Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zrodila se planeta, která může být novou Zemí

  13:31aktualizováno  13:31
Vědci nalezli důkazy o vzniku planety, která by podle některých ukazatelů mohla být velmi podobná Zemi.
Zrodila se nová Zeměkoule

Zrodila se nová Zeměkoule | foto: Profimedia.cz

Američtí astronomové zachytili ve vzdálenosti 424 světelných let od Země důkazy rodící se planety, která by mohla být její "sestrou". Okolo mladé hvězdy s označením HD 113766 zaznamenali víření hustého pásu žhavého prachu, z něhož se podle nich zformuje nové kosmické těleso zhruba o velikosti Marsu. Podle odborného serveru space.com se objevitelé domnívají, že díky příznivé vzdálenosti od hvězdy by teplotní podmínky na budoucí planetě mohly být natolik mírné, aby se na ní vyskytovalo dostatečné množství vody v tekutém skupenství považovaném za předpoklad vývoje života.

Stáří hvězdy vědci odhadují asi na deset milionů let. "Načasování tohoto (hvězdného) systému na utvoření Země je velmi dobré," tvrdí člen výzkumného týmu Carey Lisse z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru.

Pokud by byl hvězdný systém příliš mladý, planetotvorný pás by byl plný plynů a vznikl by plynný obr, jako je například Jupiter. Pokud by byl naopak příliš starý, teleskop by zaznamenal již utvořené skalnaté planety, vysvětluje Lisse. Podle něj objevený pás obsahuje správné množství prachových částic, aby vznikla planeta podobná Zemi.

Vědci tento zrod nové planety zachytili pomocí Spitzerova vesmírného teleskopu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Detailně ho představí v příštím vydání odborného časopisu Astrophysical Journal.

V dubnu oznámil evropský tým astronomů objev již zformované planety podobné Zemi v souhvězdí Vah. Tato "Superzemě" obíhá okolo hvězdy s označením Gliese 581, která se od nás nachází ve vzdálenosti 20,5 světelného roku, přičemž jeden světelný rok odpovídá vzdálenosti, kterou za rok urazí světlo, což je zhruba deset bilionů kilometrů. Podle odhadů na ní panují teploty mezi nulou a 40 stupni Celsia, což by umožňovalo, aby na jejím povrchu byla voda v tekutém skupenství. Potvrdit to nicméně musí ještě další pozorování.

Astronomové do dnešních dnů objevili více než 250 takzvaných exoplanet - vesmírných těles mimo Sluneční soustavu. Většinou však jde o plynné obry několikrát větší, než je Jupiter - největší planeta našeho solárního systému.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)
Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.