Ještě ráno to vypadalo, že raketoplán kvůli počasí neodstartuje. Pravděpodobnost úspěšného odletu byla pouze 30 %. Několik minut před startem se však počasí umoudřilo a Atlantis se v 17:29 našeho času vydal na svou poslední cestu k ISS.
PODMÍNKY PRO STARTVítr: u země musí být maximálně 35-63 km v hodině (podle směru) |
Zpoždění o několik minut způsobilo nečekané přerušení odpočítávání 31 sekund před zážehem. Problémy se však nenašly, a tak mohl Atlantis odletět.
Po více než osmi minutách letu dosáhl bez problému vesmíru.
Podrobný program posádky Atlantisu najdete v tomto článku. Pokud půjde vše podle plánu, raketoplán se vrátí po dvanácti dnech 20. 7. 2011.
Poslední nástup na rampu
Několik hodin předtím astronauti po krátkém fotografování nasedli do speciálního autobusu (Astrobus nebo také AstroVan), který je odvezl ke startovací rampě.
První do Atlantisu usedl velitel Chris Ferguson, bývalý námořní kapitán. Do vesmíru letí již potřetí.
V pravém křesle raketoplánu se jako druhý člen posádky usadil pilot Douglas G. Hurley. Ten letí do vesmíru podruhé, předtím ISS navštívil při misi STS-112 na palubě Endeavour.
Posádka posledního letu raketoplánu Atlantis je na místě.
Do své sedačky usedla jediná žena v čtyřčlenné posádce Sandra H. Magnusová. Jako specialistka letu se bude podílet na hlavních úkolech mise spojených s přepravou nákladu.
Poslední se na svou sedačku uprostřed za piloty posadil i palubní inženýr Rex J. Walheim. S Atlantisem letěl už dvakrát.
Finální odpočet16:11: Odpočet se plánovaně zastavuje na 10 minut na značce T-20.  16:21: Pokračuje odpočítávání. 16:32: Kritický okamžik, kdy se zastaví odpočítávání na hodnotě T-9. Během této prodlevy dostane raketoplán konečné rozhodnutí o povolení startu. 17:17: Pokud přijde povolení ke startu, pokračuje odpočítávání od T-9. 17:21: Spuštění napájecí jednotky APU 17:25 Přerušení odpočtu 31 sekund před plánovaným zážehem 17:29: Start raketoplánu Atlantis na misi STS-135 17:35: Vypojení motorů po spálení paliva z externí nádrže |
Posádka posledního raketoplánu je výjimečně čtyřčlenná. NASA totiž nemá k dispozici žádný záchranný raketoplán, který by posádku v případě nouze dopravil ze stanice ISS domů. Proto letí astronautů méně. I tak by jejich evakuace z ISS ruskými sojuzy trvala přibližně 10 měsíců. Co všechno budou muset kosmonauti během mise udělat a že to nebude jen tak, si můžete přečíst v tomto článku od Antonína Vítka.
Příprava na start
Necelé dvě a půl hodiny před startem byl spuštěn program pro kontrolu řízení a klíčových systémů.
Dvě hodiny před startem se z okolí vstupu do raketoplánu odstraňují všechny pro let nepotřebné věci. To jsou třeba kamery, které snímaly nástup kosmonautů do lodi.
Následovalo uzavření poklopu, jeho natlakování a test případných netěsností.
Atlantis zhruba půl hodiny před posledním startem
Když se odpočítání dostalo k hodnotě T-9 minut, bylo přerušeno na 41 minut a 13 sekund. To aby byl čas na vychytání případných posledních much.
"Zhruba ve čtvrt na pět se například musel resetovat radiolokátor, který sleduje start Atlantisu," uvedl ve studiu Antonín Vítek jako příklad konkrétního problému, který museli technici těsně před startem Atlantisu řešit.
Během plánovaného přerušení odpočítávání na T-9 minut proběhlo hlasování, které povolilo start raketoplánu k poslední misi. Stačilo přitom, aby jen jeden z hlasujících měl pochybnosti a místo povolení "go" zvedl ruku pro zákaz "no go".
Všechny systémy raketoplánu dostaly zelenou. Jen lidé sledující počasí a letová kontrola měli pochybnosti, ale nakonec stav vyhodnotili jako přijatelné riziko a dali povolení ke startu.
Start raketoplánu Atlantis
V řídícím středisku seděl i Hugh Harris, který komentoval vůbec první start raketoplánu.
Celý speciál čítající osm článků věnovaných poslednímu startu najdete zde.
Přímý přenos z posledního startu raketoplánu na Technet.czve studiu komentovali odborník na kosmonautiku a vesmír Antonín Vítek a český kosmonaut Oldřich Pelčák. |
