Úmorná sucha, nadměrné srážky nebo nepatrně vyšší teplota, než je v dané oblasti běžné, to vše jsou jevy významné korelující s výskytem násilností všeho druhu. Zjistili to vědci z Kalifornské univerzity, Berkeley a Princetonu. Výsledky svého bádání, které kombinovalo metody sociologické, archeologické, statistické, ekonomické i klimatologické, publikovali autoři v prestižním vědeckém časopise Science.
Studie odhaluje podobnosti mezi měřitelnými a zaznamenanými změnami v užití násilí, ať už jde o incidenty domácího násilí v Indii, využití vynucovací fyzické síly nizozemskými policisty, nebo výskyt etnických nepokojů v Evropě a Jižní Asii.
Jak by mohl vypadat svět v roce 2050 (zobrazeny jsou očekávané rozdíly teplot oproti teplotám současným). Autoři studie ukazují, že prakticky celý svět by mohl mít problém se stoupajícím násilím.
Přestože různé studie již dříve naznačovaly vztah mezi počasím a násilným chováním (více například v našem předchozím článku), tentokrát se vědci pokusili o zatím největší syntézu dat z mnoha různých a na sobě nezávislých zdrojů. Proto jsou si poněkud jistější, že odhalené podobnosti nejsou náhodné: "Dosud jsme neuměli sestavit si jasný obrázek o tom, co všechna tato nasbíraná data naznačují," říká vedoucí týmu výzkumníků Solomon Hsiang. "Sesbírali jsme 60 již publikovaných studií pracujících se 45 různými soubory dat. Tato data jsme podrobili opětovné analýze a použili k tomu jednotný statistický rámec. A výsledky jsou přesvědčivé."
Korelace měřitelného násilí a změny klimatu - více různých studií.
Autoři samozřejmě netvrdí, že klimatické změny jsou přímými původci konfliktů. "Řekněme, že sledujete počet nehod na silnicích a zjistíte, že za deště se nehod děje více. Způsobil nějakou konkrétní nehodu déšť? Ovšemže ne, je to obvykle chyba řidiče. Ale déšť činí nehody pravděpodobnějšími," ukazuje Hsiang. Stejně tak i změny teplot mají pouze nepřímý vliv, ovšem statisticky významný.
Teplota má na násilí největší vliv
Desítky studií analyzující data vzdálená od sebe často stovky let byly porovnány z hlediska toho, jak klimatické podmínky ovlivňují tři typy konfliktů:
Skupinové násilí je na klimatu více závislé, než násilí páchané jednotlivci.
- individuální násilí (vraždy, napadení, znásilnění, domácí násilí)
- meziskupinové násilí (etnické konflikty, občanské války, nestabilita)
- institucionální kolaps (revoluce, puče, kolaps civilizací)
U všech tří kategorií konfliktů se prokázala systematická a významná korelace se změnami klimatu. Nejsilněji reagovala na takové změny druhá, meziskupinová kategorie konfliktů.
Teplota byla podle analýz svázána s násilím nejvíce.
Co se týče různých druhů klimatických změn, nejspolehlivěji se o nárůst násilí dokáže, alespoň podle analyzovaných dat, postarat změna teploty. I mírná odchylka vzhůru od lokálního teplotního normálu má za následek nárůst násilí. Potvrdila to data ze všech 27 zařazených studií monitorující moderní společnosti.
Směrodatná odchylkaPro základní orientaci v rozložení hodnot lze použít orientaci podle směrodatné odchylky σ (sigma). V normálním Gaussově rozdělení hodnot se do jedné směrodatné odchylky vejde asi 68 % hodnot, do dvou směrodatných odchylek asi 95 % hodnot. Směrodatná odchylka umožňuje porovnat navzájem velmi odlišné typy naměřených výsledků. Neřídí se totiž nutně jejich hodnotami, ale pravděpodobností jejich výskytu. |
Vědci také upozornili, že už jedna směrodatná odchylka způsobila nárůst násilí. Narážejí tak na odhady, podle kterých se během následujících desetiletí mají kvůli globálnímu oteplování teploty na řadě míst na Zemi zvednout i o dvě až čtyři směrodatné odchylky.
Různé krajiny, stejná metodika
Z řady studií, které vazbu mezi násilím a klimatem studovaly, vystupuje ta Hsiangova univerzální statistickou metodou. Různé země v různých dobách a různých kontextech srovnali na jedné "škále" právě díky statistickému nástroji "směrodatná odchylka". Mohli tak porovnávat zdánlivě nesrovnatelné situace a vazby.
"Zjistili jsme, že jedna standardní odchylka směrem k teplejšímu počasí měla za následek nárůst individuálního násilí o čtyři procenta a nárůst skupinového násilí o 14 procent," uvedl Marshall Burke, který byl jedním z vedoucích studie. "To odpovídá přibližně oteplení africké země o 0,4 °C po dobu jednoho roku, nebo oteplení amerického státu o 3 °C po dobu jednoho měsíce." I takto malé změny mají podle něj významný, měřitelný vliv na chování jednotlivců i celých společností.
Příčina zatím neznámá, idea stále kontroverzní
Podle Hsianga je výzkum vlivu klimatu na lidskou psychiku nebo na náladu ve společnosti stále ještě v plenkách. "Jsme jako lékaři ve 30. letech 20. století," nabízí přirovnání. "Věděli, že existuje korelace mezi rakovinou plic a kouřením, ale trvalo řadu let, než odhalili, co tuto vazbu způsobuje." Není zkrátka jasný nositel, mechanismus či prostředník, který za korelaci může (a korelace neznamená kauzalitu).
Srovnání sledovaného území s délkou sledování (různé studie).
Některá období a území pokrytá studiemi zařazenými do metastudie.
Ukázka ze vzorku dat (více studií).
Jednou z hypotéz, které závislost vysvětlují, je hypotéza ekonomická. Spekuluje se, že kupříkladu agrární ekonomika, která je závislá na počasí, se spolu se zhoršujícím počasím také zhoršuje, což negativně ovlivňuje životní podmínky lidí, a ti tak mají tak větší tendenci k zoufalým činům. Burke dodal, že "pravděpodobně je ve hře více mechanismů a neexistuje jediná, jednoduchá odpověď."
Bezpochybným závěrem ovšem podle něj zůstává, že "lidé po celém světě jsou velmi špatně připraveni na to, aby se vypořádali s klimatickými změnami směrem k vyšším teplotám."
S takto rozmáchlým závěrem ovšem nesouhlasí Halvard Buhaug z Mírového výzkumného ústavu v Oslu. "Silný vztah, který autoři vyvozují z celkem volné vazby mezi klimatem a konfliktem, vůbec není podložen daty, o která se tito vědci opírají."
"Překvapilo mě, že není ve studii ani jeden odkaz na konflikt, u kterého by se dalo předpokládat, že by nevznikl nebýt klimatických změn," uvedl Buhaug pro BBC. "A pokud autoři tvrdí, že zde existuje silná kauzální vazba, měli by toto tvrzení validovat i konkrétními příklady."
Připravme se psychicky na horkou budoucnost
Autoři studie se domnívají, že jejich analýza přesvědčivě ukázala pravidelnosti v tom, jak lidé i společnosti negativně reagují na změny klimatu. A protože předpovědi naznačují, že tyto klimatické výkyvy a posuny budou v blízké budoucnosti stále výraznější, měli by lidé věnovat zvýšenou pozornost studiu toho, jak se na novou situaci připravit ekonomicky i psychicky.
"Doufáme, že v budoucnosti se lidé dokážou lépe srovnat s klimatickými změnami," podotýkají autoři. Podle nich by ovšem bylo nebezpečné optimisticky doufat, že naši potomci budou zvládat vyšší teploty bez negativních dopadů na chování. Doporučují proto, aby se výzkumu mechanismů, kterými klima ovlivňuje lidské chování, věnovala zvýšená pozornost.
"A také bychom se měli pečlivě zamyslet nad vším, co dnes děláme," uzavírá Hsiang. "Zvažovat, jestli svými činy neděláme svět našich dětí ještě nebezpečnější, než je dnes."
