nejhorší dopad by tedy mělo následující ochlazení klimatu (prach by zastínil velkou část slunečních paprsků), takže by v následujících měsících až letech zkolabovalo zemědělství na celé planetě. 15.2.2013 12:44
OTÁZKA: Věříte variantě uváděné na ruských webech že dnešní meteor byl trefen protivzdušnou obranou a pak se rozpadl? R.Stránský
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Ne, nevěřím :-). 15.2.2013 12:45
OTÁZKA: Jak je možné, že se o té včerejší planetce nevědělo nebo vědělo? A ten dnešní průlet bude u nás viditelný, za dobrého počasí? Martina
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, viz předchozí odpovědi. Planetka co spadla v Rusku byla poměrně malá, a objevy takových těles ještě před dopadem jsou spíše vzácností, než pravidlem. Dnešní průlet bude (za dobrého počasí) od nás viditelný po 21 hodině, ale pouze dalekohledy, nikoliv pouhým okem. 15.2.2013 12:46
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mne od kdy víme, že se DA14 se Zemi dnes nestřetne? Standa
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, víme to již od loňského února, kdy byla tato planetka objevena. Informace o vzdálenosti průletu od Země se sice s přibývajícími pozorováními mírně upřesňovala, ale možný dopad byl vyloučen již krátce po objevu. 15.2.2013 12:48
OTÁZKA: a co Apofis? ježek kryštof
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, planetka Apophis, která má průměr asi půl kilometru, prolétne blízko okolo Země v roce 2029 ve vzdálenosti 30000 km a během průletu ji bude možné na obloze spatřit i pouhým okem. Půjde tedy o hodně zajímavé setkání. 15.2.2013 12:53
OTÁZKA: Dobrý den,jakym smerem se mam postavit abych spatřil dnesní planetku na obloze a v kolik hodin přesně? David
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den, planetka bude (v případě pěkného počasí) viditelná od devíti hodin večer, nad východním obzorem. V průbehu noci pak bude stoupat stále výše. Bohužel pouhým okem ji neuvidíte, stačit bude ale i menší dalekohled. Více informací o tom, kde planetku hledat na obloze, naleznete v těchto článcích: http://www.astro.cz/clanek/5604 http://www.astro.cz/clanek/5613 15.2.2013 12:56
OTÁZKA: Dobrý den, můžete mi prosím vysvětlit jaktože lidem v okolí dopadu nefungovaly mobilní telefony a internet? Respektive jaký na to měl vliv ten meteorit? Petr Král
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Viz jedna z mých předchozích odpovědí. 15.2.2013 12:57
OTÁZKA: Dobrý den, je možné že v těchto asteroidech je zcela neznámí prvek či drahé kovy? Jak cenný může mít asteroid? Tomáš Jiránek
Mgr. Petr Scheirich, PhD. ODPOVĚĎ: Dobrý den. Neznámé prvky můžeme v podstatě zcela vyloučit, ostatně planetky zde zbyly z doby foromování Sluneční soustavy a Země, takže se dá říci, že i naše planeta je z nich složena. Nicméně vzácné kovy se v planetkách vyskytují, což je také důvod, proč se některé firmy zajímají o těžbu na nich. Nejzajímavější "vytěžitelné" kovy na planetkách jsou ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium a platina). Děkuji všem za zajímavé a věcné otázky a přeji pěkný den. Petr Scheirich 15.2.2013 13:17
zpět na osobnost