Nepilotovanou vesmírnou loď Šen-čou 8 vynesla na oběžnou dráhu raketa s názvem Dlouhý pochod. Stalo se to v úterý 05:58 místního času (pondělí 22:58 SEČ) z kosmického střediska Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. Ve středu v podvečer našeho času se pak Šen-čou 8 spojila s dříve vypuštěným zkušebním modulem Tchien-kung 1 (Nebeský palác 1). Ten byl do kosmu vynesen 29. září.
Setkání a ukotvení obou vesmírných aparátů je součástí příprav Pekingu na vybudování vlastního orbitálního komplexu. Spojení Šen-čou 8 se zkušebním modulem je vůbec první čínskou zkouškou setkání dvou kosmických plavidel, které je klíčové pro fungování vesmírné stanice dlouhodobě obývané kosmonauty.
Záběr z kamery ukazuje připojení čínské vesmírné lodi Šen-čou 8 se zkušebním modulem Tchien-kung 1.
Nebeský palác tak není přímo základem čínské vesmírné stanice. Na oběžné dráze Země má zůstat jeden až dva roky. Sloužit bude především k ověření technologií pro čínský vesmírný program, především bezpečnosti a spolehlivosti spojení se zásobovacími loděmi.
Na rok 2012 Čína chystá obdobné spojení a ukotvení dalších verzí vesmírné lodi Šen-čou a modulu Tchien-kung 1, přičemž přinejmenším jedna z těchto misí zahrne i lidskou posádku.
"Příští rok chystáme mise vesmírných lodí Šen-čou 9 a 10, které rovněž otestují setkání s modulem Tchien-kung 1 a ukotvení," sdělila Wu na tiskové konferenci v místě plánovaného startu Šen-čou 8 v poušti Gobi.
"Podle plánů bude nejméně jeden z těchto dvou letů pilotovaný," dodala Wu s tím, že astronauti již byli vybráni a že jsou mezi nimi dvě ženy.
Spojené státy, Rusko a další země společně provozují na orbitě Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na níž se Čína nepodílí. Washington ale již sdělil, že do roku 2017 nebude testovat žádnou novou vesmírnou loď, která by dopravovala lidi do kosmu, a také Rusko uvedlo, že pilotované mise nyní nejsou pro jeho kosmický program prvořadé.
Peking má nicméně před sebou ještě dlouhou cestu, než dožene zavedené vesmírné supervelmoci. Podle expertů vybudování vlastní čínské orbitální stanice potrvá řadu let, Čína by to chtěla stihnout do roku 2020.
Nadcházející čínské testy bez lidské posádky pomohou rozhodnout, jestli upravená verze vesmírné lodi Šen-čou je vhodná i pro lety astronautů do vesmíru, prohlásila Wu.
Spojení dvou vesmírných plavidel je nesmírně obtížné, protože jejich rychlost na oběžné dráze Země dosahuje 28 000 kilometrů v hodině, připomněla agentura AFP. "Je poměrně složité a riskantní spojit dvě plavidla letící vysokou rychlostí na oběžné dráze, možná odchylka je pouze 20 centimetrů," konstatovala Wu.
V roce 2003, tedy zhruba 40 let po Rusech a Američanech, se Čína stala třetí zemí světa, která do vesmíru vlastními silami vyslala svého kosmonauta. V roce 2008 pak její "tchajkonaut" uskutečnil výstup do volného kosmu.
V roce 2012 chce Peking vyslat sondu na Měsíc a vysadit tam robotické vozítko a někdy po roce 2020 i člověka.
