Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Měsíc Saturnu je nejlepší místo pro život, jaké jsme mimo Zemi našli

  21:26aktualizováno  21:26
Pod ledem Saturnova měsíce Enceladu zřejmě existuje prostředí podobné tomu, které v zemských oceánech hostí bohatý život. Naznačují to výsledky sondy Cassini. Je to zatím nejlepší místo pro život mimo Zemi, jaké jsme v naší sluneční soustavě objevili.

Dramatický pohled na výtrysky vystupující nad povrch Enceladu, jak je viděla sonda Cassini během svého průletu v roce 2009. Výtrysky tvořené vodním ledem a solí jsou vyvrhovány gejzíry z oblasti jižního pólu. | foto: NASA/JPL

Měsíc Enceladus je při pohledu zvenčí zcela nehostinný: v podstatě 500kilometrová ledová koule. Jak se ale podařilo v posledních letech přesvědčivě dokázat, pod jeho povrchem se skrývá oceán hluboký nejméně 30 kilometrů. A máme ohromné štěstí: do oceánu můžeme přes kilometry ledu nahlédnout díky existenci prasklin, které se podle všeho táhnou od povrchu až k hladině skrytých moří. Jinými slovy: Enceladus tedy za sebou během obíhání Saturnu neustále trousí vodu.

Na fotografii je zachycen Saturnův prstenec E společně s Enceladem. Měsíc je...

Na fotografii je zachycen Saturnův prstenec E společně s Enceladem. Měsíc je vidět jako malá tmavá tečka, pod níž leží jasná skvrna - oblak materiálu nad gejzíry, který se rozptyluje do podoby prstence podél dráhy Enceladu. Prstenec je tvořen krystalky vodního ledu vyvrženými z nitra měsíce.

Kolem Saturnu obíhá v posledních letech sonda Cassini, která oblakem ledu z Enceladu několikrát prolétla. Vědcům se ze získaných údajů podařilo zjistit řadu zajímavých údajů. Například to, jaké podmínky panují v ocenách hluboko pod ledem. Vědci totiž objevili ve výtryscích z povrchu měsíce drobné křemičité částečky, které musely vznikat v zásaditém a horkém prostředí (cca kolem 100°C).

Nejlepší vysvětlení, se kterým vědci zatím přišli, je existence horkých pramenů někde v mořích Enceladu. Což je velmi zajímavé z jednoduchého důvodu: kolem Saturnu už je totiž málo slunečního světla (povrchová teplota je -200 stupňů Celsia), a tak slapové zahřívání, které pohání hydrotermální aktivitu, je nejsnáze představitelný zdroj energie pro život, který by se v této části Sluneční soustavy mohl vyskytovat.

Nejnovější číslo časopisu Science nyní přichází s ještě lepším pohledem do kuchyně Enceladu - a zdá se, že v jeho mořích se nachází minimálně jeden zdroj energie běžně využívaný pozemským životem u geotermálních pramenů v hlubokých mořích. Autoři práce dokázali díky nové analýze a novému statistickému zpracování údajů ze spektrometru sondy Cassini získat i údaje o obsahu molekul vodíku v ledovém oblaku z Enceladu, které předtím překrýval šum.

Nejlepší způsob, jak mohl volný vodík v oceánech Enceladu vzniknout, je právě v poměrně zásaditém prostřední (pH 9,0-11,0). „Molekula vodíku může vznikat pouze pro omezené množství procesů, a Hunter Waite s kolegy ve studii ukazují, že nejpravděpodobnějším a dostatečně vydatným zdrojem je kontakt železitých silikátů s vodou,“ upřesňuje Marie Běhounková z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.“.

Důležité na celém zjištění je ovšem hlavně to, že takto vznikající vodík je častou „potravou“ mikroorganismů z pozemských hlubokých oceánů. Ty volný vodík využívají k přeměně CO2 na metan (CH4) v procesu, který se nazývá metanogeneze (viz Wikipedie). Na Enceladu tedy není jen kapalná voda, ale i potrava - a snad nikdo se nemůže ubránit myšlence, že by tam tedy velmi snadno mohl být i život.

Samozřejmě za předpokladu, že se studii někdo či něco nevyvrátí. Vysvětlení autorů vypadá velmi podle odborníků velmi bytelně, spoléhá ale přesto na některé neprokázané, byť rozumné předpoklady. Navíc, jak upozorňuje v komentáři ke studii na stránkách časopisu Science geochemik Jeffrey Seewald, přítomnost molekul vodíku ve výtryscích z Enceladu je vlastně obojaký signál: v pozemských podmínkách totiž ve vodě přítomné mikroorganismy vznikající vodík rychle zpracují. Nemůže tedy jeho přítomnost ve výtryscích znamenat, že na Enceladu tyto mikroorganismy nejsou?

Chtělo by to nástupce...

Srovnání geologie (tedy předpokládané) a povrchu měsíců Europa a Enceladus,...

Srovnání geologie (tedy předpokládané) a povrchu měsíců Europa a Enceladus, tedy dvou těles, na kterých jsme zachytili přítomnost velkých vodních gejzírů. Na Enceladu tryskají z tzv. „tygřích pruhů“ v blízkosti jižního pólu. Na povrchu Europy je celá řada útvarů, které by také mohly být zdrojem takových výtrysků.

Bohužel odpověď na tuto a celou řadu dalších otázek, které výsledky vzbuzují, se v brzké době nejspíše nedozvíme. U Saturnu je zatím pouze sonda Cassini a ta nemá vhodné vybavení. Abychom citovali náš nedávný článek o vodě na měsících Saturnu: „Sonda Cassini bohužel nemůže po životě přímo pátrat, při její stavbě totiž nikdo neočekával, že by mohla proletět gejzíry potenciálně obsahujícími organismy z nepozemského oceánu.“ Navíc sonda tento měsíc zakončí svou veleúspěšnou výzkumnou dráhu a 23. dubna zahájí svůj napjatě očekáván a dramatický sestup do atmosféry Saturnu.

Budeme si tedy muset počkat na nástupce, který zatím nenabyl zřetelné podoby, už proto, že naše technické možnosti jen těžko vyhovují požadavkům na podobnou misi: „Ideální by bylo poslat sondu na oběžnou dráhu Enceladu. Její přítomnost by umožňovala detailněji studovat gravitační pole, tepelný výkon, ale i změny v aktivitě gejzírů a jejich podrobnější analýzu,“ říká Marie Běhounková. Umístění sondy na oběžnou dráhu tak malého tělesa jako Enceladus je však velmi těžko proveditelné - mnohem snazší je ji zabrzdit v gravitačním poli nějakého velkého tělesa, třeba Saturnu. A tak se zatím pracuje pouze na konceptu malé sondy Enceladus Life Finder, která by obíhala Saturn a prováděla průlety v blízkosti Enceladu.

Jejím základem mají být dva přístroje - hmotnostní spektrometr a přístroj na analyzování plynných částic a zrn gejzírů. Oba tyto přístroje jsou navrženy pro specifické podmínky v okolí Enceladu a měly by poskytnout mnohem lepší informace. Třeba použitý spektrometr by měl mít vyšší rozlišení než přístroj na palubě Cassini (měl by například odlišit dusík, uhlík uhelnatý a ethen), a tak pomoci přesněji určit, jaké chemické procesy se pod ledem odehrávají a zda některé z nich mohou být projevem života.

Autor:



Nejčtenější

Prahu by zatopila radioaktivní voda. Ihned by umřely desítky tisíc lidí

Celkový pohled na Prahu zatopenou vodou z Orlické a Slapské přehrady v rámci...

Píše se rok 1982 a Prahu zasahuje mohutná přívalová vlna z protržené Slapské a Orlické přehrady. Je to dílo nepřítele...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...



Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Tohle astronomové ještě neviděli. Přiletěla první mezihvězdná planetka

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

V naší soustavě už více či méně dobře známe 750 tisíc různých planetek a dalších menších těles. Ale žádný z nich se...

Legendární pragovka pokořila Balkán a Jugoslávci ji pojmenovali Pionir

Praga RND

Legendární nákladní automobil Praga RN, včetně dieselové mutace RND, vznikl v první polovině třicátých let, ale ve...



Další z rubriky

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Proběhl první pokus o opravu DNA přímo v těle pacienta

Brian Madeux (vzadu uprostřed) před infuzí, která měla spustit „přepisování“...

Soukromá společnost provedla první pokus o „in vivo“ úpravu DNA, tedy o přepsání genů přímo v těle pacienta. Tím byl...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



Najdete na iDNES.cz