„Máme informace z ultrafialového dalekohledu umístěného na naší sondě, a pokud dostaneme souhlas, rádi bychom se sondou a s jejím dalekohledem pracovali nejméně do konce letošního roku,“ prohlásil čínský vědec Wang Jing z Národních astronomických observatoří v Pekingu.
Komentoval tak odborný článek, který spolu s devíti dalšími kolegy zveřejnil v těchto dnech. Nejde o senzační zprávu, že by se snad šestikolové průzkumné vozítko Nefritový králík (Yutu), které sonda Čchang ́e 3 dopravila 14. prosince 2013 na Měsíc do severozápadní části Moře dešťů jižně od kráteru Laplace F, zázračně probudilo k novému životu a začalo vysílat.
Vozítko o hmotnosti přes 120 kg, pojmenované podle oblíbeného mazlíčka mytologické čínské bohyně Měsíce, už na jaře definitivně ukončilo svou činnost. I tak ale překonalo nejoptimističtější přání o délce svého života v extrémních lunárních podmínkách a už jednou dokonce doslova „povstalo z mrtvých“.
Snímek připojený k odbornému článku čínských vědců: Galaxie Větrník (Messier 101, také NGC 5457), která je spirální galaxií v souhvězdí Velké medvědice, od Země je vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem kupy galaxií M 101.
Observatoř na Měsíci stále žije
Ovšem mateřská sonda, u níž se původně předpokládala životnost nanejvýš kolem jednoho roku, pracuje stále dál. A především vysílá výsledky pozorování prováděné patnácticentimetrovým ultrafialovým teleskopem typu Ritchey-Chrétien, určeným ke sledování galaxií a hvězd. Je to vynikající úspěch. Jde o první dlouhodobě pracující astronomickou observatoř na Měsíci.
Čínská bohyně MěsíceSonda Čchang ́e 3 nese jméno mytologické čínské bohyně Měsíce. Její hmotnost je kolem 1 200 kg. V činnosti ji udržuje systém ohřevu využívající radioizotopový zdroj a panely slunečních baterií dodávající elektrickou energii. Čína se stala třetím státem, který dokázal na Měsíc bezpečně dopravit průzkumnou sondu. Naposledy se to podařilo návratové sondě Luna 24 v roce 1976. Měsíční průzkumné vozidlo pracovalo na Měsíci naposledy v roce 1973. Byl jím Lunochod-2. Od té doby zkoumaly Měsíc pouze družicové sondy. Čchang ́e 3 je navíc první sondou, která v 21. století přistála na měsíčním povrchu.  |
Při přípravě letu sondy Čchang ́e 3 byl UV dalekohled určen k pozorování galaxií, aktivních galaktických jader, proměnných hvězd, nov, kvasary a dalších vesmírných objektů, přičemž dokáže detekovat i poměrně málo jasné objekty. Pomalá rotace Měsíce navíc umožňuje mimořádně dlouhá a nepřetržitá pozorování. Dalekohled se po okolním vesmíru rozhlíží v ultrafialové oblasti, takže lze s ním provádět pozorování, jaká nejsou možná na Zemi, kde jim zabraňuje obal atmosféry.
Jing Wang uvedl, že dalekohledem během dosavadních 18 měsíců jeho provozu prozkoumali kolem 40 různých hvězd a měli ke své práci k dispozici 2 000 provozních hodin.
Ve svém odborném článku představil Wangův tým mj. poměrně podrobný snímek galaxie Větrník (Messier 101, také NGC 5457), která je spirální galaxií v souhvězdí Velké medvědice a je od Země vzdálena 27 milionů světelných let. Je nejjasnějším členem kupy galaxií M 101.
Ultrafialový dalekohled na palubě čínské lunární sondy je prvním přístrojem tohoto druhu, který pracuje na Měsíci v režimu dálkového ovládání. Předtím byl UV dalekohled na Měsíci pouze při výpravě Apollo 16 a byl ručně ovládaný kosmonauty. Sloužil k pořizování snímků Země a hvězd ve Velkém Magellanově mračnu.
V současné době chystá Čína pokračování lunárního průzkumu svými automatickými sondami. Cílem je umístit teleskop na odvrácené straně Měsíce.
Čchang ́e 3 (čínsky v českém přepisu = Čchang-e san-chao, zápis čínštiny v latince: Cháng'é sānhào, ve zjednodušených značích 嫦娥三号 |
14. prosince 2013 |
