Ruští vědci možná našli nové formy života ve vzorcích vody, které loni v únoru odebrali z podzemního jezera Vostok v Antarktidě. Podle zprávy ruské agentury RIA Novosti to řekl vedoucí týmu Sergej Bulatov z Ústavu jaderného výzkumu v Petrohradu. Jde zřejmě o nový typ bakterie, ovšem detailů je zatím málo.
Předpeklí samo pro sebe
Jezero Vostok je jedno z nejpodivnějších prostředí na Zemi. Leží zhruba 3 700 metrů pod antarktickým ledem a od okolního světa je izolováno už zhruba 15 milionů let (i když jistě nebylo celou dobu izolováno úplně dokonale). Je největší z asi 400 antarktických vodních ploch skrytých pod ledem. Jeho šířka dosahuje 30 až 80 kilometrů, dlouhé je 300 kilometrů.
Sejde se Američan, Rus a BritRuští vědci nejsou jediní, kteří hledají život pod antarktickým ledem. Byli sice první, komu se podařilo proniknout až na hladinu jezer pod ledem, ale ne první, kdo přišel s pozitivními výsledky. Předběhli je američtí odborníci, kteří se do jezera Whillans dostali až na přelomu loňského a letošního roku. Ale protože postupovali jinou metodou (v případě Vostoku nepoužitelnou), měli výsledky prakticky okamžitě. Na konci ledna tak oznámili, že v jezeře našli stopy života. Na více zatím nebyl čas. Nebylo to až tak překvapivé, Whillans chrání podstatně slabší vrstva ledu a jezero je velmi pravděpodobně spojené s jinými vodními plochami a toky pod Antarktidou. Třetím do mariáše byl britský tým, který se pokusil v prosinci loňského roku proniknout do jezera Ellsworth. Tento pokus přesně na Vánoce skončil neúspěchem. Vědcům doslova došla energie. Rozpouštěli led horkou vodou, ale okolnosti jim nepřály. Propálili příliš mnoho paliva ještě předtím, než se dostali k jezeru, takže nemohli zahřát dostatečný objem vody, aby pronikli až k cíli (pro angličtináře více například zde). |
Izolované jezero však nemusí být mrtvé. Vědci v posledních letech objevují život v místech, kde by ho před pár desítkami let nečekali, třeba hluboko v zemské kůře, a to nejen bakteriální.
Teplota a tlak nejsou pod antarktickým ledem až tak hrozné, řekl pro časopis Nature před časem Mahlon Kennicutt, prezident Mezinárodní komise pro výzkum Antarktidy. Podle mikrobiologů jsou podmínky v jezeře pro život extrémní zřejmě především kvůli omezeným zdrojům potravy.
Ruské expedice se na prozkoumání jezera vrtem chystaly už dlouho. Uspěli nakonec poprvé předloni a loni. Vzorky, ve kterých měl být objeven nový život, byly odebrány v lednu 2012 a od května jsou zkoumány v ruských laboratořích.
Podle prvních výsledků (psali jsme zde) ovšem dlouho neúspěšně. Vědci ve vzorcích objevili malé množství bakterií, ale téměř určitě šlo o organismy, které se do vzorků dostaly z vrtací soupravy, řekl na loňské vědecké konferenci EANA 2012 ve Stockholmu Sergej Bulat (abstrakt přednášky zde).
Ve čtvrtek 7. března se však situace změnila. Sergej Bulat pro agenturu RIA Novosti řekl, že vědci v sedmi vzorcích objevili stopy přítomnosti zatím nepopsaných mikroorganismů, asi bakterií (teoreticky by mohlo jít o zástupce říše Archea, která je bakteriemi s trochou nadsázky zhruba stejně příbuzná jako s námi, i když z laického hlediska jsou obě k nerozeznání).
Když vědci srovnali výsledky genetické analýzy materiálu s globálními databázemi, neobjevili v nich takovou shodu, aby mohlo jít o nějaký nový kmen známé bakterie. Největší shoda byla údajně v 86 procentech zkoumané DNA, což stačí, aby se dalo předpokládat, že jde o nový druh. Ale zároveň je to údaj velmi neurčitý, protože nevíme, jak analýza probíhala a jaké vzorky mají přesně vědci k dispozici. Mají celé buňky nebo jen stopy DNA? A kolik? A podobných otázek je více.
Schéma vrtu do jezera Vostok
Musíme zatím spoléhat jen na Bulatovo prohlášení: "Kdybychom něco takového našli na Marsu, rozhodně by to byl důkaz života. Ale našli jsme to na Zemi a je to látka dosud nepopsaná a nezařazená," řekl ruský vědec pro RIA Novosti.
Dodal také, že jeho tým nyní čeká na dodání dalších vzorků, aby mohl původní nález potvrdit. Ty dosavadní pochází pouze z ledu, který zůstal na vrtací hlavici. Největší naděje se ovšem upírají k vzorkům, které by měly do Ruska dorazit v květnu. (Jedou na lodi Akademik Fjodorov z Antarktidy do Petrohradu.) Vznikly z ledu, který zamrzal v otvoru po vrtu po vytažení vrtné soupravy.
Poměrně komplikovaný postup měl za úkol zajistit, že nedojde ke kontaminaci vod jezera. Vědci použili horkou sondu, která (obklopena sterilní tekutinou) pronikla k vodní hladině. Pak soupravu vytáhli a snížili tlak ve vrtu natolik, aby voda vystoupala do vrtu a v něm zmrzla. Poté se odvrtaly vzorky takto vzniklého ledu a přímo do jezera už souprava nevnikala.
