Zařízení známé jako Advanced Hypersonic Weapon (Pokročilá hypersonická zbraň, AHW) je součástí amerického projektu, jehož cílem je udeřit kdekoli na světě do jedné hodiny od vydání rozkazu.
Do hodiny jsme u vásHypersonické kluzáky se spíše blíží balistickým střelám, které k cíli spěchají rychlostí kolem 25 tisíc kilometrů za hodinu. Vyšších výkonů dosahují jenom stroje přilétající z vesmíru. Raketoplány během vstupu do atmosféry dosahovaly rychlosti kolem 30 tisíc kilometrů za hodinu. Šlo ovšem o dobře naplánovaný pád. Stroje se daly ovládat až v rychlostech mnohem nižších. |
Zbraň byla vyrobena ve spolupráci americké armády a společnosti Sandia National Laboratory, která je součástí Lockheed Martin Corporation. Mnoho podrobností známo není. Vypadá jako jako okřídlená hlavice, ale nepohybuje se balistickou dráhou. Do pohybu jej uvádí třístupňový raketový systém na tuhé pohonné látky zvaný STARS. Ten AHW vynese do vyšších vrstev atmosféry a odtud pak řízeně klouže k cíli. Právě jiná, než balistická trajektorie činí zařízení hůře zjistitelným, zaměřitelným a zasažitelným pomocí antirakety.
Incident se odehrál na aljašském kosmodromu Kodiak, který je určen k vynášení družic na polární oběžnou dráhu. Zařízení krátce po startu vykazovalo potíže, proto ho řídicí středisko nechalo zničit, aby se předešlo možným škodám při neřízeném dopadu.
Snímek výbuchu rakety s experimentální zbraní Advanced Hypersonic Weapon na aljašském kosmodromu Kodiak
Zbraň při pondělním testu měla dopadnout na atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech. Při vůbec prvním testu v roce 2011, který byl úspěšný, na tento atol letěla z Havajských ostrovů, což je .vzdálenost kolem 4 tisíc kilometrů.
Podle dostupných údajů byla páteční havárie na kosmodromu Kodiak, která skončila ztrátou aparátu, vůbec první od jeho otevření v roce 1998.
Letět 20x rychleji než zvuk zatím neumíme
Testy hypersonických zbraní provádí nejen USA, ale i Čína a pracuje na nich patrně i Rusko a Indie. Čína se přidala teprve nedávno, když letos 9. ledna vyzkoušela kluzák označovaný jako Wu-14, který se pohyboval rychlosti mezi 10 až 14 tisíci kilometry za hodinu (pro srovnání, nejvyšší rychlost civilního letounu Concorde dosahovala 2 179 km za hodinu). Pro Spojené státy to bylo nepříjemné zjištění, i když podle některých zdrojů nedopadl test dobře a stroj se rozpadl chvíli po vypuštění.
Ale zatím mají náskok, už v srpnu 2011 se totiž Američané pokusili v rámci projektu HTV-2 vypustit hypersonický kluzák. Ačkoliv vše zpočátku vypadalo nadějně, stroj havaroval.
Princip fungování je podobný jako u aktuálně havarované zbraně. Je to vlastně velmi rychlý kluzák, ale bez vlastního pohonu. Do vyšších vrstev atmosféry ho vynáší raketa. HTV-2 v té chvíli nemá daleko k tomu, aby se dostal na oběžnou dráhu a změnil se v družici Země.
Po odpojení od rakety vlétá zpět do hustších vrstev atmosféry. V ní by se pak měl pohybovat rychlostí zhruba 20 Machů, tedy přes 20 tisíc kilometrů za hodinu. (Machovo číslo určuje rychlost zvuku v daném prostředí, a protože se letoun pohybuje ve stratosféře, rychlost zvuku je tam nižší než u hladiny moře.)
Úspěšný nebyl ani bezpilotní letoun X-51A Waverider, který americká armáda vyslala do vzduchu v létě 2012. Stroj se měl podle původních plánů pohybovat šestkrát rychleji než zvuk (více v tomto článku).
Animace amerického stroje X-51A:
15. srpna 2012 |
