Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Život na Zemi mohl překonat i smrtelné meteorické bombardování

aktualizováno 
Před asi čtyřmi miliardami let byla Země nelítostně ostřelována asteroidy a dalšími kosmickými tělesy, mnohdy o průměrech větších než 100 km. Toto doslova vražedné období však možná přežily některé formy života.

Konec světa?

Důkazy o tom, že naše planeta byla v daleké minulosti vystavena intenzivním nárazům kosmických objektů, můžeme vidět v nalezených meteoritech a na povrchu Měsíce či Merkuru a Marsu. Ukazuje se, že v průběhu Hadeanu (nejstaršího vývojového období Země, před 4,5–3,8 miliardy let) panovalo na Zemi velmi bouřlivé prostředí. Země byla v tomto stadiu velmi žhavá, docházelo k častým sopečným výbuchům a vzniku prvotních ker zemské kůry i oceánů.

Donedávna se všeobecně myslelo, že toto období nemohl přečkat naživu žádný organismus, ale podle studie, kterou minulý týden publikovali v časopise Nature dva vědci z Coloradské univerzity, je možná opak pravdou.

Pozdní velké bombardování

Doslova pekelné poměry na naší planetě dosáhly vrcholu během tzv. pozdního velkého bombardování, které začalo asi před 3,9 miliardy let a trvalo přibližně 20 až 200 milionů let. Většina vědců zabývajících se počátky života na naší planetě se domnívala, že během této epochy muselo dojít k naprosté sterilizaci Země, tedy zániku všeho živého. Předpokládali totiž, že zemská kůra byla úplně roztavena.

Nová studie ale naproti tomu ukázala, že i během mohutného bombardování si zemská kůra mohla alespoň částečně zachovat svoji celistvost, takže některé mikroorganismy mohly docela dobře přežít, aspoň v podpovrchových vrstvách a v oceánech, které byly izolovány od ničivých procesů probíhajících na povrchu. Život na Zemi tak mohl začít mnohem dříve, než se dosud soudilo.

"Naše výsledky posouvají možné počátky života na Zemi daleko před období bombardování,“ řekl Oleg Abramov, jeden z autorské dvojice, která má novou studii na svědomí. "Naskýtá se tak možnost, že život se mohl objevit už před 4,4 miliardy let, v době, kdy se měly vytvářet prvotní oceány."

Krátery a měsíční kameny

Protože neexistují z období pozdního velkého bombardování žádné faktické důkazy, neboť byly vymazány následnými geologickými procesy, badatelé použili ve svém výzkumu data z dřívějších teoretických studií doplněná o poznatky získané studiem kamenů dovezených z Měsíce při programu Apollo, jakož i záznamy o dopadech meteoritů na povrch Měsíce a dalších kamenných planet, Marsu a Merkuru.

Meteorické bombardování

Meteorické bombardování

Na jejich základě vytvořili výpočetní třídimenzionální model Země věrně simulující ničivé děje na povrchu naší planety během tohoto období. Vytvořený model pak Abramov spolu se svým kolegou Stephenem Mojzsisem ještě rozšířil o spoustu dalších údajů (i odhadů), například o velikosti dopadajících těles, frekvenci a distribuci impaktů.

To jim umožnilo vysledovat průběh teplot ve vzniklých kráterech, z nichž pak mohli odvodit, jak rychle se zemská kůra po nárazu cizího tělesa ohřívala a opět vychládala. Oproti minulým předpokladům došli k závěru, že při meteorickém bombardování byla roztavena jen necelá čtvrtina zemské kůry, což by podle nich mělo bohatě stačit k zachování života na dávné Zemi.

Hypertermofilní organismy by mohly přežít!

Abramov a Mojzsis ve svých simulacích dokonce desetkrát zesílili intenzitu ničivých dopadů, což by mělo podle dosavadních předpokladů vést k vypaření veškerých oceánů. "Jenže i za těchto nejextrémnějších podmínek by Země nebyla bombardováním úplně sterilizována,“ říká Abramov. Podle něj by mohly období meteorického bombardování celkem s úspěchem překonat hypertermofilní bakterie, které jsou schopny přežívat v prostředí s velmi vysokými teplotami mezi 80 až 110 stupni Celsia.

Prořezání stromu života

"Naše výsledky jasně ukazují, že žádná událost od vzniku Měsíce nemohla zničit zemskou kůru a smést z ní dosavadní biosféru,“ tvrdí Mojzsis a pokračuje: "Místo poražení stromu života vedlo bombardování pouze k jeho prořezání.“

Jen na okraj – Měsíc vznikl dlouho před bombardováním, asi před 4,5 miliardy let, kdy se Země srazila s tělesem velikosti Marsu. Studie mimo jiné podporuje teorie o možné existenci života na jiných planetách, například na Marsu, jehož podpovrchová vrstva by mohla skýtat úkryt pro mikroorganismy.

Zdroj:

www.colorado.edu
www.wikipedia.cz

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.