Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Američané o Gagarinovi nepochybovali, na rozdíl od konspirátorů

aktualizováno 
První člověk na Měsíci Neil Armstrong napsal do pamětní knihy Hvězdného Městečka: "Gagarin nás všechny pozval do vesmíru." Autoři konspiračních teorií ale dodnes spekulují o jeho prvenství.

Vladimir Komarov zemřel jako první kosmonaut při návratu z vesmíru | foto: Profimedia.cz

Gagarin prý nebyl prvním člověkem ve vesmíru. Tohle tvrzení rozšiřovali nejen někteří západní novináři, ale i komunističtí, kteří měli tradičně blíž k moskevským pramenům. 

Kosmonaut Alexej Ledovskij prý zahynul v roce 1957 při letu po balistické dráze z kosmodromu Kapustin Jar. A při obdobném pokusu přišel o život následující rok Terentij Šiborin. Třetí experiment prý odnesl o rok později Andrej Mitkov. Tvrdila to italská tisková agentura Continentale s odvoláním na nejmenovaného vysokého komunistického činitele v Praze.

Dosud neznámý kosmonaut se zabil v květnu 1960, když se jeho kabina dostala na oběžné dráze do obtíží s manévrováním. V září zahynul nejmenovaný kosmonaut, možná Pjotr Dolgov, při havárii rakety na startovací rampě.

Z jedné podivné sovětské družice zachytili 4. února 1961 italští radioamatéři přenos tlukotu lidského srdce, který brzy ustal. Prý kroužili okolo Země dva sovětští kosmonauti, podle jiných pramenů byli tři: Bělokonov, Kačur a Gračov.

Začátkem dubna 1961 obletěl Vladimir Iljušin třikrát okolo Země, ale při návratu se zranil. Uprostřed května 1961 zachytili někteří radioamatéři v Evropě slabé volání o pomoc, které prý pocházelo od dvou sovětských kosmonautů. Dne 14. října 1961 se dostala sovětská loď s několikačlennou posádkou vlivem slunečních erupcí na špatnou dráhu a ztratila se v dalekém vesmíru.

I v listopadu 1962 zaznamenali italští radioamatéři volání o pomoc z kosmu. Podle některých zdrojů tehdy zahynul kosmonaut Bělokonov. Pokus o vypuštění druhé kosmonautky skončil 19. listopadu 1963 tragicky. Jeden anebo více lidí zahynulo, opět podle italských amatérů, v dubnu 1964.

Kupodivu všichni vysoce postavení sovětští uprchlíci na Západ (diplomati, vyzvědači a vědci) se o ničem takovém nezmiňovali.

Do roku 1967 bez ztráty na životech

Tyto pověsti rovněž vyvracel i Charles S. Sheldon, šéf výzkumného oddělení Kongresové knihovny, napojeného na zdroje CIA, nejvýznačnější americký znalec sovětské kosmonautiky.

Například v listopadu 1967 napsal ve zprávě pro členy Kongresu toto: "Do roku 1967 žádná země neztratila během kosmického letu nějakou kosmickou posádku. U nás zahynulo několik mužů při leteckých neštěstích. Jestli měli Sověti podobné havárie, nevíme, ale jeden muž, který mohl mít nějaký vztah ke kosmickému programu, ale o němž nebylo řečeno, že šlo o kosmonauta, se zabil na padáku.

Zprávy o tom, že mnoho Rusů zahynulo ve vesmíru, je obtížné vyvrátit, protože jsou tak tvrdošíjné, doprovázené jmény a daty. Dokonce i tak vynikající informátor, jakým byl Oleg Peňkovskij (plukovník sovětské vojenské výzvědné služby GRU a současně americký špion), se ve svých výpovědích britským a americkým zpravodajcům zmiňoval o těchto potížích. Američtí vládní úředníci však několikrát dosvědčili před Kongresem, že o takových sovětských ztrátách nemají USA žádné poznatky."

Když za Michaila Gorbačova propukla v druhé polovině osmdesátých let glasnosť a když se později po rozpadu Sovětského svazu přetřásaly v moskevských sdělovacích prostředcích všechny možné aféry, nikdo Gagarinovo prvenství nezpochybnil. Ano, zahynulo několik kandidátů při výcviku na Zemi, o život přišli dobrovolníci, kteří zkoušeli různé prostředky pro kosmonauty. Později se někteří dobyvatelé kosmických výšin zabili, ale to je všechno. (více o tragédiích při dobývání kosmu si přečtěte v tomto článku).

Kdyby Gagarin nebyl prvním člověkem ve vesmíru, nejdřív bychom se to dověděli z Washingtonu. Američané postavili okolo Sovětského svazu důmyslnou síť sledovacích stanic, která registrovala všechno, co se dělo na sovětských raketových základnách. 

Start Vostoku zaznamenal americký radar v Turecku, o 13 minut později zachytila sledovací stanice na Aleutských ostrovech vypuštění člověka. Do Bílého domu přišla zpráva o této události 23 minut od startu. Prezident John Kennedy, kterého na tuto možnost upozornil ředitel výzvědné služby CIA už večer, chtěl, aby ho kvůli tomu nebudili. Dozví se to ráno.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.