Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak těsně se mohou letadla minout? Bude se vám zdát, že hrozivě blízko

aktualizováno  11:18
Můžete při letu rozeznat cestující ve druhém letadle? Co se stane, když selžou všechny motory? Právě na tyto dvě otázky se dozvíte odpovědi v následujícím textu od zkušeného pilota Patricka Smitha.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

První dojmy z knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smithe najdete zde. Dílo je rozčleněno do sedmi hlavních kapitol – Pravda o letadlech, Zdroje nepříjemných pocitů, Létání jako zdroj obživy, Na cestě, Co vzlétne nahoru...musí klesnout dolů, Aerolinky, které milujeme i nenávidíme. Každá z kapitol má pak pod sebou až dvacet tematických otázek a odpovědí. Na ukázku jsme některé z nich vybrali.

Během letu nad oceánem jsem sledoval, jak se k nám přiblížil Boeing 747 a několik minut letěl souběžně s naším letadlem. Byl na levé straně a jen kousek pod námi, tak blízko, že jsem u okének rozeznával cestující. Často vídám, jak se letadla míjejí v tak nebezpečné blízkosti. Jedná se o případy těsného minutí?

Otázka je skvělým příkladem jevu, kterému s oblibou říkám faktor přehánění cestujících (FPC) a který provází mnohé náročné vzlety, domnělá těsná minutí a podobné události. Založte si tuto stránku pro případ, až příště uslyšíte podobné senzační historky. Nechci zpochybňovat vaše pozorovací schopnosti, ale ve vzduchu bývá obtížné posoudit přesnou vzdálenost a mezi cestujícími je extrémně rozšířený sklon podceňovat vzdálenost od druhých letadel.

„Rozestup mezi letadly musí být nejméně 305 metrů vertikálně a 5556 horizontálně. Těch 305 metrů působí, jako kdyby byl Boeing hrozivě blízko, ale jde o běžnou praxi.“

V cestovní hladině musí být mezi letadly rozestupy nejméně 1000 stop (305 metrů) ve vertikálním směru nebo 3 námořní míle (5556 metrů) v horizontálním směru. Lety na transoceánských tratích (viz otázka č. 17/3) se často potkávají v zásadě tak, jak popisujete. Člověka z toho až zamrazí – Boeing 747 je velký letoun, dokonce i ze vzdálenosti 1000 stop (305 metrů) působí dojmem, jako by byl hrozivě blízko, ale jde o naprosto bezpečnou a rutinní praxi.

Pro vzlety a přistání platí odlišná pravidla. Například při simultánním přiblížení na paralelní přistávací dráhy se mohou letadla nacházet ve stejné výšce s rozestupem jedné míle (1852 metrů) nebo menším – ovšem jsou pod bedlivým dohledem řízení letového provozu (ATC) a musí mezi sebou udržovat vizuální kontakt.

Vaše tvrzení, že rozpoznáváte cestující u okének, považuji za klasický příklad faktoru přehánění cestujících, který slýchávám velmi často. Stojí-li člověk v letištním terminálu u odletové brány a ze vzdálenosti několika metrů pozorujete letadlo zaparkované u stojánky, může být dost obtížné zahlédnout někoho uvnitř. A to letadlo stojí. Ve vzduchu jste nikdy nemohli být tak blízko k jinému letadlu, abyste v něm mohli zahlédnout cestující, věřte mi. Lidé mají sklon přehánět i u běžných pocitů spojených s létáním. Prostě si nemohou pomoci – zejména nervózní cestující – a zveličují výšku, rychlost a úhel sklonu či náklonu letadla oproti skutečnosti.

Jednotky v letectví

Piloti jsou u vzdáleností zvyklí používat jiné než metrické jednotky

  • Stopa: 1 ft = 0,31 metru
  • Námořní míle: 1 nmi = 1852 metrů
  • Uzel: 1 kn = 1 nmi/h = 1,852 km/h

Používání jednotky „stopa“ je způsobeno především tím, že o rozvoj mezinárodní letecké dopravy se postaraly USA, kde se používají imperiální stopy namísto metrů (oficiálních jednotek SI). Ale používání námořních mil nebo uzlů má jiný, praktický důvod. Jedna námořní míle odpovídá jedné minutě (jedné šedesátině stupně) poledníku. To usnadňuje pilotům (a námořníkům) orientaci v mapách nebo, nověji, při práci s GPS souřadnicemi.

V článku zachováváme původní jednotky, které piloti používají, a v závorce uvádíme konverzi na jednotky SI. (pozn.red.)

Při turbulencích mívají cestující pocit, že se letadlo najednou propadlo o desítky metrů, zatímco ve skutečnosti je propad zřídka větší než deset až dvacet stop, tedy přibližně tři až šest metrů – a na výškoměru je téměř neznatelný (viz Turbulence, otázka č. 1/2). Podobné je to s úhly sklonu a náklonu. Typická zatáčka probíhá v náklonu přibližně 15 stupňů, při prudké zatáčce může být náklon až 25 stupňů. Při nejprudším stoupání směřuje špička letadla vzhůru pod úhlem přibližně 20 stupňů, dokonce ani u rychlého klesání nebývá sklon letounu větší než pět nebo šest stupňů. Před očima vidím vaše rozhořčené dopisy: osočíte mě, že lžu, že letadlo, v němž jste seděli, rozhodně stoupalo pod úhlem 45 stupňů a rozhodně vybíralo zatáčku v úhlu 60 stupňů, nebo že jste rozhodně viděli lidi za okénky. A rozhodně se mýlíte.

Omlouvám se za tak neústupnou odpověď a přeji si, abych vás mohl vzít do pilotní kabiny, kde bych vám vše názorně předvedl. Ukázal bych vám, jak skutečně vypadá stoupání v úhlu 45 stupňů, a vy byste zezelenali v obličeji. V zatáčce v šedesátistupňovém náklonu by přetížení bylo tak velké, že byste sotva dokázali odlepit nohy od podlahy.

Kdyby dopravnímu letadlu selhaly všechny motory, mohlo by doplachtit na přistání?

Ačkoli vás to možná překvapí, je celkem běžné, že dopravní letadla klesají v režimu, kterému piloti říkají letový volnoběh, při němž se snižuje tah motorů na nulovou hodnotu. Motory stále běží a pohánějí důležité systémy, ale neposkytují žádný tah.

Na přistání jste doplachtili mnohokrát, aniž byste o tom věděli. Stává se to téměř u každého letu. Záměrný let na volnoběh se pochopitelně liší od situace, kdy motory náhle vysadí, ale i v takovém případě je plachtění možné. Není to o nic větší katastrofa, než když v autě vypnete motor a jedete samospádem z kopce. Auto jede dál a stejně tak bude letadlo pokračovat v letu. Ve skutečnosti dosahují velká dopravní letadla při letu bez motorů lepších výsledků než lehčí letouny, jako například Piper nebo Cessna.

„Letadlo dokáže z výšky 9 144 metrů klouzat až 185 km.“

Letoun musí klouzat značně vyšší rychlostí, ale poměr vzdálenosti, kterou urazí, a ztráty výšky je dvakrát vyšší, než u malých letadel – blíží se hodnotě dvacet ku jedné. Z výšky 30 000 stop (9144 metrů) můžete plánovat dolet ve kluzu až na vzdálenost sta námořních mil (185 kilometrů).

Ačkoli je pravděpodobnost, že letadlu vysadí všechny motory, asi stejně velká, jako že vám letuška dobrovolně vyleští boty, v minulosti k několika případům došlo. Důvodem může být mimo jiné nasátí spalin, sopečný prach nebo srážka s ptáky. Při několika podobných incidentech se posádce podařilo navést letoun bezpečně na přistání a zabránit zraněním i ztrátám na životech. V dalších případech se ještě před dosednutím letounu podařilo znovu nastartovat jeden nebo více motorů.

Aktualizace: Doplnili jsme vysvětlení jednotek.

Autor:


Témata: Boeing


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Síla závodního dronu spočívá ve výkonném motoru a dobře zvolené vrtuli. Jan...
Sport budoucnosti, při kterém se ani nepohnete. Závody superrychlých dronů

Video, které uvidíte, není nijak zrychlené. Jde o reálný záznam toho, co před sebou v brýlích pro virtuální realitu vidí Jan Mittner, když se svým dronem létá...  celý článek

Samořídící autobus VVO zde bohužel svou orientaci v prostoru nepředvedl.
Výstava světového formátu na Pražské tržnici: drony, VR, AI a budoucnost

Virtuální realita, umělá inteligence a mobilita budoucnosti - to byla hlavní lákadla technologického festivalu Future Port Prague, který se uskutečnil 7. září...  celý článek

Nývlt Václav: Acer Vision 360
Nehodu natočí, ať přijde odkudkoli a záznam odešle do bezpečí

Berlín (Od zpravodajů Technet.cz) Nová palubní kamera Acer Vision 360 má dva objektivy a proto snímá nejen dění před vozidlem, ale i ve vozidle a skrze okénka i v jeho okolí. V případě nehody...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.