Nebohé neutrální Finsko se na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, upečeného mezi Němci a Sověty v srpnu 1939, ocitlo v zájmové sféře Sovětského svazu. Za tři měsíce vypukla Zimní válka. Stalin si hodlal vzít silou to, co se mu nepodařilo získat výhružkami. (foto: finská pěchota na lyžích)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Od 9. října 1939 probíhala jednání Sovětů s Finy o vojenské a hospodářské spolupráci, ve které však byly i sovětské územní požadavky. Ty zahrnovaly posunutí části hranice na Karelské šíji, předání pěti malých ostrovů ve Finském zálivu a finské části Rybářského poloostrova na samém severu země. Nejtroufalejší byl požadavek na třicetiletý pronájem přístavu Hanko na severním břehu ústí Finského zálivu, kde si Sověti chtěli zřídit námořní základnu. Jako kompenzace bylo Finsku nabídnuto větší, ale chudší a strategicky méně výhodné území Repola a Porajorpi. Finové s částí požadavků souhlasili, ale především pronájem Hanka byl pro ně neakceptovatelný. (foto: přístav Hanko)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Situace před Zimní válkou. Červeně jsou označeny územní požadavky SSSR, zeleně územní kompenzace nabízená Finsku. Sověti si získaným územím chtěli zajistit lepší obranu své země a kontrolu přilehlých oblastí.
Autor: Realismadder, CC BY-SA 3.0
Protože ani vyhrožování válkou nepřimělo tvrdé Finy ke změně názoru ve věci postoupení svého území, rozhodl se Stalin bez skrupulí zaútočit. Začala Zimní válka, finsky zvaná Talvisota, která trvala od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940. Ale Finové nebyli tvrdí jen při jednání, nýbrž i v boji, a tak dostala Rudá armáda tvrdou lekci. I přes obrovské ztráty však Sověti válku (víceméně) vyhráli, když se jim podařilo prolomit finskou obranu na Karelské šíji a postoupit k Vyborgu a následně byla podepsána tzv. Moskevská mírová smlouva. Úpravy hranic pak byly pro Finy oproti původním požadavkům o poznání krutější, mimo jiné přišli o velkou část Karélie včetně průmyslového Vyborgu (finsky Viipuri). Na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však Finsko díky své nekompromisní obraně zůstalo suverénním státem. Na fotografii z období Zimní války vidíme město Vyborg s hradem na ostrůvku.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Záminkou k samotné invazi se stal Mainilský incident z 26. listopadu 1939, kdy Sověti zaranžovali na hranicích dělostřelecký útok proti svým vojákům u vesnice Mainila. Moskva vypověděla smlouvu o neútočení a 30. listopadu v 6:50 ráno místního času začala válka. Sověti nejdříve zahájili ostřelování finského pohraničí, do akce vzlétly stroje sovětského letectva. Asi o hodinu později vpadla Rudá armáda bez vyhlášení války na strategických místech od Karelské šíje až po Rybářský poloostrov na finské území. (foto: sovětské dělostřelectvo během Zimní války).
Autor: Pavel Troshkin, public domain
Hned první den Zimní války si Helsinky zažily nejhorší nálet celé kampaně, ironií osudu je, že bomby padaly na civilní městskou zástavbu omylem. Původně letělo osm bombardérů DB-3 na dvě pobřežní bitevní lodě objevené průzkumem u poloostrova Hanko. Tyto bombardéry však lodě nenašly a zamířily tedy na záložní cíl – přístavní zařízení v Helsinkách. Nepříznivé počasí a nezkušenost osádek měly za následek, že pumy dopadly přímo na město, kde zahynulo 91 lidí a zraněno jich bylo 236. Za celou Zimní válku si sovětské bombardéry vyžádaly celkem 957 životů civilního obyvatelstva. Preferovaným cílem náletů byl Vyborg. Obecně však lze konstatovat, že jakékoliv letecké bombardování za této války nebylo alespoň z pohledu dosažených výsledků až tak významnou záležitostí. (foto: Helsinky po náletu sovětských bombardérů 30. listopadu 1939)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Přesila Rudé armády nad tou finskou v mužích i technice byla kolosální. Početní stavy udávají různé zdroje různě, zajímavé v kontextu té převahy útočníka spíše je, že Finové se mohli bránit prakticky celou svou silou, ale Sověti samozřejmě nasadili jenom část svých kapacit, protože nemohli nechat zbytek svého velkého území bez vojáků. Budeme-li tedy brát v potaz pouze do finské kampaně nasazenou sovětskou techniku vs. celkovou sílu finské armády, tak například v tancích měla podle odborníků z VHÚ Rudá armáda převahu přibližně 200:1 a v letadlech 30:1. (foto: finští vojáci na lyžích)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Sověti si plánovali, že budou cobydup v Helsinkách. Generálové chtěli dobytí Helsinek darovat Stalinovi k jeho šedesátinám. Tenkrát si všichni, včetně samotného jubilanta, mysleli, že se narodil 9. prosince 1879, resp. podle aktuálního gregoriánského kalendář jim to vycházelo na 21. prosince, tak měli naštěstí trochu rezervu (a až mnohem později vědci zjistili, že se vlastně narodil o rok dříve). Na fotografii vidíme sovětské kulometčíky během Zimní války.
Autor: Pavel Troshkin, public domain
Oproti předpokladům se však naděje na nějakou bleskovou válku ukázaly jako liché, Rudá armáda nebyla na něco takového vůbec připravena. Ukázalo se to hned při prvních pokusech prorazit pověstnou Mannerheimovu linii vybudovanou přes Karelskou šíji. Název může evokovat něco kolosálního, ale ve skutečnosti se jednalo o děravou obrannou linii tvořenou především lehkým polním opevněním doplněným ostnatým drátem a minami, železobetonových bunkrů tam bylo poskrovnu. Tankové útoky, kterým předcházela dělostřelecká ostřelování, se o tuto linii tříštily. (foto: sovětský tank T-26 na Karelské šíji před Mannerheimovou linií)
Autor: Pavel Troshkin, public domain
Velké problémy měli Sověti i na severnějších bojištích s absencí obranného opevnění. Zde si pro ně Fini připravili speciální taktiku nazvanou motti. Dlouhé sovětské motorizované kolony – i s tanky a děly – zde postupovaly po úzkých cestách vedoucích hlubokými lesy, teď brutálně zasněženými a při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Malé a rychlé finské jednotky na lyžích dělily nenadálými útoky nepřátelské kolony na menší segmenty a ty potom dorážely do úplného konce. Dokonce někdy, než se k takovému zúčtování Finové vůbec dostali, padli nebozí sovětští vojáci sami hladem a mrazem či kombinací obojího. Zde vidíme ukázkový obrázek, jak taková taktika motti dopadá: finští vojáci po bitvě o Suomussalmi obhlíží sovětskou techniku na Raatské cestě, vpředu jsou dva tanky T-26, za nimi malé obojživelné T-37.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Přes úspěchy finských jednotek v obranných bojích bylo však i hlavnímu finskému stratégovi maršálu Carlu Gustavovi von Mannerheimovi jasné, že náporu Rudé armády nebude možné dlouhodobě odolávat. Navíc čerstvě jmenovaný velitel operací Rudé armády Semjon Timošenko s novou taktikou prorazil obrannou linii na Karelské šíji a bylo jen otázkou času, kdy Sověti obsadí průmyslové město Vyborg. (foto: finští dělostřelci během Zimní války)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Když 13. března 1940 vstoupilo v platnost příměří podepsané den předtím v Moskvě, držela ještě finská armáda frontovou linii. Uzavřením tzv. Moskevského míru ztratilo Finsko téměř celou Karélii včetně Vyborgu, území v oblasti Salla a svou část Rybářského poloostrova na pobřeží Barentsova moře. Dále souhlasilo se zřízením vojenské základny v Hanko a s dalšími požadavky. Finsko přišlo o desetinu svého území, číselně to dělá přibližně 35 tisíc kilometrů čtverečních, a o 30 procent hospodářských kapacit. Asi 430 tisíc obyvatel Karélie ztratilo své domovy. Za útok na Finsko byl Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů. (foto: sovětská pěchota pochoduje obsazeným Vyborgem)
Autor: Pavel Troshkin, public domain
Zimní válka si vyžádala nepoměrně vyšší ztráty na sovětské straně. Finsko mělo kolem 26 tisíc padlých a 45 tisíc zraněných. Ztráty Rudé armády se udávají ve velkém rozsahu, ruské zdroje jsou obecně v tomto ohledu skromnější, naopak některé západní to zbytečně přehání. Zde si sovětské ztráty dovolíme vyčíslit na 150 tisíc padlých a 270 tisíc raněných. (foto: finský voják na lyžích a zmar neznámé sovětské jednotky)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Další fotografie k připomenutí Zimní války již budou bez dlouhých komentářů, a pokud ano, tak alespoň zajímavějších. Finská armáda používala i soby jako tažná zvířata.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finští vojáci před zamaskovaným betonovým bunkrem
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 – 1940, opuštěný sovětský automobil kdesi ve Finsku může evokovat obytný vůz, jakékoliv řeči o dovolené jsou zde však zcela mimo.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finské město Kajaani po náletu sovětského letectva
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, Finové prohledávají trosky domu po sovětském bombardování.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Pro obranu Finska odvedly velký kus práce i ženy, mnohé pří výrobě zbraní a munice. Řada finských žen působila v ženské dobrovolnické organizaci Lotta Svärd, říkalo se jim lotty. Lotty našly uplatnění například jako ošetřovatelky ve spolupráci se zdravotními sestrami, ale působily na řadě dalších nebojových pozic, třeba u zásobování nebo v hlídkách protiletecké obrany. Na fotografii pořízené měsíc před vypuknutím Zimní války vidíme ženu vlevo.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Lotty působily standardně jako neozbrojené, tato má však u kabely pověšenu pistoli Mauser C96. Ostré jehlice v rukou nepočítáme.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finští civilisté se evakuují z pohraničí ohroženého Sověty.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, odchod obyvatelstva i s hospodářskými zvířaty z pohraničích oblastí ohrožených Sověty
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Finští bojovníci se výborně pohybovali na lyžích, bíle maskovaní splývali se zavátou krajinou.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, dobře ukrytí a zamaskovaní finští vojáci
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finští vojáci na lyžích chytře využívají hypotrakci.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finští vojáci
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, Finové v palebné pozici
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940. "Odpočinek je důležitý, ale jsme na telefonu."
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, legendární finský odstřelovač Simo Häyhä bývá označován za nejlepšího odstřelovače v historii.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, dobrovolníci ze Švédska přijeli pomoci Finům v jejich boji s nepřítelem.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, dva zničené finské tanky Vickers 6 ton, vzadu v lese už jsou tanky sovětské.
Autor: Pavel Troshkin, public domain
Zimní válka 1939 - 1940, sovětský obojživelný lehký tank t-37 byl vyzbrojen pouze jedním kulometem puškové ráže, osádku měl dvoučlennou.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finští kulometčíci
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, sestřelený sovětský bombardér Iljušin DB-3
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, les plný zničených sovětských tanků
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, sovětští zajatci
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finští vojáci
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finská hlídka na lyžích projíždí kolem zničeného sovětského plamenometného tanku ChT-130.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finská těžká artilerie, některé kanony finské armády byly zralé na odtah do muzea. Vidíme původem ruský těžký obléhací kanon ráže 6 palců (152,4 mm) vzor 1904, pár kousků této zbraně Finové získali při bojích v roce 1918.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finští dělostřelci s ukořistěným sovětským kanonem
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, finští vojáci s ukořistěným sovětským protitankovým kanonem
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Také Sověti používali během Zimní války ukořistěnou techniku, zde je vidíme s lehkým protitankovým kanonem Bofors.
Autor: Pavel Troshkin, public domain
Zimní válka 1939 - 1940, Finové ukořistili i několik středních třívěžových tanků T-28.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Na začátku Zimní války byly standardními, nejlepšími a vlastně jedinými rozumně použitelnými stíhačkami finského letectva Fokkery D.XXI. Finové používali svastiky na svých letadlech od roku 1918, když jim švédský hrabě Eric von Rosen daroval první letadlo, na které nechal namalovat svůj osobní symbol štěstí – modrou svastiku. A ta se stala na základě rozkazu generála Mannerheima z vděčnosti k dárci letounu oficiálním výsostným znakem finského letectva. Odtud byl později jen krůček k podobnému označení finských tanků a příbuzné techniky.
Autor: public domain
Zimní válka 1939 - 1940, finští piloti
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
V průběhu Zimní války začala řada států dodávat Finům potřebné zbraně, například z Francie přišly v únoru 1940 stíhačky Morane-Saulnier MS.406.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, válcování sněhu na finském letišti
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Zimní válka 1939 - 1940, čerpání paliva do bombardéru Bristol Blenheim finského letectva
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0