Boj o zlatou rýži trvá už 15 let, vědci dostali trest za pokus s dětmi

aktualizováno 
V Číně byli potrestáni tři vědci za "neetické pokusy" s dětskými účastníky. Podávali dětem "zlatou rýži", která má dodávat větší množství vitamínu A. Geneticky upravená rýže je už patnáct let předmětem ostrých sporů a bojů mezi zastánci a aktivisty.

Srovnání barvy běžné a zlaté rýže. | foto: International Rice Research Institute

Rostlina, která měla zachraňovat desítky, možná stovky tisíc životů ročně se skrývá téměř 15 let v trezorech. Geneticky upravená "zlatá rýže" měla obohatit stravu obyvatel chudých zemí.

V posledních měsících se stala aktérem skandálu a silných protestů v Číně. Skupina vědců uspořádala experiment, během něhož dostávala upravenou rýži skupina dětí. Jejich rodiče však nevěděli, že jde právě o tuto geneticky upravenou rostlinu. Výsledkem zkoušek byl vyhazov vědců i zesílení odporu veřejnosti k rostlině stvořené, aby pomáhala.

Problém A

Každý rok oslepne na světě zhruba čtvrt až půl milionu lidí, protože nemají v potravě dost vitamínu A, odhaduje Světová zdravotnická organizace. Necelá polovina do 12 měsíců zemře.

Jde hlavně o chudé obyvatele tropických zemí, jejichž strava bývá poměrně jednotvárná. Velkou část potravy tvoří rýže. Loupaná bílá rýže (neloupaná, "hnědá" se hůře skladuje) neobsahuje látky nutné pro vytvoření vitamínu A v lidském těle. Rostlina sice obsahuje geny pro tvorbu betakarotenu, ovšem ty se během vývoje částečně vypnou, a samotná zrna žádný neobsahují. Jde o vadu nenapravitelnou tradičními pěstitelskými metodami, protože neexistuje jediná odrůda, která by tímto nutričním nešvarem netrpěla.

Situace se změnila s rozvojem genového inženýrství v 90. letech minulého století. Tehdy se také poprvé zrodil nápad vitamínové nedostatky rýže napravit. První popud k tomu dala Rockefellerova nadace, vědeckou práci si vzal na starost mezinárodní vědecký tým (tzv. Golden Rice Project), který vedl Němec Ingo Potrykus.

Tým nakonec dosáhl úspěchu a vytvořil první rýži s obsahem betakarotenu, což je látka známá z mrkve, ze které si lidské tělo dokáže připravit vitamín A. Úspěchu bylo dosaženo vložením genetické informace z narcisu. Šlo o komplikovanou a rozsáhlou úpravu DNA (zavedení celé metabolické dráhy), komplikovanější než je obvyklé u dnes běžně pěstovaných geneticky modifikovaných rostlin.

Příliš mnoho rýže

Rostlina nakonec dostala marketingový název "zlatá rýže" (navrhl ho prý jeden thajský obchodník s projektem spojený). Od začátku bylo jasné, že se ozvou kritici, hlavně z řad zájmových ekologických organizací. Nejhlasitějším odpůrcem se nakonec stalo hnutí Greenpeace. Nepomohlo ani to, že Portykus jednoho z vedoucích členů Greenpeace pozval na týden do laboratoře, aby se ho pokusil přesvědčit o přínosech rostliny.

Hnutí ve zlaté rýži stále vidí nebezpečí pro tradiční pěstitele i přesto, že malí pěstitelé v rámci projektů neplatí žádné licenční poplatky a mohou si rýžové rostliny namnožit bez omezení. Greenpeace se také obává, že komplexní genetická úprava mohla v rostlině vyvolat další fyziologické změny, které stejně jako u všech geneticky modifikovaných rostlin mohou představovat zdroj možných zdravotních obtížích pro spotřebitele.

Ilustrace, kterou zprávu o experimentech s podáváním zlaté rýže dětem

Ilustrace, kterou zprávu o experimentech s podáváním zlaté rýže dětem doprovodila čínská státní zpravodajská agentura Sin-chua (Xinhua).

Autoři projektu se těmito argumenty nedali přesvědčit, a tak spolu obě strany vedly více či méně otevřený boj. Odpůrci se zaměřili na boj proti povolování plodiny a dosáhli spolu s dalšími kritiky toho, že Čína v roce 2011 oznámila odstoupení od plánů na postupné zavádění pěstování modifikované rýže (včetně té "zlaté"). Projekt se snaží o opak a jejich úspěchem je například to, že zlatá rýže by mohla letos dostat povolení k pěstování na Filipínách. Pokud se ovšem něco nezmění. Konec loňského roku totiž jejich snahám nepřál.

Pokusy na dětech?

Ten příběh začal v roce 2008, kdy se uskutečnil experiment, během něhož vědci podávali 24 dětem zlatou rýži. Chtěli ověřit, jak obstojí ve srovnání s jinými zdroji betakarotenu. V pokusu totiž další dvě zhruba stejně velké skupiny dětí dostávaly vitamínové kapsle či špenát a vědci pak srovnali jejich výsledky.

Výsledky se objevily až v srpnu 2012 a na první pohled byly velmi příznivé. Rýže se osvědčila a v podstatě dětem měla pomáhat stejně jako podstatně dražší vitamínové kapsle, které jsou pro většinu obyvatel rozvojového světa nedostupný luxus.

Z hlediska mediálního dopadu to však byla katastrofa. Zpráva o pokusu byla zveřejněna už v roce 2009 a i tehdy vzbudila nelibost především právě mezi zájmovými organizacemi typu Greenpeace. Skutečné vzrušení vypuklo však až loni v srpnu. Greenpeace děti označilo za "pokusné králíky" a pokus za hazard s jejich zdravím. K protestům se však přidaly i další skupiny a jejich rozhořčení sdílela i významná část veřejnost.

Co vzbudilo největší odpor? Účastníci pokusu nevěděli, že dostávají geneticky modifikovanou potravinu. Souhlas, který podepisovali, pouze uváděl, že strava je obohacená o neurčené živiny, ale ne jak.

Podle čínské televize se autoři e-maily dohodli, že v souhlasu nebudou uvádět sousloví "zlatá rýže", protože je příliš kontroverzní. Je možné, že si chtěli poněkud ulehčit práci, protože sehnat dobrovolníky do studií bývá obvykle poměrně velký problém, a slova "zlatá rýže" by mohla řadu kandidátů odradit. (Anglická verze souhlasu zveřejněná blogem časopisu Science sousloví zlatá rýže obsahuje.)

Napadení vědci se zase bránili, že obsah informovaného souhlasu byl shodný jako při předchozí zkoušce "zlaté rýže" v USA, nebyl neetický a neporušoval ani čínské předpisy a zákony.

Vyšetřování, které nakonec nařídilo čínské Středisko pro kontrolu nemoci, však dospělo k závěru (stránka čínsky, přepis z překladače je zde), že v tomto případě jde o porušení vědecké etiky a tři autoři práce přišli o práci. Naopak rodiny děti, které při pokusu dostaly "zlatou rýži", byly odškodněny částkou odpovídající zhruba 25 tisícům korun. Celkem předvídatelně zájmové ekologické organizace výsledek uvítaly a zastánci projektu označili tři vědce za obětní beránky pro uklidnění veřejnosti.

Geneticky modifikovaná rýže v Mezinárodním ústavu pro výzkum rýže

Rozpor ve vnímání pokusu je znepokojivý, ale autoři projektu zřejmě dělali i chyby faktické. Při vyšetřování se podle časopisu Nature objevily údaje, které naznačují, že děti dostaly zlatou rýži jen jednou k obědu a ne pravidelně po celou dobu třítýdenního projektu, jak uvádí zpráva o studii. Lhali autoři, aby jejich provinění nebylo tak veliké? Nebo si vymýšleli ve studii a děti nedostávaly zlatou rýži?

Odpověď zatím nemáme a není jisté, kdy se jí dočkáme. Zdá se ovšem, že boj o "zlatou rýži" neprobíhá právě nejčistšími metodami. Enviromentalisté zlatou rýži nevidí jako možnou alternativu, místo toho nabízejí jiné: od někde asi těžko řešitelné distribuce vitamínových kapslí po pěstování širšího spektra plodin.

Zastánci geneticky modifikovaných plodin jsou tímto přístupem frustrovaní, navíc je jejich výzkum velmi přísně regulován, často na hranici absurdity. (Jedním z "provinění" vědců v nedávném čínském případě je, že přivezli do země vařenou (sic!) geneticky modifikovanou rýži bez povolení.) Není těžké si představit, že by v takové situaci mohli vědci mít sklony k obcházení některých pravidel, to je jedině lidské. 

Genetická úprava rostlin je také nákladná a časově náročná, takže se tento výzkum stal téměř výlučně záležitostí velkých nadnárodních firem, které se v byrokratické džungli dokáží nejlépe pohybovat. Ty jsou trnem v oku nejen Greenpeace a dalším aktivistům, ale také některým vědcům, kteří si myslí, že genetický modifikované plodiny by mohly nejen vydělávat peníze, ale pomoct řadě chudých a znevýhodněných.

Nejčtenější

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Před 40 lety odstartoval Magion. My si na něj nedávno sáhli

Před čtyřiceti lety letěla do kosmu první československá družice Magion 1

V úterý 24. října 1978 odstartovala do kosmického prostoru první československá družice, 15 kilogramů vážící Magion....

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Najdete na iDNES.cz