Tajný raketoplán se po 15 měsících vrátil z vesmíru. Neví se, co tam dělal

Pouze několik lidí přímo v Pentagonu ví, co bezpilotní miniraketoplán X-37B ve vesmíru vykonával. Kolem Země kroužil 468 dní. V sobotu přistál na kalifornské základně Vandenberg.

Mise miniaturního bezpilotního kosmického plavidla označovaného také jako OTV-2 (Orbital Test Vehicle-2) trvala přesně 468 dní, 13 hodin a dvě minuty. Raketoplán přistál brzy ráno v 5:48 na původně vojenském kosmodromu Vandenberg (více o kosmodromu zde). Na nízké oběžné dráze Země obkroužil naši Matičku 7 000krát. Na cestu se vydal v raketě Atlas 5. března 2011 z mysu Canaveral. A to je asi tak všechno, co je o průběhu letu plavidla X-37B oficiálně známo.

Nízká oběžná dráha Země

LEO

LEO z anglického Low Earth Orbit je druh oběžné dráhy planety Země, která se nachází ve výšce mezi 160 až 2 000 kilometrů nad zemským povrchem.

Jediným výletem překonal X-37B prvenství raketoplánu Discovery, který během 39 letů pobyl ve vesmíru celkem 365 dní a Zemi obkroužil 5 800krát. Déle než vojenský miniraketoplán v kosmu žádné opakovaně použitelné plavidlo nezůstalo.

Podle vedoucího letového programu Toma McIntyra je po ukončení programu "velkých" raketoplánů právě OTV-2 hlavním projektem kosmického výzkumu USA.

Podle vyjádření amerického letectva bylo cílem "provést různé experimenty a ověřit, že je možné různé senzory, subsystémy, komponenty a související technologii dopravit do vesmíru a zase zpět". Někteří spekulují, že by kromě testovacích a vědeckých činností mohl raketoplán plnit také některé armádní či bezpečností průzkumy a funkce.

OTV-2 je třetím vesmírným přístrojem (druhým byl OTV-1), který dokázal bez posádky automaticky přistát na letišti po ukončení vesmírné mise. Primát se přičítá sovětskému raketoplánu Buran, který v automatickém režimu absolvoval jediný let v roce 1988. Miniraketoplán X-37B přistál podle skoupých dostupných informací pomocí sofistikovaného autopilota a dat z GPS.

Během přistání byl raketoplán pod přísným dozorem. Pokud by došlo k odchýlení od programu, měl pověřený tým pracovníků za úkol plavidlo na dálku zničit.

Poprvé se stroj dostal na oběžnou dráhu v březnu 2010 s pomocí nosné rakety Atlas 5. Tehdejší mise byla přibližně o polovinu kratší než ta, která skončila v sobotu. Třetí start se plánuje na letošní podzim.

Program OTV-2 převzala armáda od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Podle Pentagonu bylo cílem projektu vyzkoušet, zda je možné rychle a lacino modernizovat raketoplány.

OTV-2 tvarem "běžné" raketoplány připomíná, ale je podstatně menší. Raketoplány byly dlouhé 37 metrů. OTV-2 na délku měří necelých devět metrů a rozpětí křídel je necelých pět metrů (4,6 m). Má i odlišný pohon.

Boeing Phantom Works

Tajné od Boeingu

Divize Phantom Works patří do společnosti Boeing. Společnost založil McDonnell Douglas.

Místo tekutého vodíku a kapalného kyslíku používá X-37B k výrobě elektřiny pro palubní baterie solární panely. I proto může být v kosmu výrazně déle než civilní raketoplán. Nejdelší mise raketoplánu trvala v kuse necelých 18 dní.

Plavidlo postavila divize Boeing Phantom Works, která se na vývoj většinou tajných prototypů vojenských produktů specializuje.

Jen experiment, nebo příprava na hvězdné války?

OTV-2 je z lehkých kompozitních materiálů krytých na křídlech štítem z keramických izolačních panelů a na břiše podobnými dlaždicemi jako civilní raketoplány. Měly by však být výrazně odolnější.

Nejdelší mise raketoplánu

• Columbia STS-80
• Start: 19. listopadu 1996
• Délka trvání letu: 17 dní, 15 hodin, 53 minut, 18 sekund

Natankovaný miniraketoplán má hmotnost pět tun (4 989 kg). Životnost plavidla ve vesmíru byla vyprojektována na 270 dní. Bezproblémový průběh právě ukončeného testu však umožnil odborníkům nechat miniraketoplán na cestě podstatně déle.

Nákladní prostor raketoplánu, který je dva metry dlouhý a jeden metr široký (přesně 2,1 x 1,2 m), mohl být naplněn čímkoliv. Předpokládá se, že OTV-2 vezl měřicí a testovací přístroje, které byly za chodu vystaveny po dlouhou dobu extrémním podmínkám. Vyhodnocení získaných údajů z experimentu pak může armádě přímo pomoci například při vývoji průzkumných či špionážních družic.

Divoké spekulace, které se kolem mise X-37B samozřejmě vynořily, však hovoří i o sledování Číny, nebo dokonce o přípravách na militarizaci vesmíru.

Amatérským pozorovatelům se dařilo raketoplán stopovat prakticky po celou dobu letu. Po startu kroužil na oběžné dráze 331 kilometrů se sklonem 42,8 stupňů k rovníku. V létě byla dráha opravena na 337 kilometrů. Letos v březnu se pak plavidlo na chvíli pozorovatelům ztratilo. Nalezli ho na nové orbitě ve výšce 293 kilometrů.